Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci

Praha - Proces transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost zastavila vláda. Podnik tím má dostat volnost pro nakládání s majetkem, bude moci například prodávat zbytný majetek a získané peníze investovat. Ještě koncem října se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil.

„Vláda dnešním rozhodnutím udělala ve věci České pošty významný krok k tomu, aby nedocházelo k rušení poboček, k propouštění zaměstnanců a k tomu, aby pošta dál garantovala občanům své služby,“ uvedl ministerský předseda Bohuslav Sobotka v prohlášení. Podle něj rozhodnutí umožní ekonomicky, personálně i systémově podnik stabilizovat.

O zastavení transformace měla vláda rozhodovat už v září. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale tehdy narazil právě u správce státní kasy. Tomu se nelíbilo, že by pošta měla dostávat dotace z rozpočtu. Babiš se minulý týden sešel s generálním ředitelem pošty Martinem Elkánem a slíbil, že zastavení přeměny na akciovou společnost nebude bránit. Vyžádal si ale seznam nájemních smluv s třetími osobami, seznam, kde pošta pronajímá majetky, a seznam nepotřebného majetku k prodeji. „Vyžádané podklady by měl ministr financí od pošty získat prostřednictvím ministerstva vnitra do příštího týdne,“ řekla dnes mluvčí pošty Marta Selicharová.

Nahrávám video

Podle Elkána dnešním vládním rozhodnutím končí období nejistoty. Podnik zároveň ušetří na nákladech, které by potřeboval na dokončení transformace a další výdaje související s novou právní formou. „Toto rozhodnutí chápeme jako jasný signál státu, že s Českou poštou počítá jako se strategickým podnikem, který má i v budoucnu zajišťovat úkoly jak veřejného, tak komerčního zájmu. Česká pošta získala dnešním krokem potřebnou stabilizaci a jistotu. Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které je důležité pro další růst a rozvoj společnosti, stejně tak pro potřebné investice,“ uvedl ve svém vyjádření. 

  • „Vedení pošty získalo klid na práci, teď je třeba, aby podnik aktivně hledal nové výzvy a díky nim získal potřebné finance na provoz. Je také třeba investovat do zaměstnanců pošty“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dodal, že by chtěl, aby v budoucnu stát přispíval poště na provoz některých služeb, které od ní vyžaduje.

Usnesení o přeměně pošty na akciovou společnost ve stoprocentním vlastnictví státu přijala vláda Mirka Topolánka v polovině roku 2007. Transformace měla být součástí přeměny z provozního uspořádání podniku na obchodní společnost. 

Stabilizaci pošty má pomoci změna poštovního zákona, která by měla do podniku přivést peníze například za udržení poboček. Chovanec již dříve řekl, že na provozu sítě poboček podnik tratí 2,4 miliardy korun ročně. Pošta již pro ČTÚ vyčíslila ztrátu z poskytování tzv. univerzální služby na téměř 1,8 miliardy korun, další stovky milionů by mohla dostat od státu jako příspěvek na zachování ztrátových poboček.

Výnosy z doručování listovních zásilek klesají a podnik hledá nové obchodní příležitosti. Zvažuje například doručování volně prodejných léků nebo vytvoření virtuálního operátora. Mohla by také požádat o bankovní licenci a poskytovat bankovní služby sama místo nynější ČSOB. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3 300 poboček.

Vláda schválila také převod 7,3 miliardy ze zisků státního podniku Lesy České republiky (LČR) a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. LČR podle návrhu poskytnou státu 6,5 miliardy korun, jihočeský pivovar 800 milionů Kč. Loni stát čerpal z LČR šest miliard korun. Novela zákona, kterou loni v červenci podepsal prezident Miloš Zeman, umožňuje státu čerpat peníze státních firem do svého rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 2 hhodinami

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 12 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 16 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
včera v 21:03

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026
Načítání...