„Propad příjmů seniorů je v budoucích desetiletích neodvratný, pokud v ČR nedojde k nějakému zázračnému objevu ropy či něčeho podobného,“ říká natvrdo ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Ani reforma totiž nedokáže čelit dramatickému stárnutí populace a manko na důchodovém účtu pouze dorovná. „Druhý pilíř v jeho omezené podobě pouze trochu zvýší dlouhodobou odolnost celkového penzijního systému na demografické výkyvy,“ upřesnil Münich.
Ke slovu se tak dříve či později vrátí úpravy hlavních parametrů systému státních penzí, tedy například zvyšování věku pro odchod do důchodu nebo zvyšování odvodů na sociální pojištění. Na řadu může přijít ovšem také snižování penzí vyplácených z prvního pilíře. Pokud by Česko neprovedlo žádnou reformu a nepřilévalo na důchody peníze z jiných zdrojů než jen sociálního pojištění, čekal by Čechy podle propočtů ekonoma Ondřeje Schneidera propad výše penzí ze současných 45 procent průměrné mzdy až na 25 procent v roce 2050. Stávající reforma tento propad pouze zbrzdí.
Petr Brousil, mluvčí Penzijního fondu České pojišťovny
„Životní úroveň důchodců spoléhajících na první (státní) pilíř důchodového systému bude klesat. Je to trend, který lze pouze brzdit. Domníváme se, že průměrný důchod poklesne až na úroveň prosté sazby sociálního pojištění. Jinými slovy, co se na penze vybere, to se také hned vyplatí. ČR tedy pomalu, ale jistě směřuje v prvním pilíři k rovným, tj. velmi nízkým průměrným důchodům.“
Někdy se objevují názory, že by státní pilíř mohla zachránit migrace. Ani to ale podle Münicha není reálné. „Imigrantů by muselo být příliš mnoho a také jednou budou staří a budou chtít důchod. A ti, co by tu byli jen nakrátko, věc nijak neřeší,“ upozornil.
Ve druhém a třetím pilíři si Češi nenaspoří dost
Reforma má podle představ vlády snížit závislost Čechů na státem vyplácených důchodech. Rozložení peněz mezi státní kasu a soukromé účty by ale podle ekonomů nemusela stačit. Podle propočtů společnosti Next Finance přinese druhý pilíř seniorům přilepšení jen v řádu stokorun měsíčně. A v rámci třetího pilíře si zase Češi šetří málo - jen zhruba 500 korun měsíčně.
Ekonomové proto doporučují spořit si na penzi ještě bokem – mimo tři pilíře důchodového systému. „Jsem toho názoru, že člověk by se měl postarat především sám o sebe a na stát příliš nespoléhat,“ uvedl analytik společnosti Next Finance Martin Prokop. Totéž doporučuje i Münich. „Pokud jim to příjmy dovolí, tak jistě. Pokud nedovolí, tak to je horší,“ podotkl.
Akcie pro třicátníky, dluhopisy pro šedesátníky
Při rozdělení peněz mezi různé druhy spoření by jejich část podle ekonomů vždy měla směřovat do méně rizikových aktiv. Ta sice nemusí ochránit peníze proti inflaci, avšak riziko, že o naspořené prostředky přijde dotyčný úplně, je minimální. Při volbě konkrétní investiční strategie pak hraje klíčovou roli věk.
„Pokud je člověku třicet a nemá ještě zajištěné bydlení, měl by investovat do nemovitosti,“ radí analytik společnosti Citfin Jiří Šimek. „Obecně by neměly chybět akcie, ať už přímo jejich nákup, či prostřednictvím nějakého podílového fondu s rozumnými poplatky, a část peněz by se měla konzervativně uložit do dluhopisů, na spořicích účtech či kapitálovém životním pojištění,“ dodává.
Podobně to vidí i další ekonomové. „Někdy se používá pravidlo 'kolik vám je let, tolik procent portfolia v dluhopisech'. Mladý člověk tedy může investovat většinu portfolia do akciových fondů. V předdůchodovém věku už je třeba být konzervativnější, ale neznamená to nutně investovat vše do dluhopisů,“ doporučil analytik společnosti Partners Aleš Tůma.
Zajištění na penzi nemusí být jen o penězích
Chceme-li se zabezpečit na penzi, nemusíme ale myslet nutně jen na peníze. Tvrdí to alespoň Münich, podle kterého je možností více. „Dobře vychované a vzdělané děti jsou také dobrou pojistkou. Péče o vlastní zdraví a investice do vlastní kariéry, profese s nižším podílem fyzické zátěže prodlužuje pracovní a výdělkové možnosti,“ popsal další možné cesty, kterými mohou lidé jít.
