Severokorejci zvou Čínu k rozsáhlým investicím

Pchjongjang - Vztahy Jižní a Severní Koreji zůstávají stále na bodu mrazu. KLDR nicméně potřebuje do své zbídačené země získat přísun potřebných financí. Obrátila se proto na svého severního souseda - Čínu, s níž v lecčem nachází společnou řeč. Čína se kromě stavebních projektů rozhodla podpořit například turismus a umožnit svým obyvatelům navštívit nejznámější kulturní a přírodní památky této zaostalé socialistické země.

Mnoho delegátů čínských cestovních kanceláří, byznysmenů a novinářů vyrazilo výletní lodí na plavbu k Diamantové hoře - největší přírodní atrakci komunistického skanzenu, aby viděli, co čeká další potencionální čínské návštěvníky. K luxusu měla ovšem tato plavba daleko. Přestavěná nákladní loď z roku 1971 má kabiny s pryčnami pro osm lidí, chybí sprchy, v kantýně se podává oběd na kovovém tácu. Cesta nakonec trvala 22 hodin, protože vypadával motor. Přesto jsou Číňané spokojení. „Moře tu je tak čisté, neznečištěné, průzračné. To v Číně hned tak nevidíme. Je to jiný druh potěšení. Jsem ráda, že se sem můžu podívat,“ míní čínská turistka Ťin Chungajová.

KLDR láká čínské investory (zdroj: ČT24)

Čína nahradí Jižní Koreu

Roli bohatého investora hrála donedávna sousední Jižní Korea. U Diamantové hory postavila moderní turistické středisko, lázně a golfové hřiště, které od roku 1998 navštívily skoro dva miliony Jihokorejců. Když ale před třemi lety komunistický voják zastřelil turistku, co zabloudila do zakázaného pásma, Soul vyjížďky zastavil. Reakcí Pchjongjangu zároveň bylo znárodnění rezortu jako náhrada za ušlý zisk.

Jenže Diamantová hora je jedno z mála míst, kterým se Severní Korea může chlubit, a tak se shání po nových investorech. Po ideologické stránce si s Pekingem notuje. „Je těžké tu investovat, pokud nerozumíte téhle zemi. A Čína chápe Severní Koreu líp než kdokoli jiný. Obě jsou navíc socialistické země. Čínská politika otevřenosti a reforem se ukázala být úspěšná. Číňané mají hodně zkušeností, o které se s námi můžou podělit,“ doplnil místopředseda mezinárodní investiční společnosti Taepung Park Čol Su.

Obě země nyní plánují rozvíjet společně například zvláštní ekonomickou zónu Radžin Sonbong. Číňané už staví silnici, která spojí její pohraniční město Jen-ťi se severokorejským přístavem Rason. Zbožím zásobují také zdejší experiment drobného podnikání - tržiště na pěti tisíci metrech čtverečních, které se má brzy až šestinásobně zvětšit. „Investuji v Severní Koreji už od začátku a viděl jsem tu velké změny. V infrastruktuře měst, v mentalitě lidí i jejich smyslu pro obchod,“ potvrdil čínský podnikatel Čeng Če-si.

Podle odhadů světové organizace je nicméně životní situace většiny Severokorejců stále tristní a třetina zdejších dětí mladších pěti let zůstává vážně podvyživená. I proto komunistická Korea pečlivě vybírá, co turistům naaranžuje do své výkladní skříně. Svými slovy to potvrdila delegátka Světového potravinového programu OSN Claudia von Roehlová: „Hodně dětí, ale i dospělých je mnohem menších, než byste čekali. A proč? To je dlouhý příběh o strádání.“