Odborářský duel začíná, šéfem chce být Pícl a Středula

Praha – Odboráři dnes na svém sjezdu v pražském hotelu Olšanka rozhodnou, kdo povede další čtyři roky Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS). Zatím jsou známi dva kandidáti – současný místopředseda konfederace Václav Pícl a šéf nejsilnějšího svazu KOVO Josef Středula. Na dvoudenním sjezdu by měl vystoupit taky prezident Miloš Zeman a premiér Bohuslav Sobotka.

Volba nejmocnějšího tuzemského odboráře zřejmě určí budoucí styl odborářské politiky. Zatímco čtyřiapadesátiletý Pícl vyznává spíš nenápadnou diplomacii, šestačtyřicetiletý Středula se nebrání radikálnějším krokům.

Konfederace nemá lídra od loňského podzimu, kdy z funkce odstoupil Jaroslav Zavadil. Stal se totiž poslancem za ČSSD. Centrálu od té doby řídí právě Pícl. „Chci pokračovat v započaté práci a vést jednání s partnery na základě věcných a odborných argumentů, ne jít silovou cestou,“ plánuje Pícl, který v odborech působí už 23 let.

Zatímco Zavadil nechodil pro jadrné výrazy daleko a burcoval na shromážděních, Pícl má jinou strategii. „Spíš než nátlak a bouchání pěstí do stolu volím slušný dialog,“ říká. Záleží mu prý na otevřenosti a schopnosti naslouchat. Také on nicméně připouští možnost „důraznějšího vyjednávání“ s vládou a zaměstnavateli.

Středula, který vstoupil do odborů před 24 lety, razantnější kroky ale neodmítá. „Pokud neprosadíme to, co je pro nás zásadní, jsem připraven postavit se do čela jakéhokoliv protestu. Argumenty se budeme snažit dotáhnout do konce. Může to být i pomocí demonstrace či stávky. Nemůžeme se předem vzdát žádných nástrojů,“ prohlásil rezolutně šéf Odborového svazu KOVO. Prý nechce být ani radikální ani umírněný.

Důraznější odborářské protesty či složitá noční vyjednávání se v příštích letech očekávat nedají. K vládní ČSSD mají odbory blízko. Dialog se Sobotkovým kabinetem si pochvalují. Notovat si začaly už s přechodnou Rusnokovou vládou. Naopak s pravicově laděnou Nečasovou vládou společnou řeč nenašly. V roce 2011 centrála podpořila celodenní stávku v dopravě, o rok později se předáci postavili do čela stotisícové demonstrace

„Poprvé od roku 1990 jsme čelili těm nejasociálnějším vládním restrikcím s dopady na životní úroveň většiny zaměstnanců, byla to etapa s největším počtem protestních akcí,“ uvedl Pícl. Podle něj je nutné reformy Nečasovy vlády změnit a obnovit dialog s nynějším kabinetem a zaměstnavateli. Podle Pícla se v posledních letech podařilo odborům také třeba zachovat v zákoníku práce ochranu zaměstnanců. 

Podle Středuly je zase nutné odbory zatraktivnit. „Je potřeba zdůraznit, co pro zaměstnance odbory dokázaly. Říká se, že se dobrá práce chválí sama, ale nestačí to. Zhruba o 3 000 korun měsíčně vyšší mzda ve firmách, kde je vyjednaná kolektivní smlouva – to je zřejmý rozdíl a zřetelný argument,“ míní šéf svazu KOVO. Podle něj by odbory neměly věci jen komentovat, samy by měly s tématy přicházet a měly by se stát „aktivními tvůrci politiky“. 

Rozdílný styl, společné cíle

Přestože každý z kandidátů volí při vyjednávání s vládou a zaměstnavateli jiný styl, cíle mají společné. Za prioritu považují boj s nezaměstnaností. Také by chtěli do odborů přilákat nové členy – v posledních letech jich totiž ubývá. Ještě v roce 2007 zastřešovala organizace 33 svazů, v nichž bylo registrováno 600 000 odborářů, dnes sdružuje 29 svazů s 370 000 členy.

8 minut
Středula věří v podporu napříč odborovými organizacemi
Zdroj: ČT24

Šéfování odborům jako odrazový můstek do politiky

K delegátům sjezdu promluvili také tři bývalí předsedové odborové centrály. Všichni dnes zastávají funkce ve vysoké politice, a to v barvách sociální demokracie. Richard Falbr je poslancem Evropského parlamentu, Milan Štěch předsedá Senátu a, jak už bylo zmíněno, Jaroslav Zavadil se stal členem dolní komory.

Pícl uznává, že předsednický post funguje jako výtah do nejvyšších politických pater. „Já už jsem ve vrcholové politice byl a z vlastní zkušenosti mohu upřímně říct, že není o co stát,“ svěřil se kandidát, který byl v letech 1998 až 2002 poslancem ČSSD. Podle jeho konkurenta Středuly se odborový předák v politice pohybuje vlastně neustále. Že by do ní sám za pár let vstoupil, ovšem neplánuje.

ČMKOS je nejsilnější odborová centrála v České republice. Při ochraně a prosazování mzdových, pracovních a životních podmínek a práv zaměstnanců se za téměř čtvrtstoletí své existence stala partnerem vlády a zaměstnavatelů. Společně zasedají v Radě hospodářské a sociální dohody (tripartitě).

Václav Pícl (54)

V současnosti je prvním místopředsedou ČMKOS. Od listopadu 2013 vykonává též funkci úřadujícího předsedy (po rezignaci Jaroslava Zavadila, který se stal poslancem za ČSSD).

