Kalousek: Drahou elektřinu budou kompenzovat povolenky

Praha – Vláda by mohla růst cen elektřiny v příštím roce kompenzovat zdroji z prodeje emisních povolenek. Od roku 2013 do 2020 by totiž příjmy z prodeje povolenek měly dosáhnout zhruba 90 miliard korun. Původně je chtěl stát podnikům poskytnout zdarma. Teď ale vláda mění názor. Návrh představil ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) na dnešním setkání s novináři s tím, že stát za řešení nezaplatí ani korunu. Ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek (ODS) ale tvrdí, že Kalouskův návrh řeší problém až od roku 2013, kdy by firmy začaly za povolenky platit. „Já si myslím, že toto by v roce 2011 účinné nebylo,“ dodává. Navíc doplňuje, že povolenky by přinesly spíše 45 miliard a suma by byla rozložená do pěti let.

Podniky mají smůlu, „je to logické řešení“

Pokud stát skutečně emisní povolenky zpoplatní, bude to mít dopad na náklady a zisk elektrárenských společností. Ekologické investice totiž budou nuceny financovat ze svých zdrojů. V současné době povolenky na znečištění dostávají firmy zdarma, a pokud je nepotřebují, mohou je prodat či použít v dalších letech. Výtěžek z nich ale musejí použít na ekologické projekty. Kupříkladu ČEZ dostal podle ekologů za roky 2008 a 2009 pro svá zařízení povolenky v hodnotě zhruba 2,9 miliardy korun.

Ministr financí Miroslav Kalousek

"V létě 2009 se Poslanecká sněmovna hlasy sociálních demokratů a ODS vzdala příjmů z emisních povolenek za zhruba 100 miliard korun. Já nepokládám to rozhodnutí za správné a jsem přesvědčen, že když ho přehodnotíme, tak máme sto miliard korun na to, abychom vykompenzovali nárůst elektřiny, který hrozí v roce 2011 a dalších letech.

„Není ospravedlnitelné dávat zdarma elektrárenským společnostem sto miliard korun, hrozí-li takovýto nárůst elektřiny. Nebudeme dávat dárky za desítky miliard, když si to stát nemůže dovolit.“

Navrhované řešení je inspirováno iniciativou Svazu průmyslu a dopravy ČR, který vládu nedávno požádal o kompenzaci zdražení elektřiny z prodeje emisních povolenek. Stejné řešení navrhovala i Česká průmyslová fotovoltaická asociace. „Je to logické řešení,“ dodal k tomu Kalousek. Prostředky by přitom podle strážce české kasy mohly zdražení elektřiny kompenzovat dostatečně pro zhruba dva roky.

„Úvahy některých politiků dávat miliardy energetickým firmám zdarma jsou neospravedlnitelné a nepovedou ke snížení cen elektrické energie,“ dodal prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Míl. Za rozumné řešení označil návrh ministra financí také mluvčí Pražské energetiky Petr Holubec. „Určitě to eliminuje dopady růstu cen elektřiny kvůli fotovoltaikám na všechny odběratele,“ uvedl.

Distribuční společnosti by neměly podle Kalouska od příštího roku účtovat spotřebitelům příspěvek na elektřinu z obnovitelných zdrojů. Tyto náklady by pak stát distributorům postupně hradil z výnosu z prodeje emisních povolenek. Důležitá bude podle ministra také dohoda vlády a distributorů na termínech a podmínkách financování, neboť vláda inkasuje prostředky za povolenky až od roku 2013. Do té doby by se problém mohl vyřešit například úvěrem, dodal Kalousek.

Kocourek chce zdanit obnovitelné zdroje, Kalousek je proti

Elektřina zdražovat bude, tvrdí Kalousek

„Je důležité, abychom zabránili skokovému zdražení elektřiny,“ řekl ministr. Určitému zdražení elektřiny během dalších zhruba 20 let se však spotřebitelé neubrání, dodal.

Elektřina by v příštím roce měla zdražovat především kvůli prudkému rozvoji fotovoltaických elektráren a vyššímu příspěvku na výrobu elektřiny z těchto zdrojů. Energetický regulační úřad mluví o 12procentním zdražování elektřiny pro domácnosti. Podnikům potom hrozí růst cen o 17 procent.

Kocourek ale takový nárůst nechce dopustit. Mluví o maximálně jednociferném nárůstu. „Jsem určitě pro každé řešení, které nepřinese skokový nárůst příští rok,“ říká v reakci na Kalouskovo řešení, přesto ale nevěří, že by bylo účinné. Sám navrhuje, aby část nárůstu zaplatili spotřebitelé - v tom se oba politici shodují, zbytek by podle něho měl být přenesen na státní rozpočet. To ale tak, aby nebyl navýšen deficit.

Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy

„Čísla jsou i tak nadnesená. Naše výpočty ukazují, že by to mělo být výrazně méně. Jakékoliv číslo nad pět či šest procent je strašně vysoké a neospravedlnitelné.“

„Měli by se na tom podílet ti, kteří z toho budou nejvíce profitovat, to znamená samotné obnovitelné zdroje. […] Připadá v úvahu nějaký typ srážkové daně, který by kompenzoval ty náklady státního rozpočtu, které s tou kompenzací bude mít,“ tvrdí Kocourek. Ministr financí ale v minulých dnech vystupoval proti dani. Kompenzaci růstu cen elektřiny zdaněním jiné energetické komodity, jako například plynu nebo uhlí, považuje za nepřijatelnou. Kocourek v rozhovoru pro ČT dodal, že je škoda, že něco neřekl na společném jednání. Dodal, že u srážkové daně by platil podobný princip jako u srážkové daně na stavební spoření.

Přes Kalouskovy výhrady ke zdanění by se mohlo jeho řešení promítnout do ceny tepla. Půjde nicméně o mnohem menší rozsah, než je dopad nárůstu cen elektrické energie. V případě vysoce účinných kogeneračních jednotek pro výrobu tepla lze proto podle ministra uvažovat o částečných výjimkách na přidělení omezeného počtu emisních povolenek zdarma, aby byl vyloučen dopad na spotřebitele.

Česko trpí solární horečkou

Solární horečka v Česku vrcholí. Jen za minulé dva týdny vyrostlo na českých polích více slunečních elektráren než za celý srpen. Navíc rychlost, s jakou se tento byznys rozvíjí, stále stoupá. Aktuálně dodávají fotovoltaické projekty do sítě proud o objemu zhruba 800 megawattů. Do konce roku by se podle odhadů Energetického regulačního úřadu mohlo toto množství až zdvojnásobit. Informaci přinesl deník Mladá fronta Dnes.

ČSSD dnes v souvislosti se solárním byznysem oznámila, že chystá právní normu, která má rozkrýt vlastnické vlastnické struktury ve fotovoltaice. „Kdo žádá o veřejnou zakázku, měl by mít transparentní vlastnickou strukturu. Tady se jedná o dotovanou výkupní cenu, tedy o jakousi formu státní zakázky. V blízké době předložíme návrh, který bude říkat, že každý, kdo chce dostávat od státu dotovanou výkupní cenu, musí mít jasné vlastnické struktury, musí na něj být vidět,“ uvedl místopředseda ČSSD a stínový ministr průmyslu a obchodu Milan Urban. Podporu takovému návrhu vyjádřil i minsitr Kocourek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 23 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
včeraAktualizovánovčera v 03:24

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
18. 1. 2026Aktualizováno18. 1. 2026

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
18. 1. 2026

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
18. 1. 2026

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...