Poskytujeme jen technologii, brání službu Uber její manažer

Praha – Kdekoliv se zatím objevila, vzbudila přepravní služba Uber vlnu zájmu i protestů. Taxikáři s licencí tvrdí, že je tato aplikace zlikviduje. Naposledy dal odpůrcům za pravdu španělský soud a firmě pozastavil činnost – musí podle něj dodržovat stejné zákony jako zavedené společnosti. Vrcholný manažer firmy Jambu Palaniappan se ale brání. „Uber je technologická společnost. Snažíme se propojovat lidi, kteří chtějí jet autem, s lidmi, kteří provozují automobilovou dopravu,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Pro tisíce taxikářů po celém světě se Uber stal synonymem podvodu. Jeho příchod na trh provázely demonstrace v Německu, Francii nebo Nizozemsku. Aplikace se přesto stává fenoménem a zákazníkům je k dispozici ve víc než 250 městech po celém světě.

Řidiči Uberu nepotřebují ke své činnosti běžnou koncesi pro taxislužbu. Právě to nejvíc vadí podnikatelům provozujícím klasické taxi. „Jako licencovaní taxikáři platíme vysoké daně a jsme registrovaní u městského úřadu. Ten nám reguluje pracovní a technické podmínky. Poskytovatelé služby Uber neplatí nic, ani sociální a zdravotní pojištění,“ říká španělská taxikářka Marisa Lavadová.

Klienti, kteří Uber denně využívají, už tak radikální nejsou. „Rozumím tomu, proč je to nelegální. Přímo to ohrožuje živobytí místních taxikářů. Ale zároveň věřím, že úřady myslí i na práva nás zákazníků a aplikace bude dostupná,“ svěřila se María José de La Fuente.

Tlaku úřadů čelí Uber po celém světě. Kromě Španělska byla jeho činnost pozastavena i v Thajsku. O den dřív ho zakázali v Nizozemsku, americkém Portlandu nebo Novém Dillí.

Uber funguje i v tuzemsku, kde provozuje dvě služby. „Prémiová služba se jmenuje Black a zajišťují ji profesionální řidiči, kteří mají licenci, řidičský průkaz a prošli tréninkem,“ ujistil Palaniappan, který zastává ve firmě funkci ředitele pro střední Evropu, Blízký východ a Afriku. Podle něj musejí mít řidiči také čistý trestní rejstřík a žádné záznamy o nehodách.

Druhou službou je uberPop, kterou firma označuje jako zprostředkování spolujízdy. „To je taková sdílecí služba pro lidi, kteří jedou ze stejného výchozího bodu do stejného cíle. To by mělo zlepšit dopravní situaci, protože mohou jet spolu,“ vysvětlil manažer. „Po každé cestě mohou zákazníci ohodnotit svého řidiče a my velice rychle zjistíme, kdo je dobře hodnocený, kdo ne a co je mu vyčítáno. V případě, že má někdo špatné hodnocení, tak na to samozřejmě zareagujeme,“ doplnil Palaniappan.

Například v Indii ale firma čelí skandálu – přímo ve voze totiž řidič údajně znásilnil mladou ženu. Kritici Uberu vyčítají, že řidiče přijal, přestože byl před třemi roky zatčen za sexuálně motivovaný útok (více zde). „Uvidíme, jestli toto rozhodnutí připadne na federální vládu, nebo na vládu teritoria, kde se znásilnění stalo. Služba Uber bude zatím pozastavena, dokud zodpovědné orgány znásilnění neprošetří,“ sdělil člen indické vlády Rajnath Singh.

Pokutu už dostal Uber i v Praze

Firma Uber byla založena v San Francisku v roce 2009 a její tržní hodnota se dosud vyšplhala na 40 miliard dolarů. Aplikace umožňuje zákazníkům, kteří si ji stáhnou do mobilního telefonu, spojit se přímo s registrovanými řidiči, kteří je odvezou na určené místo, obvykle levněji než klasické taxi. Zákazníci platí Uberu, který si z ceny odečte 20procentní provizi a zbytek peněz pošle řidičům. Ti pro firmu pracují na základě smlouvy. Podle Palaniappana mohou jezdit jen občas, mohou to ale brát i jako práci na plný úvazek.