Vystudoval Pedagogickou fakultu v Českých Budějovicích. Poté působil jako učitel a ředitel základní školy a byl aktivní ve školských odborech. Od roku 1998 do roku 2002 byl poslancem, v letech 2002 až 2006 zastával post prvního náměstka na ministerstvu školství.

Byl členem sociální demokracie. Před zvolením do vedení ČMKOS oznámil, že pokud uspěje, požádá o pozastavení členství ve straně.

Josef Středula (46)

Od roku 2005 předsedá Odborovému svazu KOVO. Tento svaz má přes 127 000 členů, což z něj činí největší odborovou organizaci v Česku a jednu z nejsilnějších ve střední Evropě.

Vystudoval Střední průmyslovou školu strojnickou v Opavě. Poté pracoval ve vítkovických železárnách a byl aktivní v odborech. Po listopadu 1989 se podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory.

V posledních letech se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád, svaz pod jeho vedením stál v čele protestů a demonstrací organizovaných ČMKOS.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EU pozastavila finanční pomoc Kyjevu, píše Ekonomična pravda

Evropská unie pozastavila veškerou finanční pomoc Ukrajině, píše tamní list Ekonomična pravda. Rozhodnutí má platit, dokud Kyjev neobnoví nezávislé pravomoci protikorupčních institucí. Nově jsou podřízeny generálnímu prokurátorovi, kterého jmenuje prezident. Rozhodnutí, které podepsal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, vzbudilo vlnu nevole nejen v EU a USA, ale i na Ukrajině, kde do ulic vyšly tisíce lidí.
12:43Aktualizovánopřed 19 mminutami

Měnový fond zlepšil výhled růstu globální ekonomiky

Mezinárodní měnový fond (MMF) zlepšil odhad růstu globální ekonomiky na letošní i příští rok. Letos očekává růst hrubého domácího produktu (HDP) o tři procenta, což je o 0,2 procentního bodu více, než čekal dosud. Příští rok má tempo růstu zrychlit na 3,1 procenta místo dosud očekávaných tří procent. Měnový fond to v úterý oznámil v aktualizaci jarního výhledu světové ekonomiky.
před 4 hhodinami

Cla USA vůči EU letos zpomalí růst českého HDP o 0,2 procentního bodu, míní ministerstvo

Obchodní dohoda mezi EU a USA, jejíž součástí jsou patnáctiprocentní plošná cla, podle rychlého hrubého odhadu ministerstva financí (MF) povede ke zpomalení růstu české ekonomiky v letošním roce o 0,2 procentního bodu a v roce 2026 o 0,39 bodu. Informovalo o tom ministerstvo s tím, že růst českého hrubého domácího produktu (HDP) ale o tyto odhady automaticky nezpomalí.
před 9 hhodinami

Podle českých politiků jsou cla očekávaným kompromisem

Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy znamená pro obchod zásadní stabilitu a předvídatelnost, uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO) konstatoval, že by díky dohodě české firmy nemusely zásadním způsobem strádat. Dohodu, kterou v neděli uzavřela šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová a americký prezident Donald Trump, uvítal také německý kancléř Friedrich Merz.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Obrana potřebuje sedm miliard ke splnění závazku vůči NATO. Vyhlíží proto tanky

Plánované výdaje na obranu zatím letos dosahují 1,92 procenta očekávaného HDP, spočítala ČT. Vrcholní představitelé vlády včetně ministryně obrany Jany Černochové (ODS) přitom považují dodržení závazku vůči NATO vydávat na obranu dvě procenta HDP za klíčovou prioritu. Zatím ale chybí konkrétní plán, kdy a jak kabinet případně chybějících sedm miliard do obranného rozpočtu dodá. Černochová připustila, že by požadované peníze mohla dostat po uzavření zakázky na nové tanky.
27. 7. 2025

O peníze na dostupné bydlení je obří zájem, vláda stopla příjem žádostí

Vláda kvůli mimořádnému zájmu pozastavila přijímaní nových žádostí o peníze na výstavbu či rekonstrukci nájemního bydlení. Kabinet totiž pro letošní rok vyčlenil sedm miliard korun, už teď se ale sešly požadavky obcí a firem za dvacet miliard. Podle opozice by mělo jít do programu peněz víc. Kabinet se hájí tím, že finance stačí vyčlenit v rozpočtu až pro příští roky, protože reálně se vyplácejí při zahájení prací. I proto ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na letošek finance doplnit neplánuje.
27. 7. 2025

Orbán pohrozil blokováním rozpočtu EU. Od Bruselu chce zmrazené peníze

Maďarská vláda nepodpoří nový sedmiletý rozpočet Evropské unie, dokud Brusel zemi neuvolní všechny zmrazené peníze z unijních fondů. V sobotu to prohlásil maďarský premiér Viktor Orbán v každoročním projevu v rumunském Sedmihradsku, kde žije maďarská menšina.
26. 7. 2025Aktualizováno26. 7. 2025

Škoda Auto zvýšila zisky, Volkswagen si pohoršil

Automobilka Škoda Auto v prvním pololetí zvýšila provozní zisk zhruba o dvanáct procent na téměř 1,29 miliardy eur (31,5 miliardy korun). Zvýšil se i celkový prodej aut. Mateřský koncern Volkswagen však zaznamenal meziroční pokles provozních zisků o třetinu, i když mírně zvýšil prodej aut na 4,36 milionu kusů z 4,34 milionu před rokem. Zároveň i kvůli dopadu amerických dovozních cel zhoršila automobilka celoroční výhled.
25. 7. 2025Aktualizováno25. 7. 2025
Načítání...