Frankfurt nad Mohanem - Zaměstnanci Evropské centrální banky (ECB) dnes stávkovali proti plánovaným změnám v příspěvcích na penzi a údajně až 15procentnímu poklesu zaměstnaneckých výhod. Poukazovali tím také na to, že rozhodnutí o těchto změnách proběhla nedemokraticky. První stávka v historii centrální banky přišla pouhý den před důležitým zasedáním bankovní rady, na kterém se bude rozhodovat o nastavení měnové politiky.
Evropští centrální bankéři stávkovali
Zhruba 300 nespokojených zaměstnanců se k protestu sešlo u obří značky eura před ustředím ECB ve Frankfurtu. Nad hlavami třímali transparenty kritizující prezidenta banky Jeana-Clauda Tricheta. Protestovali proti nedostatku pravomocí ovlivnit své pracovní podmínky a dožadovali se většího vlivu při rozhodování o mzdách.
„Chceme větší pravomoci a právo vyjednávat,“ prohlásil prezident odborového svazu zaměstnanců banky Adrian Petty a nešetřil kritikou na adresu šéfa banky Tricheta: „Musí změnit svůj přístup. V zaměstnanecké politice totálně selhal.“ Dodal, že odborový svaz nechce ovlivňovat měnovou politiku ECB, zajímají jej především pracovní podmínky. Vedení banky zaměstnance informovalo, že doba jejich stávky jim bude sražena z platů.
GALERIE
videogallery_00056755
Názory na stávku se liší
„V těchto dnech stávkují v Německu učitelky z mateřských školek, které jsou na tom finančně opravdu velmi špatně. Těm tato stávka musí připadat jako z jiného světa,“ říká politolog a publicista Petr Robejšek. S odkazem na ujištění odborářů, že banka zůstane v provozu i za stávky, tvrdí, že ECB může fungovat i s méně zaměstnanci. Do stávky se zapojili členové Mezinárodní a evropské organizace veřejných služeb (Ipso), která zastupuje zhruba třetinu zaměstnanců ECB.
Bývalý viceprezident Evropské investiční banky Ivan Pilip stávku označuje za oprávněnou, přestože netradiční. „Vzpomínám si, že jednání ve vedení Evropské investiční banky se zaměstnanci, byť měli velmi dobré podmínky, byla velmi složitá,“ dodává. To analytik České spořitelny Petr Zahradník stávku kritizuje: „Kdyby to bylo v čase prosperity, nedivil bych se. V současné době mi to připadá nemístné,“ uvedl.
Pilip odhaduje platy na vyšších pozicích v ECB až na několik desítek tisíc eur. „Každý plat vzniká nějakým poměrem na trhu. Kolik zájemců o takovou práci je, jak kvalifikovaní musí být. Žádná instituce neplatí více svým zaměstnancům, než je nutné,“ říká Pilip s tím, že i bankéři mají právo na stávku.