Ani v Praze se Uber nevyhnul problémům. Magistrát v září pokutoval jednoho z jeho řidičů za to, že u sebe neměl platnou písemnou smlouvu o přepravě (více zde). Že uberPop nejspíš odporuje tuzemským předpisům, se domnívá i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího resortu Martina Nováka služba nenaplňuje znaky spolujízdy, ale výdělečné činnosti. Jako taková by měla podléhat živnostenskému zákonu a zákonu o taxislužbě. Se zástupci Uberu se bude chtít resort sejít a podrobně probrat podmínky nabízené služby (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

U mimounijních levných zásilek se v Česku za dva týdny vyměřilo clo ve výši 117 milionů

Celní správa České republiky eviduje za první dva týdny od zavedení nového cla téměř 470 tisíc levných zásilek ze zemí mimo Evropskou unii. Vyměřila na ně clo ve výši skoro 117 milionů korun. Nové clo na tyto zásilky nízké hodnoty zavedla EU od 1. července. Chce tak narovnat podmínky trhu, posílit kontrolu dováženého zboží a snížit objem zboží doručovaný do EU v malých zásilkách.
před 1 hhodinou

EK schválila český systém kapacitních mechanismů pro nové zdroje elektřiny

Evropská komise (EK) uvedla, že schválila český systém takzvaných kapacitních mechanismů pro výstavbu nových zdrojů elektřiny. Stát by tak v příštích letech měl v rámci systému garantovat investorům formou státní podpory alespoň částečnou návratnost jejich investic do nových zdrojů. Nastavení kapacitních mechanismů bylo jednou z priorit vlády ANO, SPD a Motoristů v energetice.
před 6 hhodinami

Volkswagen pokračuje v úsporách, zasáhnout by měly i Škoda Auto

Koncern Volkswagen šetří a chystá změny. Dotknout by se podle německých médií mohly i společnosti Škoda Auto. Skončit by podle deníku Bild mohla třeba Fabia. Naopak některé vozy určené pro indický trh by se mohly prodávat i jinde.
před 23 hhodinami

EU a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů

Evropská unie a Ukrajina uzavřely dohodu o společné výrobě dronů, oznámila ve středu v Kyjevě předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Má podle ní spojit ukrajinské bojové zkušenosti s evropskou průmyslovou kapacitou. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov předtím oznámil, že ukrajinské firmy získají přístup k programům EU a tři sta milionům eur (asi 7,25 miliardy korun). V Kyjevě se kromě toho koná summit zemí jihovýchodní Evropy a Ukrajiny, na který přicestoval mimo jiné srbský prezident Aleksandar Vučič.
včeraAktualizovánovčera v 19:09

Roste počet exekucí kvůli neplacení výživného. Od ledna se nejedná o trestný čin

Lidé se kvůli neplacení výživného více obracejí na exekutory. Počet řízení, které Exekutorská komora ve spojitosti s alimenty za pět měsíců roku zahájila, stoupl meziročně asi o třicet procent. Zatímco loni exekutoři do konce května řešili 1600 případů vymáhání výživného, letos to bylo za stejnou dobu přes 2100 případů. České televizi to potvrdil mluvčí komory David Šimoník. Podle Asociace neúplných rodin mohou mít vliv na počty exekucí podmínky takzvané superdávky. Od Nového roku platí změna zákona, podle které už neplacení výživného není trestný čin, současná vláda chce ale udělat neplacení znovu trestné.
včera v 17:07

Bilance: Rozdělení ČEZu je vysokou hrou o 250 miliard korun

Vláda Andreje Babiše připravuje největší majetkovou operaci v novodobé historii Česka: rozštěpení energetického gigantu ČEZ. Zatímco výrobu elektřiny hodlá stát ovládnout ze sta procent, u distribuce a obchodu plánuje prodat 49procentní podíl soukromým investorům. Plán zevrubně analyzuje nový podcast série BILANCE.
14. 7. 2026

Jaderná elektrárna Temelín může být v provozu až do osmdesátých let

Oba bloky Jaderné elektrárny Temelín mohou vyrábět elektřinu až osmdesát let od spuštění. Uvedl to místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). V provozu by tak mohly být až do roku 2080 a 2082, o dvacet let déle, než se dosud uvádělo. Prodloužení provozní doby na osmdesát let už ministr oznámil v dubnu v Dukovanech. U obou elektráren si delší provoz vyžádá další vysoké investice do modernizace, u každé pět až šest miliard ročně.
14. 7. 2026Aktualizováno14. 7. 2026

Zájem o investiční byty klesá

Zájem o koupi investičních bytů začíná klesat. Důvodem jsou jarní zpřísnění podmínek centrální banky pro poskytování hypoték, ale i nižší výnosy z pronájmu. Takových nemovitostí je v tuzemsku zhruba čtvrt milionu.
14. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.