Navzdory úsporným opatřením bude řecký státní dluh v roce 2013 dosahovat asi 150 procent HDP, což je nejen 2,5krát více, než povolují unijní rozpočtová pravidla, ale je to výrazně více než v době těsně před vypuknutím dluhové krize. Objevují se navíc pochybnosti, že současná vláda nebude schopná nadále pokračovat v razantních reformách. „Vysoce postavení úředníci EU věří, že řecká vláda nebude schopna v termínu splnit tvrdé podmínky dohodnuté mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli,“ uvedl řecký deník.
K získání důvěry investorů nevedla ani série návštěv členských států EU, na níž se v uplynulých dnech vydal řecký premiér Jorgos Papakonstantinu. Sice vyloučil jakoukoliv možnost, že by Řecko nedostálo svým závazkům, ale proti jeho tvrzením částečně stojí ekonomická realita.
Řecká ekonomika se i díky tvrdým úsporným opatřením letos propadne podle odhadů o zhruba čtyři procenta, což velmi komplikuje snahu Atén dodržet slíbené snížení ročního rozpočtového schodku z loňských 13,6 procenta HDP na 8,1 procenta HDP. To je podmínkou poskytnutí pomoci, na které se letos na jaře Řecko dohodlo s Mezinárodním měnovým fondem a zeměmi eurozóny.
Eurozóna je v názorech na pomoc Řecku nejednotná. Ke společné půjčce se odmítlo připojit Slovensko, které mělo dát Řekům k dispozici zhruba 800 milionů eur. Vysloužilo si za to kritiku od některých unijních představitelů.
