Nová pravidla pro SVJ: Změny stanov i nižší hlasovací kvórum

Praha – O silvestrovské půlnoci odzvonilo starému zákonu o vlastnictví bytů a nahradila ho pravidla z nového občanského zákoníku. Ta dopadají jak na nová společenství vlastníků jednotek, tak na ta zřízená podle starých předpisů. Stará společenství tak budou muset například upravit své stanovy, na druhou stranu by ale mělo být snazší třeba hlasování o opravách domu.

Jak bude SVJ vznikat?

Dle nového zákoníku musí vzniku SVJ nejprve předcházet proces jeho založení. K založení je nově vyžadováno schválení stanov, k jejichž schválení bude zapotřebí souhlasu vlastníků všech jednotek. Stanovy budou muset být sepsány formou notářského zápisu. Vzhledem k tomu, že náležitosti stanov má obsahovat již prohlášení vlastníka či smlouva o výstavbě, doporučujeme připravit stanovy již zároveň s těmito dokumenty.

Podle dosavadní právní úpravy vznikala SVJ automaticky přímo ze zákona. V praxi se však ukázalo, že si řada domů tento stav vůbec neuvědomovala, nebo k němu byla lhostejná. Samotný vznik společenství vlastníků je proto nově vázán až na zápis do veřejného rejstříku.

Aby bylo předejito nečinnosti vlastníků při zakládání SVJ a při jeho zápisu do rejstříku, stanovil zákonodárce povinnost učinit tyto kroky v domě nejméně s pěti jednotkami a třemi různými vlastníky. V případě, nedojede-li ke vzniku SVJ, bude blokován zápis do katastru nemovitostí při převodu vlastnického práva na dalšího vlastníka. Tím by měli být vlastníci jednotek dostatečně motivováni k založení společenství.

Povinnosti stávajících SVJ

Jak jsme již uvedli, nová úprava se vztahuje také na ta společenství vlastníků, která vznikla podle staré legislativy před 1. lednem 2014. Zákon jim ukládá dvě zásadní povinnosti, které musí v souvislosti s novou právní úpravou splnit. První se týká jejich názvu, který bude muset (kromě označení domu, pro který společenství vzniklo) nově obsahovat i slova „společenství vlastníků“. Současný zákon přitom vyžaduje pouze slovo jediné, a to „společenství“. Řada stávajících společenství proto danou podmínku nebude splňovat a bude tak nucena svůj název doplnit a změnu zapsat do příslušného rejstříku nejpozději do 4. ledna 2016.

Nový občanský zákoník dále vyžaduje, aby SVJ do 3 let ode dne nabytí jeho účinnosti přizpůsobily své stanovy nové právní úpravě.

Vzhledem k tomu, že se okruh povinných náležitostí stanov oproti dnešnímu stavu podstatně rozšiřuje, budou prakticky všechna společenství muset své stanovy uzpůsobit a doručit je krajskému soudu, který vede rejstřík společenství vlastníků jednotek. Kromě úpravy názvu budou muset sepsat také například pravidla pro tvorbu rozpočtu společenství nebo pravidla pro správu domu a pozemku, na kterém stojí.

Bydlení
Zdroj: ISIFA/Thinkstock/iStock/hemul75

Dlužno dodat, že současná právní úprava již nezná ani nepočítá s žádnými vzorovými stanovami, ze kterých by bylo možno při tvorbě stanov vycházet, jako tomu bylo dříve.

Hlasování na shromáždění

Pozitivní zprávou pro všechna stávající i nová společenství vlastníků jsou nižší hlasovací kvóra na shromáždění vlastníků. Dle zákona již pro většinu hlasování na shromáždění nebude zapotřebí 100% většina a dokonce ani jiná kvalifikovaná většina. Pro schválení postačí nadpoloviční většina přítomných hlasů, přičemž shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů.

Hlasy se stejně jako v minulosti počítají dle podílu na společných částech domu. V souvislosti s touto novinkou je však nutné upozornit na skutečnost, že ve stanovách mohou mít společenství vlastníků hlasovací poměry upraveny přísněji, než vyžaduje zákon. V tom případě by se hlasovalo dle kvór určených ve stanovách.

Máte další otázky týkající se nových pravidel pro společenství vlastníků bytů? Zajímají vás jiná témata z oblasti ekonomiky nebo práva? Své otázky a náměty nám posílejte do Poradny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna odmítla senátní podmínky pro zvyšování výdajů nad schválený rámec

Sněmovna v noci na středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila svoji podobu novely rozpočtových zákonů. Senát do ní chtěl vložit omezující podmínky pro možnost vlády zvyšovat výdaje státu nad schválený rozpočtový rámec. Opozice předlohu kritizuje a vyjadřuje obavy, že umožní vládě nekontrolovatelné navýšení výdajů a tím i nárůst státního dluhu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) tyto obavy odmítla a vyzvala k podpoře původní sněmovní verze. Senátní změny by podle ní například přinesly právní nejistotu.
včeraAktualizovánopřed 50 mminutami

USA zrušily výjimku pro prodej íránské ropy po útocích na tankery

Americké ministerstvo financí v reakci na útoky na tankery v Hormuzském průlivu zrušilo výjimku, která umožňovala prodej íránské ropy. Informovala o tom agentura Bloomberg a dodala, že tím rezort ohrozil prozatímní mírovou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Íránské ministerstvo zahraničí rozhodnutí USA odsoudilo. Podle Teheránu jde o porušení memoranda o ukončení války, kterou Spojené státy proti Íránu vedly od konce února do vyhlášení příměří v první polovině dubna.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Nový odhad NATO: Česko dá letos na obranu 2,01 procenta HDP

Pět členských států NATO by již letos mělo podle odhadu splnit nový cíl Aliance vynakládat na obranu 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle agentury Reuters to vyplývá z aktualizovaných údajů Severoatlantické aliance zveřejněných v úterý před aliančním summitem v Ankaře. Nový cíl pro polovinu příští dekády si určilo NATO vloni, podle odhadů mají hranici již letos překročit pobaltské státy, Polsko a Řecko. Česko podle odhadů NATO letos splní cíl výdajů na obranu a vynaloží 2,01 procenta HDP.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko přesměruje peníze do programu na zbraně pro Ukrajinu, oznámil Macinka

Česko přesměruje peníze z některých projektů do iniciativy Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL), ve kterém spojenecké země platí za americké vojenské vybavení pro napadenou zemi, uvedl před úterním odletem na summit NATO ministr zahraničních věcí Petr Macinka (Motoristé). Vláda ANO, SPD a Motoristů dosud dávat peníze na zbraně pro Ukrajinu odmítala. Prezident Petr Pavel zapojení Česka do systému PURL označil za pozitivní signál.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Budoucnost litevských trhů je nejistá. Prodejce odrazují nízké výdělky i obavy z nových pravidel

Tradiční litevské trhy se dříve soustředily především na to, jak přilákat více zákazníků. Nyní však mají problém najít dostatek obchodníků, kteří by na nich chtěli prodávat. Podle zástupce litevského sdružení tržišť není provozování stánku snadné ani příliš výdělečné. Drobní prodejci se navíc obávají nových požadavků, o nichž hovoří někteří poslanci.
před 10 hhodinami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
6. 7. 2026

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Evropský pohled