Odborářský duel začíná, šéfem chce být Pícl a Středula

Praha – Odboráři dnes na svém sjezdu v pražském hotelu Olšanka rozhodnou, kdo povede další čtyři roky Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Zatím jsou známi dva kandidáti – současný místopředseda konfederace Václav Pícl a šéf nejsilnějšího svazu KOVO Josef Středula. Na dvoudenním sjezdu by měl vystoupit taky prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Volba nejmocnějšího tuzemského odboráře zřejmě určí budoucí styl odborářské politiky. Zatímco čtyřiapadesátiletý Pícl vyznává spíš nenápadnou diplomacii, šestačtyřicetiletý Středula se nebrání radikálnějším krokům.

Konfederace nemá lídra od loňského podzimu, kdy z funkce odstoupil Jaroslav Zavadil. Stal se totiž poslancem za ČSSD. Centrálu od té doby řídí právě Pícl. „Chci pokračovat v započaté práci a vést jednání s partnery na základě věcných a odborných argumentů, ne jít silovou cestou,“ plánuje Pícl, který v odborech působí už 23 let.

Zatímco Zavadil nechodil pro jadrné výrazy daleko a burcoval na shromážděních, Pícl má jinou strategii. „Spíš než nátlak a bouchání pěstí do stolu volím slušný dialog,“ říká. Záleží mu prý na otevřenosti a schopnosti naslouchat. Také on nicméně připouští možnost „důraznějšího vyjednávání“ s vládou a zaměstnavateli.

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, razantnější kroky ale neodmítá. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální ani umírněný.

Důraznější odborářské protesty či složitá noční vyjednávání se v příštích letech očekávat nedají. K vládní ČSSD mají odbory blízko. Dialog se Sobotkovým kabinetem si pochvalují. Notovat si začaly už s přechodnou Rusnokovou vládou. Naopak s pravicově laděnou Nečasovou vládou společnou řeč nenašly. V roce 2011 centrála podpořila celodenní stávku v dopravě, o rok později se předáci postavili do čela stotisícové demonstrace

„Poprvé od roku 1990 jsme čelili těm nejasociálnějším vládním restrikcím s dopady na životní úroveň většiny zaměstnanců, byla to etapa s největším počtem protestních akcí,“ uvedl Pícl. Podle něj je nutné reformy Nečasovy vlády změnit a obnovit dialog s nynějším kabinetem a zaměstnavateli. Podle Pícla se v posledních letech podařilo odborům také třeba zachovat v zákoníku práce ochranu zaměstnanců. 

Podle Středuly je zase nutné odbory zatraktivnit. „Je potřeba zdůraznit, co pro zaměstnance odbory dokázaly. Říká se, že se dobrá práce chválí sama, ale nestačí to. Zhruba o 3 000 korun měsíčně vyšší mzda ve firmách, kde je vyjednaná kolektivní smlouva – to je zřejmý rozdíl a zřetelný argument,“ míní šéf svazu KOVO. Podle něj by odbory neměly věci jen komentovat, samy by měly s tématy přicházet a měly by se stát „aktivními tvůrci politiky“. 

Rozdílný styl, společné cíle

Přestože každý z kandidátů volí při vyjednávání s vládou a zaměstnavateli jiný styl, cíle mají společné. Za prioritu považují boj s nezaměstnaností. Také by chtěli do odborů přilákat nové členy – v posledních letech jich totiž ubývá. Ještě v roce 2007 zastřešovala organizace 33 svazů, v nichž bylo registrováno 600 000 odborářů, dnes sdružuje 29 svazů s 370 000 členy.

Nahrávám video
Středula věří v podporu napříč odborovými organizacemi
Zdroj: ČT24

Šéfování odborům jako odrazový můstek do politiky

K delegátům sjezdu promluvili také tři bývalí předsedové odborové centrály. Všichni dnes zastávají funkce ve vysoké politice, a to v barvách sociální demokracie. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu, Milan Štěch předsedá Senátu a, jak už bylo zmíněno, Jaroslav Zavadil se stal členem dolní komory.

