Odborářský duel začíná, šéfem chce být Pícl a Středula

Praha – Odboráři dnes na svém sjezdu v pražském hotelu Olšanka rozhodnou, kdo povede další čtyři roky Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Zatím jsou známi dva kandidáti – současný místopředseda konfederace Václav Pícl a šéf nejsilnějšího svazu KOVO Josef Středula. Na dvoudenním sjezdu by měl vystoupit taky prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Volba nejmocnějšího tuzemského odboráře zřejmě určí budoucí styl odborářské politiky. Zatímco čtyřiapadesátiletý Pícl vyznává spíš nenápadnou diplomacii, šestačtyřicetiletý Středula se nebrání radikálnějším krokům.

Konfederace nemá lídra od loňského podzimu, kdy z funkce odstoupil Jaroslav Zavadil. Stal se totiž poslancem za ČSSD. Centrálu od té doby řídí právě Pícl. „Chci pokračovat v započaté práci a vést jednání s partnery na základě věcných a odborných argumentů, ne jít silovou cestou,“ plánuje Pícl, který v odborech působí už 23 let.

Zatímco Zavadil nechodil pro jadrné výrazy daleko a burcoval na shromážděních, Pícl má jinou strategii. „Spíš než nátlak a bouchání pěstí do stolu volím slušný dialog,“ říká. Záleží mu prý na otevřenosti a schopnosti naslouchat. Také on nicméně připouští možnost „důraznějšího vyjednávání“ s vládou a zaměstnavateli.

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, razantnější kroky ale neodmítá. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální ani umírněný.

Důraznější odborářské protesty či složitá noční vyjednávání se v příštích letech očekávat nedají. K vládní ČSSD mají odbory blízko. Dialog se Sobotkovým kabinetem si pochvalují. Notovat si začaly už s přechodnou Rusnokovou vládou. Naopak s pravicově laděnou Nečasovou vládou společnou řeč nenašly. V roce 2011 centrála podpořila celodenní stávku v dopravě, o rok později se předáci postavili do čela stotisícové demonstrace

„Poprvé od roku 1990 jsme čelili těm nejasociálnějším vládním restrikcím s dopady na životní úroveň většiny zaměstnanců, byla to etapa s největším počtem protestních akcí,“ uvedl Pícl. Podle něj je nutné reformy Nečasovy vlády změnit a obnovit dialog s nynějším kabinetem a zaměstnavateli. Podle Pícla se v posledních letech podařilo odborům také třeba zachovat v zákoníku práce ochranu zaměstnanců. 

Podle Středuly je zase nutné odbory zatraktivnit. „Je potřeba zdůraznit, co pro zaměstnance odbory dokázaly. Říká se, že se dobrá práce chválí sama, ale nestačí to. Zhruba o 3 000 korun měsíčně vyšší mzda ve firmách, kde je vyjednaná kolektivní smlouva – to je zřejmý rozdíl a zřetelný argument,“ míní šéf svazu KOVO. Podle něj by odbory neměly věci jen komentovat, samy by měly s tématy přicházet a měly by se stát „aktivními tvůrci politiky“. 

Rozdílný styl, společné cíle

Přestože každý z kandidátů volí při vyjednávání s vládou a zaměstnavateli jiný styl, cíle mají společné. Za prioritu považují boj s nezaměstnaností. Také by chtěli do odborů přilákat nové členy – v posledních letech jich totiž ubývá. Ještě v roce 2007 zastřešovala organizace 33 svazů, v nichž bylo registrováno 600 000 odborářů, dnes sdružuje 29 svazů s 370 000 členy.

8 minut
Středula věří v podporu napříč odborovými organizacemi
Zdroj: ČT24

Šéfování odborům jako odrazový můstek do politiky

K delegátům sjezdu promluvili také tři bývalí předsedové odborové centrály. Všichni dnes zastávají funkce ve vysoké politice, a to v barvách sociální demokracie. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu, Milan Štěch předsedá Senátu a, jak už bylo zmíněno, Jaroslav Zavadil se stal členem dolní komory.

