Ukrajina: Přestáváme platit za ruský plyn

Kyjev - Ukrajinská státní energetická společnost Naftogaz přestala platit za dodávky ruského plynu. Informoval o tom její šéf Andrij Kobolev. Tato situace má podle něj trvat do chvíle, než skončí jednání o ceně plynu. Kyjev se s Moskvou dohaduje kvůli zdražení dodávek, k němuž Gazprom přistoupil po ukrajinské revoluci. Rusko navíc tvrdí, že mu Ukrajinci dluží za plyn víc než dvě miliardy dolarů.

Ruský koncern Gazprom dříve zvýšil Ukrajincům cenu plynu z 268 na 485 dolarů za tisíc metrů krychlových. Rusko, které minulý měsíc anektovalo Krym, zrušilo Kyjevu všechny předchozí slevy. Plynárenský gigant Gazprom navíc už v minulých dnech upozornil, že Ukrajina nedodržela březnový termín splátky a její dluh tak stoupl na celkové 2,2 miliardy dolarů (43,8 miliardy korun).

Zvýšení ruských cen Ukrajina o minulém víkendu odmítla a pohrozila právními kroky. Ukrajinský úřadující premiér Arsenij Jaceňuk označil zdražení plynu za formu ekonomického útoku ze strany Moskvy. Podle mnohých pozorovatelů je jednostranné skokové navýšení ceny odplatou za svržení proruské vlády na Ukrajině.

Za této konstelace do sporu nyní vstoupil šéf Naftogazu. „Otázka splacení dluhu je přímo spjata se zachováním ceny plynu na úrovni z prvého čtvrtletí,“ řekl Kobolev v rozhovoru pro ukrajinský list Dzerkalo Tyžňa. „Nevidíme žádný důvod ke změně (původní) ceny. Cenu okolo 500 dolarů považujeme za netržní, neoprávněnou a nepřijatelnou, a tudíž jsme přerušili platby na období vyjednávání,“ dodal.

  • Aktuální cena ruského plynu pro Ukrajinu: 485 dolarů (9 700 Kč)
  • Průměrná cena pro zbytek Evropy: 370 až 380 dolarů (cca 7 500 Kč)

Oba údaje představují sumu za 1 000 kubíků.

Při vyhrocených vztazích mezi oběma zeměmi se nyní vážně diskutuje o tom, jaké akce mohou energetičtí tahouni Ruska vůči Ukrajině učinit. Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters se ruský vývoz plynu na Ukrajinu od začátku tohoto měsíce snižuje. K důvodům se ale odmítl vyjádřit a Gazprom věc nechtěl komentovat. Vývoz plynu na Ukrajinu kolísal již dříve v průběhu roku. Za sníženou poptávkou ale podle analytiků může být teplejší počasí. Faktem navíc je, že Ukrajina bez vážnějšího postihu promeškala už několik termínů předchozích splátek.

Kobolev: Buď se s Ruskem dohodneme, nebo nakoupíme přes prostředníka

Podle Koboleva jsou nyní jen dvě možnosti, jak se vyhnout výpadku dodávek: buď se Naftogaz dohodne s Gazpromem na zachování dřívější ceny, anebo se Ukrajinci domluví se západoevropskými společnostmi, které zakoupí plyn u Gazpromu na západní hranici Ruska, aby jej následně prodaly Ukrajincům, a také budou platit za tranzit plynu přes Ukrajinu.

V předchozích letech spory kvůli cenám plynu vedly k přerušení dodávek na Ukrajinu. Situace byla vážná hlavně v zimě na přelomu let 2008/2009 a 2005/2006, kdy byly rovněž přerušené dodávky plynu do Evropy. To, že by se tento scénář nejspíše mohl zopakovat, připustil v interview i Kobolev: „Bohužel, pokud v plynárenství politika vyhrává nad ekonomikou, pak je taková hrozba velmi vysoká.“

Prezident Ruska Vladimir Putin totiž označil aktuální dluh za „absolutně nepřípustný“ a v dopise určeném evropským státníkům varoval, že by mohly být kvůli nesplaceným závazkům ohroženy i dodávky do Evropské unie. Oficiální odpovědi se zatím nedočkal, podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera je ale prý Brusel ochoten se zvládnutím pohledávek pomoci. Dodávky pro starý kontinent podle něho prý nejsou ohroženy.  Přerušení dodávek by mohlo poškodit samo Rusko, protože státní rozpočet je silně závislý na prodeji plynu v Evropě.

Vladimir Omelčenko, ekonomický expert: „Jestliže Gazprom bude nadále stanovovat ceny politicky, ne ekonomicky - a tohle není nic jiného, jestliže cena plynu pro Ukrajinu je zhruba o 200 dolarů za kubík vyšší než například pro některé západoevropské země - tak Gazprom přijde o ukrajinský trh a velmi silně to pocítí. Ukrajina je pro něj po Německu druhý největší odběratel.“

Evropa rovněž spřádá plány, jak Ukrajině ze svízelné situace pomoci – ve hře jsou půjčky. Kyjev by podle Oettingera mohl plyn hradit z balíku finanční pomoci, na kterém se Kyjev dohodl s Mezinárodním měnovým fondem, EU a Světovou bankou. O možném řešení bude v pondělí jednat s ukrajinskými ministry zahraničí a energetiky.

9 minut
Dodávky plynu do Evropy - rozhovor
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled ekonomiky

Ministerstvo financí zlepšilo letošní výhled české ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle zveřejněné predikce vzroste o 2,4 procenta, v listopadu ministerstvo čekalo růst 2,2 procenta. Průměrná inflace za letošní rok by měla dosáhnout 2,1 procenta, proti předchozí predikci je odhad nižší o 0,2 procentního bodu.
12:34Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Služby trápí nedostatek pracovníků, shodli se hosté Událostí, komentářů z ekonomiky

Zdražování služeb v Česku zůstává nad průměrem celkové inflace a podobný vývoj experti očekávají i v letošním roce. O inflaci ve službách, jejím dopadu na podnikání a budoucím vývoji v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel, viceprezident Svazu prodejců a opravářů motorových vozů Jiří Tůma a majitel kadeřnictví a člen Asociace kosmetických a kadeřnických oborů Tomáš Arsov. Debatou provázela Vanda Kofroňová.
před 11 hhodinami

Čína hlásí růst ekonomiky o pět procent

Čínská ekonomika v loňském roce vzrostla o pět procent, oznámil podle zpravodajských agentur čínský statistický úřad. Údaj je tak podle agentury Reuters v souladu s vládním cílem. V posledním čtvrtletí loňského roku čínské hospodářství vykázalo meziroční růst o 4,5 procent. Údaje jsou mírně nad očekávání analytiků.
03:20Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 20 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
včera v 10:24

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026
Načítání...