Pícl uznává, že předsednický post funguje jako výtah do nejvyšších politických pater. „Já už jsem ve vrcholové politice byl a z vlastní zkušenosti mohu upřímně říct, že není o co stát,“ svěřil se kandidát, který byl v letech 1998 až 2002 poslancem ČSSD. Podle jeho konkurenta Středuly se odborový předák v politice pohybuje vlastně neustále. Že by do ní sám za pár let vstoupil, ovšem neplánuje.

ČMKOS je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za téměř čtvrtstoletí své existence stala partnerem vlády a zaměstnavatelů. Společně zasedají v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Václav Pícl (54)

V současnosti je prvním místopředsedou ČMKOS. Od listopadu 2013 vykonává též funkci úřadujícího předsedy (po rezignaci Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD).

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Poté působil jako učitel a ředitel základní školy a byl aktivní ve školských odborech. Od roku 1998 do roku 2002 byl poslancem, v letech 2002 až 2006 zastával post prvního náměstka na ministerstvu školství.

Byl členem sociální demokracie. Před zvolením do vedení ČMKOS oznámil, že pokud uspěje, požádá o pozastavení členství ve straně.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má přes 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
před 13 hhodinami

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
před 15 hhodinami

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
před 20 hhodinami

Hormuzský průliv je další výzvou pro globalizaci

Otázky o budoucnosti globalizace vyvolala íránská blokáda Hormuzského průlivu, která vedla k přerušení vývozu klíčových surovin z Perského zálivu. Mimo ropu a plyn se jedná o močovinu, nezbytnou k výrobě hnojiv, nebo helium, které je potřebné při výrobě mikročipů pro umělou inteligenci či diagnostické přístroje. Výpadek těchto surovin dopadá na obyvatele všech kontinentů. Válka na Blízkém východě zároveň změnila námořní trasy a připomněla zranitelnost klíčových průlivů a průplavů.
před 21 hhodinami

Studie: Pomalá digitalizace a byrokracie připravují stát o desítky miliard ročně

Pomalá digitalizace a také byrokracie u malých firem můžou letos tuzemskou ekonomiku připravit až o 90 miliard, vyplývá ze studie pražské Metropolitní univerzity. Přitom elektronizace alespoň čtvrtiny malých podniků by zvýšila hrubý domácí produkt zhruba o 45 miliard korun. Malé firmy mohou nicméně nově využít bezplatné poradenství k digitálním nástrojům v rámci projektu Pro podnikavé.
před 22 hhodinami

Ceny ropy prudce rostou poté, co Trump řekl, že útoky na Írán budou pokračovat

Ceny ropy ve čtvrtek prudce rostou. Reagují na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy budou dál útočit na Írán. Trump zároveň neuvedl konkrétní časový harmonogram ukončení války, což vyvolalo obavy investorů z trvalého narušení ropných dodávek. Přes den komodita dále zdražovala a americká lehká ropa WTI překonala hranici 110 dolarů za barel.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Vláda bude denně určovat maximální cenu paliv

Vláda ve čtvrtek na mimořádném zasedání projednala opatření proti vysokým cenám pohonných hmot v Česku. Rozhodla o regulaci marží na 2,50 koruny u nafty i benzinu a snížení spotřební daně. Ta u nafty klesne o 2,35 koruny. U benzinu se daň měnit nebude. Kabinet také denně určí maximální cenu paliv, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Opatření začnou platit od středy 8. dubna.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Rusko bude muset snížit těžbu ropy kvůli ukrajinským útokům, píše Reuters

Rusko bude muset přikročit ke snížení těžby ropy, protože ukrajinské vzdušné útoky vyřadily z provozu velkou část kapacit pro export této suroviny, řekly agentuře Reuters zdroje z odvětví. Mimo provoz je nyní podle nich zhruba pětina ruských exportních kapacit, což odpovídá dodávkám v objemu kolem jednoho milionu barelů denně. Peníze z prodeje ropy a plynu pomáhají Moskvě vést válku proti Ukrajině.
2. 4. 2026
Načítání...