Pícl uznává, že předsednický post funguje jako výtah do nejvyšších politických pater. „Já už jsem ve vrcholové politice byl a z vlastní zkušenosti mohu upřímně říct, že není o co stát,“ svěřil se kandidát, který byl v letech 1998 až 2002 poslancem ČSSD. Podle jeho konkurenta Středuly se odborový předák v politice pohybuje vlastně neustále. Že by do ní sám za pár let vstoupil, ovšem neplánuje.

ČMKOS je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za téměř čtvrtstoletí své existence stala partnerem vlády a zaměstnavatelů. Společně zasedají v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Václav Pícl (54)

V současnosti je prvním místopředsedou ČMKOS. Od listopadu 2013 vykonává též funkci úřadujícího předsedy (po rezignaci Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD).

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Poté působil jako učitel a ředitel základní školy a byl aktivní ve školských odborech. Od roku 1998 do roku 2002 byl poslancem, v letech 2002 až 2006 zastával post prvního náměstka na ministerstvu školství.

Byl členem sociální demokracie. Před zvolením do vedení ČMKOS oznámil, že pokud uspěje, požádá o pozastavení členství ve straně.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má přes 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
před 9 hhodinami

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
před 15 hhodinami

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
před 20 hhodinami

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026

Čínská BYD připravila Muskovu Teslu o vedoucí pozici na trhu s elektromobily

Americkému výrobci elektromobilů Tesla vloni klesl odbyt na 1,64 milionu vozů z 1,79 milionu v předchozím roce, informovala v pátek firma. Odbyt Tesly se snížil už druhý rok za sebou. Přispěl k tomu mimo jiné pokles poptávky od zákazníků, kteří mají výhrady k politickým aktivitám jejího šéfa, miliardáře Elona Muska. Teslu tak v čele světového trhu s elektromobily nahradil čínský konkurent BYD.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Česká ekonomika vzrostla ve třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta

Česká ekonomika vzrostla v loňském třetím čtvrtletí meziročně o 2,8 procenta, což je nejrychlejší růst od druhého čtvrtletí 2022. Hrubý domácí produkt (HDP) byl proti předchozím třem měsícům vyšší o 0,8 procenta. Zpřesněný odhad zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil údaje z konce listopadu. Podle analytiků byl hospodářský růst robustnější, než se očekávalo.
2. 1. 2026Aktualizováno2. 1. 2026

Hosté speciálu Událostí, komentářů probrali výhled na rok 2026

Hosté novoročního speciálu Událostí, komentářů se zaměřili na projevy prezidenta Petra Pavla, předsedy vlády Andreje Babiše (ANO), rozdělení společnosti, politické spojování, budoucnost pro mladou generaci či hrdost a vlastenectví. Pozvání do debaty přijali novinářka a moderátorka Barbora Černošková, redaktor pro vědu a techniku z Deníku N Petr Koubský, jazykovědec Karel Oliva, zakladatel a ředitel Institutu 2050 Jan Krajhanzl, sociolog ze společnosti PAQ Research Daniel Prokop, akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich a ředitel Charity ČR Lukáš Curylo. Diskusí provázela Jana Peroutková.
2. 1. 2026

Příběh černého uhlí se začíná uzavírat. Horníky čeká nová kapitola

Těžba černého uhlí má letos v Česku definitivně skončit. Na Karvinsku zbývá dotěžit posledních několik tisíc tun. Z šachet v regionu odejde v lednu a únoru 1600 lidí. Během prvních dvou vln propouštění odešly z dolů i stovky lidí. Většina z nich dostala odstupné a stále nepracuje. Podle některých i proto, že jim noví zaměstnavatelé často nenabízejí ani polovinu toho, na co byli zvyklí v podzemí. Jiní zkouší vlastní podnikání. Černouhelné hornictví skončí na Karvinsku po 250 letech. Jak to ovlivní trh práce, bude podle ekonomů jasnější za rok.
2. 1. 2026
Načítání...