Odborářský duel začíná, šéfem chce být Pícl a Středula

Praha – Odboráři dnes na svém sjezdu v pražském hotelu Olšanka rozhodnou, kdo povede další čtyři roky Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Zatím jsou známi dva kandidáti – současný místopředseda konfederace Václav Pícl a šéf nejsilnějšího svazu KOVO Josef Středula. Na dvoudenním sjezdu by měl vystoupit taky prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Volba nejmocnějšího tuzemského odboráře zřejmě určí budoucí styl odborářské politiky. Zatímco čtyřiapadesátiletý Pícl vyznává spíš nenápadnou diplomacii, šestačtyřicetiletý Středula se nebrání radikálnějším krokům.

Konfederace nemá lídra od loňského podzimu, kdy z funkce odstoupil Jaroslav Zavadil. Stal se totiž poslancem za ČSSD. Centrálu od té doby řídí právě Pícl. „Chci pokračovat v započaté práci a vést jednání s partnery na základě věcných a odborných argumentů, ne jít silovou cestou,“ plánuje Pícl, který v odborech působí už 23 let.

Zatímco Zavadil nechodil pro jadrné výrazy daleko a burcoval na shromážděních, Pícl má jinou strategii. „Spíš než nátlak a bouchání pěstí do stolu volím slušný dialog,“ říká. Záleží mu prý na otevřenosti a schopnosti naslouchat. Také on nicméně připouští možnost „důraznějšího vyjednávání“ s vládou a zaměstnavateli.

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, razantnější kroky ale neodmítá. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální ani umírněný.

Důraznější odborářské protesty či složitá noční vyjednávání se v příštích letech očekávat nedají. K vládní ČSSD mají odbory blízko. Dialog se Sobotkovým kabinetem si pochvalují. Notovat si začaly už s přechodnou Rusnokovou vládou. Naopak s pravicově laděnou Nečasovou vládou společnou řeč nenašly. V roce 2011 centrála podpořila celodenní stávku v dopravě, o rok později se předáci postavili do čela stotisícové demonstrace

„Poprvé od roku 1990 jsme čelili těm nejasociálnějším vládním restrikcím s dopady na životní úroveň většiny zaměstnanců, byla to etapa s největším počtem protestních akcí,“ uvedl Pícl. Podle něj je nutné reformy Nečasovy vlády změnit a obnovit dialog s nynějším kabinetem a zaměstnavateli. Podle Pícla se v posledních letech podařilo odborům také třeba zachovat v zákoníku práce ochranu zaměstnanců. 

Podle Středuly je zase nutné odbory zatraktivnit. „Je potřeba zdůraznit, co pro zaměstnance odbory dokázaly. Říká se, že se dobrá práce chválí sama, ale nestačí to. Zhruba o 3 000 korun měsíčně vyšší mzda ve firmách, kde je vyjednaná kolektivní smlouva – to je zřejmý rozdíl a zřetelný argument,“ míní šéf svazu KOVO. Podle něj by odbory neměly věci jen komentovat, samy by měly s tématy přicházet a měly by se stát „aktivními tvůrci politiky“. 

Rozdílný styl, společné cíle

Přestože každý z kandidátů volí při vyjednávání s vládou a zaměstnavateli jiný styl, cíle mají společné. Za prioritu považují boj s nezaměstnaností. Také by chtěli do odborů přilákat nové členy – v posledních letech jich totiž ubývá. Ještě v roce 2007 zastřešovala organizace 33 svazů, v nichž bylo registrováno 600 000 odborářů, dnes sdružuje 29 svazů s 370 000 členy.

Nahrávám video

Šéfování odborům jako odrazový můstek do politiky

K delegátům sjezdu promluvili také tři bývalí předsedové odborové centrály. Všichni dnes zastávají funkce ve vysoké politice, a to v barvách sociální demokracie. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu, Milan Štěch předsedá Senátu a, jak už bylo zmíněno, Jaroslav Zavadil se stal členem dolní komory.

Pícl uznává, že předsednický post funguje jako výtah do nejvyšších politických pater. „Já už jsem ve vrcholové politice byl a z vlastní zkušenosti mohu upřímně říct, že není o co stát,“ svěřil se kandidát, který byl v letech 1998 až 2002 poslancem ČSSD. Podle jeho konkurenta Středuly se odborový předák v politice pohybuje vlastně neustále. Že by do ní sám za pár let vstoupil, ovšem neplánuje.

ČMKOS je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za téměř čtvrtstoletí své existence stala partnerem vlády a zaměstnavatelů. Společně zasedají v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Václav Pícl (54)

V současnosti je prvním místopředsedou ČMKOS. Od listopadu 2013 vykonává též funkci úřadujícího předsedy (po rezignaci Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD).

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Poté působil jako učitel a ředitel základní školy a byl aktivní ve školských odborech. Od roku 1998 do roku 2002 byl poslancem, v letech 2002 až 2006 zastával post prvního náměstka na ministerstvu školství.

