Česká pošta zůstane státním podnikem, rozhodla vláda a stopla transformaci

Praha - Proces transformace České pošty ze státního podniku na akciovou společnost zastavila vláda. Podnik tím má dostat volnost pro nakládání s majetkem, bude moci například prodávat zbytný majetek a získané peníze investovat. Ještě koncem října se proti záměru stavěl vedle pravicové opozice také ministr financí Andrej Babiš (ANO), po jednání s ředitelem pošty ale názor změnil.

„Vláda dnešním rozhodnutím udělala ve věci České pošty významný krok k tomu, aby nedocházelo k rušení poboček, k propouštění zaměstnanců a k tomu, aby pošta dál garantovala občanům své služby,“ uvedl ministerský předseda Bohuslav Sobotka v prohlášení. Podle něj rozhodnutí umožní ekonomicky, personálně i systémově podnik stabilizovat.

O zastavení transformace měla vláda rozhodovat už v září. Návrh ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) ale tehdy narazil právě u správce státní kasy. Tomu se nelíbilo, že by pošta měla dostávat dotace z rozpočtu. Babiš se minulý týden sešel s generálním ředitelem pošty Martinem Elkánem a slíbil, že zastavení přeměny na akciovou společnost nebude bránit. Vyžádal si ale seznam nájemních smluv s třetími osobami, seznam, kde pošta pronajímá majetky, a seznam nepotřebného majetku k prodeji. „Vyžádané podklady by měl ministr financí od pošty získat prostřednictvím ministerstva vnitra do příštího týdne,“ řekla dnes mluvčí pošty Marta Selicharová.

18 minut
Vláda ruší druhý důchodový pilíř
Zdroj: ČT24

Podle Elkána dnešním vládním rozhodnutím končí období nejistoty. Podnik zároveň ušetří na nákladech, které by potřeboval na dokončení transformace a další výdaje související s novou právní formou. „Toto rozhodnutí chápeme jako jasný signál státu, že s Českou poštou počítá jako se strategickým podnikem, který má i v budoucnu zajišťovat úkoly jak veřejného, tak komerčního zájmu. Česká pošta získala dnešním krokem potřebnou stabilizaci a jistotu. Z našeho pohledu se jedná o správné rozhodnutí, které je důležité pro další růst a rozvoj společnosti, stejně tak pro potřebné investice,“ uvedl ve svém vyjádření. 

  • „Vedení pošty získalo klid na práci, teď je třeba, aby podnik aktivně hledal nové výzvy a díky nim získal potřebné finance na provoz. Je také třeba investovat do zaměstnanců pošty“ uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) a dodal, že by chtěl, aby v budoucnu stát přispíval poště na provoz některých služeb, které od ní vyžaduje.

Usnesení o přeměně pošty na akciovou společnost ve stoprocentním vlastnictví státu přijala vláda Mirka Topolánka v polovině roku 2007. Transformace měla být součástí přeměny z provozního uspořádání podniku na obchodní společnost. 

Stabilizaci pošty má pomoci změna poštovního zákona, která by měla do podniku přivést peníze například za udržení poboček. Chovanec již dříve řekl, že na provozu sítě poboček podnik tratí 2,4 miliardy korun ročně. Pošta již pro ČTÚ vyčíslila ztrátu z poskytování tzv. univerzální služby na téměř 1,8 miliardy korun, další stovky milionů by mohla dostat od státu jako příspěvek na zachování ztrátových poboček.

Výnosy z doručování listovních zásilek klesají a podnik hledá nové obchodní příležitosti. Zvažuje například doručování volně prodejných léků nebo vytvoření virtuálního operátora. Mohla by také požádat o bankovní licenci a poskytovat bankovní služby sama místo nynější ČSOB. Státní podnik Česká pošta provozuje téměř 3 300 poboček.

Vláda schválila také převod 7,3 miliardy ze zisků státního podniku Lesy České republiky (LČR) a národního podniku Budějovický Budvar do státního rozpočtu. LČR podle návrhu poskytnou státu 6,5 miliardy korun, jihočeský pivovar 800 milionů Kč. Loni stát čerpal z LČR šest miliard korun. Novela zákona, kterou loni v červenci podepsal prezident Miloš Zeman, umožňuje státu čerpat peníze státních firem do svého rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 41 mminutami

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...