Praha – Meziroční inflace zůstala v březnu stejná jako v lednu a únoru, tedy 0,2 procenta. Meziměsíčně se ceny dokonce nezměnily vůbec. Data zveřejnil Český statistický úřad. Výsledek je v souladu s očekáváním analytiků, kteří nepředpokládají výraznější růst cen ani v následujících měsících.
„Stále balancujeme na hranici deflace,“ uvedl už před zveřejněním dat analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Právě obavami z poklesu cen zdůvodňuje Česká národní banka devizové intervence s cílem oslabit korunu, které zahájila loni v listopadu (čtěte víc). Kurz domácí měny hodlá udržovat na úrovni 27 CZK/EUR nejméně do začátku příštího roku.
„Velmi nízká úroveň inflace je důvodem k tomu, aby intervence ČNB pokračovaly. Sice se podařilo zabránit propadu ekonomiky do deflace, ale poptávková inflace se prozatím neprojevuje. Prozatím není důvod k tomu opouštět cíl 27 korun za euro,“ míní analytik společnosti Home Credit Michal Kozub.
Meziročně zdražily například oděvy (1,5 procenta), obuv (7,9 procenta) a alkohol (5,9 procenta), naopak zlevnily chleba (0,5 procenta), nealkoholické nápoje (1 procento) a pohonné hmoty (1,6 procenta). Na meziroční hodnotu inflace mělo podle ČSÚ vliv i snižování cen energií – o 10,5 procenta klesla cena elektřiny, o 9,1 procenta zlevnil zemní plyn.
„Inflace zůstala v březnu podle očekávání pevně ukotvena na nejslabší úrovni od října 2009,“ komentoval čísla analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský. Předpokládá, že postoj ČNB k intervencím se na základě březnových hodnot inflace nezmění.
Podle ekonoma Patria Finance Davida Marka oslabení kurzu koruny skutečně pomohlo zabránit deflaci, výraznější inflaci však nezpůsobilo. Její postupné zrychlování očekává až ve druhém pololetí tohoto roku.
Březnová inflace byla nižší, než očekávala ČNB
V porovnání s prognózou České národní banky byla březnová meziroční inflace o 0,2 procentního bodu nižší. Jak uvedl ředitel sekce měnové a statistiky Tomáš Holub, zveřejněná data potvrzují náhled ČNB, že listopadové rozhodnutí zahájit devizové intervence významně přispělo k odvrácení hrozby deflace. Návrat k dvouprocentnímu inflačnímu cíli očekává centrální banka na konci letošního roku – v jeho druhé polovině by k tomu mělo přispět i oživení ekonomiky a rychlejší růst mezd.
