Praha – Nedostatek peněz na důchody ve státní kase chce sociální demokracie vyřešit řízeným přílivem přistěhovalců. Žádná důchodová reforma, která je ČSSD trnem v oku, by pak už prý nebyla potřeba. Jenže odborníci jsou vůči této variantě skeptičtí. Česko by jen těžko získávalo dostatečný počet přistěhovalců. Navíc by se ČSSD se svým nápadem mohla dostat do konfliktu s pravidly EU.
Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek by chtěl do země lákat hlavně přistěhovalce ze slovanských zemí, kteří se budou kvůli jazykové i kulturní podobnosti snáze integrovat do české společnosti. Právě mladí práceschopní Slované by měli zastavit hromadění schodků na důchodovém účtu, a zachránit tak současný průběžný systém.
Aby si ČSSD zajistila, že za prací do Česka přijdou jen lidé, kteří budou pro důchodový systém i stát přínosem, hodlá Mládek imigranty obodovat. „Čím jste mladší, tím více bodů, čím jste vzdělanější, tím více bodů, čím jste zdravější, tím více bodů. Kdo překročí určitou bodovou hranici, může imigrovat do České republiky,“ nastínil v rozhovoru pro portál ČT24.
Jenže Mládkovy plány s sebou nesou hned několik úskalí. „Imigrantů by muselo být příliš mnoho a také jednou budou staří a budou chtít důchod. A ti, co by tu byli jen nakrátko, věc nijak neřeší,“ varoval ekonom institutu CERGE-EI Daniel Münich. Přistěhovalci s sebou navíc také obvykle berou i své rodiny, které mohou nárokovat další sociální dávky, což by mohlo pro stát naopak znamenat nové náklady.
Problém stárnutí populace nemůže migrace vyřešit ani podle dalších ekonomů. „Imigrace v žádném případě není náhražka domácí pracovní síly,“ uvedl bývalý guvernér České národní banky Luděk Niedermayer. Zvažovat je nutné například to, kolik pracovních míst je Česko schopné vytvořit, nebo také to, kolik cizinců je reálně schopné nalákat.
Právě počet přistěhovalců hraje klíčovou roli také podle člena Národní ekonomické rady vlády Jiřího Rusnoka. „V Bezděkově komisi (která vládě radila s důchodovou reformou) jsme se snažili modelovat i hypotetické situace, které zahrnovaly příchod 100 tisíc lidí a ani to neřešilo prohlubování schodku druhého pilíře. Imigrantů by musely být statisíce ročně a tolik není schopna Česká republika získat,“ upozornil.
Cizinci nejsou hloupí, budou si vybírat
Situaci Česku komplikuje také to, že v boji o cizince bude čelit ostré konkurenci dalších zemí. Zvažovat budou třeba platové podmínky, sociální zázemí i výši nezaměstnanosti. „Je to supermarket příležitostí. Cizinci nejsou nevzdělaní lidé, kteří se nedostanou k informacím. Když mají profesi, o kterou je zájem, tak si vyberou nejzajímavější nabídku,“ zdůraznila ředitelka pražské kanceláře Mezinárodní organizace pro migraci Lucie Sládková. Atraktivnější než Česko tak podle ní může být například Německo, ale i další země.
Narazit by navíc podle ní mohl Mládkův plán také u institucí Evropské unie a mezinárodních soudů. Vybírání přistěhovalců podle národnosti totiž zavání diskriminací. „Preference národností se nedá dát do zákona. Zákon o vstupu a pobytu cizinců musí být platný pro všechny. Pokud by tam byly nějaké restrikce, tak stačí první žaloba někoho třeba z Turecka k evropským soudům a Česko bude mít vážné problémy,“ varovala Sládková.
Česko už zkušenosti s řízenou migrací má. V roce 2003 spustilo pilotní projekt, v rámci kterého se snažilo nalákat kvalifikovanou pracovní sílu ze zahraničí. Slibně vypadající projekt nicméně nenaplnil očekávání. Cizinců se dařilo nalákat méně, než se předpokládalo. Po pěti letech fungování přišlo v rámci projektu do Česka necelých 1 300 cizinců. Jen v roce 2008 ale měl přilákat až 2 000 lidí. K nejčastějším důvodům nezájmu ze strany cizinců patřily potíže s nalezením práce v Česku, ale i administrativní překážky, na něž přistěhovalci naráželi například při ověřování dokumentů či vydávání pracovních povolení.
