Der Spiegel neuvedl zdroj, od kterého má své informace. Napsal však, že opatření má dobré výhlídky na to, aby se stalo součástí komplexního balíčku pro stabilizaci eurozóny na zasedání Evropské rady, které se uskuteční v březnu.
Řecku se ovšem takovéto řeči nelíbí. Guvernér tamní centrální banky poukázal na to, že řeči o možném státním bankrotu zemi zraňují a znesnadňují jí únik z fiskální krize, která otřásá celou eurozónou. „Restrukturalizace dluhu by mohla zažehnout nekontrolovatelný řetězec reakcí, které by mohly odstartovat nový dlouhodobý cyklus nedostatku důvěry pro budoucí řeckou ekonomiku,“ varoval Provopoulos.
Řecko stále věří: Z problémů se dostaneme bez bankrotu
„Řecko může a vyhne se (restrukturalizaci dluhu),“ řekl tamní ministr financí Jorgos Papakonstantinu řeckému listu Elefterotypia. Na dotaz, jakým způsobem, dodal: „Vytvořením a zachováním primárních přebytků pět až šest procent (HDP), zavedením strukturálních reforem, které přinesou reálné tempo růstu vyšší než dvě procenta, a také prodlužením splátky půjčky 110 miliard eur.“
Řecko zavádí úsporná opatření a strukturální reformy, které mu předepsaly Evropská unie a Mezinárodní měnový fond výměnou za finanční pomoc 110 miliard eur (2,7 bilionu korun). Řecko tento týden prodalo obligace za 650 milionů eur z úrokem 4,1 procenta, tedy ve stejné výši jako v listopadu. Zahraniční investoři koupili 80 procent emise.
Papakonstantinu dodal, že vláda neplánuje zvýšit daň z přidané hodnoty. Podle odhadů vlády by vyšší DPH nepřineslo výraznější růst příjmů rozpočtu. Stát však bude mnohem více bojovat proti daňovým únikům.