Byl členem sociální demokracie. Před zvolením do vedení ČMKOS oznámil, že pokud uspěje, požádá o pozastavení členství ve straně.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má přes 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHospodářství táhne spotřeba domácností a nově i investice firem, řekl ekonom Marek

K rychlejšímu budoucímu růstu hospodářství jsou potřeba bilionové investice, a to zejména do lidského kapitálu, tedy do vysokých škol, vědy a výzkumu, řekl v Interview ČT24 hlavní ekonom Deloitte David Marek. Dalšími oblastmi jsou pak dostavba dopravní infrastruktury a příprava odolnější energetiky, uvedl v rozhovoru, který vedl Daniel Takáč. Pokud jde o současnost, ekonomický růst stál do loňského roku na spotřebě domácností, ale v posledních čtvrtletích se jeho dalším pilířem staly i investice firem. S rychlejším rozvojem spotřeby domácností lze podle ekonoma počítat nadále, protože bude pokračovat relativně rychlý růst mezd (nyní přes šest procent meziročně), i vzhledem k jejich dřívějšímu silnému reálnému propadu. Nyní jsou podle Marka na úrovni roku 2021. Spotřebu domácností bude podporovat též snižování vysoké míry úspor, jež vznikla při několika minulých krizích. Za největší brzdu pro české hospodářství považuje potíže Německa, až pak dění na Blízkém východě.
před 8 hhodinami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 17 hhodinami

Ministerstvo financí zvýší objem emise státních dluhopisů, oznámila Schillerová

Lidé si zatím objednali české státní dluhopisy za 22,4 miliardy korun. Zájem tak překročil původní emisní plán dvacet miliard korun, uvedla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zároveň rozhodla, že se budou Dluhopisy Republiky prodávat i po překročení emisního plánu, a to až do odvolání. Původně byl úpis první emise naplánovaný do 28. června.
20. 5. 2026

Česká bankovní asociace zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky

Česká bankovní asociace (ČBA) zhoršila odhad letošního růstu tuzemské ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) se podle aktuální predikce jejího prognostického panelu zvýší o dvě procenta, v únoru se očekával růst o 2,6 procenta. Pro rok 2027 vyhlíží návrat k silnějšímu růstu ekonomiky na 2,4 procenta. Průměrná inflace by letos dle ČBA měla zrychlit na 2,5 procenta, v únoru ji čekala ve výši 1,7 procenta.
20. 5. 2026

EU se předběžně dohodla na legislativě, která má završit obchodní dohodu s USA

Evropská unie (EU) v noci na středu dosáhla předběžné dohody o legislativě, která má zrušit dovozní cla na průmyslové zboží z USA. Jde o klíčovou součást obchodní dohody s Washingtonem, která by měla zabránit zavedení vyšších amerických cel na výrobky z EU. Informovaly o tom agentury Reuters a DPA s odvoláním na kyperské předsednictví EU a europoslankyni Željanu Zovkovou, hlavní vyjednavačku pro obchodní dohodu.
20. 5. 2026Aktualizováno20. 5. 2026

Video„Malá čínská lavina.“ Nabídka elektromobilů roste, Češi je ale příliš nekupují

Největší tuzemská firma Škoda Auto v úterý ve světové premiéře ve Švýcarsku představila svůj třetí plně elektrický model. S novými vozy plánují přijít i další výrobci. Šéfredaktor portálu Automakers Erich Handl v této souvislosti mluví o modelech některých asijských značek, čekat dle něj lze „malou čínskou lavinu“. Zájem o elektromobily je ale v Česku ve srovnání s některými dalšími státy stále malý.
19. 5. 2026

Zemědělce trápí rostoucí náklady. Ovlivnit mohou i ceny potravin

Zemědělcům podle jejich profesního svazu rostou náklady až o pětinu. Důvodem je válka na Blízkém východě, která zvedla ceny nafty i hnojiv. Pro letošek má sice většina farmářů hnojiva zajištěná a další budou nakupovat nejdřív na podzim, ale drahá nafta se v nákladech projevila okamžitě. Výkupní ceny však zůstávají nízké. Zemědělci proto žádají podporu, a to nejlépe na unijní úrovni. Evropská komise v úterý představila Akční plán, jak posílit domácí produkce hnojiv a podpořit farmáře.
19. 5. 2026

VideoPolská ekonomika dál roste, pomáhají i firmy z ciziny

Polsko pokračuje v rychlém hospodářském růstu. Podle Mezinárodního měnového fondu tamní ekonomika loni vzrostla o tři a půl procenta. V Evropské unii je to čtvrtý největší posun. Pomáhají tomu i zahraniční firmy, které stále častěji volí Varšavu jako sídlo svých evropských centrál. Přestože se zemi ekonomicky daří, mezi samotnými Poláky pracovní síly ubývá. K dalšímu rozvoji proto bude podle ekonomů potřeba udržet dobré podmínky i pro přistěhovalce.
19. 5. 2026
Načítání...