Atény - První z řeckých vládních stran odmítla podepsat drastické úspory, které požaduje Evropská unie jako podmínku pro další půjčku. Frustrace Řeků z tvrdých podmínek evropské záchrany vynesla na světlo i jeden historický požadavek - aby Německo zaplatilo Aténám dluh z druhé světové války, v dnešních relacích činí zhruba 9 miliard dolarů. Otcem myšlenky je Manolis Glezos, poslanec za levicovou Syrizu.
Řecko otevírá krvavou historii - kvůli dluhu
Manolis Glezos, poslanec za levicovou Syrizu, dlouhá desetiletí usiloval o to, aby Němci zaplatili za systematické plenění řeckého státu. Stovky vesnic tehdy lehly popelem, zdevastovala se infrastruktura a jen za první zimu zemřelo 100 tisíc lidí hlady.
Teď, uprostřed hluboké krize, Manolisovy požadavky podporují demonstranti v nacistických uniformách. Německo přitom v roce 1961 vyplatilo řeckým obětem nacismu 115 milionů marek. Podle některých expertů a teď i politiků ale pořád dluží v přepočtu 9 miliard dolarů, které si nacisté vynutili jako půjčku.
„Nacisté podepsali potvrzení, že to jednou v budoucnosti vrátí, byť bez úroků. Takže je to stále otevřené,“ tvrdí Hagen Fleischer, profesor historie na Athénské univerzitě.
Německo nevidí rozdíl mezi touto půjčkou a obecným vyrovnáním a považují celou věc za uzavřenou. Řecká vláda teď musí zvážit, jestli ji znovu otevře právě teď - kdy budoucnost její i celé země závisí právě na hlavním tahounovi dnešní Evropské unie - tedy právě na Berlíně.
Reportáž Petra Zavadila (zdroj: ČT24)