Poskytujeme jen technologii, brání službu Uber její manažer

Praha – Kdekoliv se zatím objevila, vzbudila přepravní služba Uber vlnu zájmu i protestů. Taxikáři s licencí tvrdí, že je tato aplikace zlikviduje. Naposledy dal odpůrcům za pravdu španělský soud a firmě pozastavil činnost – musí podle něj dodržovat stejné zákony jako zavedené společnosti. Vrcholný manažer firmy Jambu Palaniappan se ale brání. „Uber je technologická společnost. Snažíme se propojovat lidi, kteří chtějí jet autem, s lidmi, kteří provozují automobilovou dopravu,“ řekl v rozhovoru pro ČT.

Pro tisíce taxikářů po celém světě se Uber stal synonymem podvodu. Jeho příchod na trh provázely demonstrace v Německu, Francii nebo Nizozemsku. Aplikace se přesto stává fenoménem a zákazníkům je k dispozici ve víc než 250 městech po celém světě.

Řidiči Uberu nepotřebují ke své činnosti běžnou koncesi pro taxislužbu. Právě to nejvíc vadí podnikatelům provozujícím klasické taxi. „Jako licencovaní taxikáři platíme vysoké daně a jsme registrovaní u městského úřadu. Ten nám reguluje pracovní a technické podmínky. Poskytovatelé služby Uber neplatí nic, ani sociální a zdravotní pojištění,“ říká španělská taxikářka Marisa Lavadová.

Klienti, kteří Uber denně využívají, už tak radikální nejsou. „Rozumím tomu, proč je to nelegální. Přímo to ohrožuje živobytí místních taxikářů. Ale zároveň věřím, že úřady myslí i na práva nás zákazníků a aplikace bude dostupná,“ svěřila se María José de La Fuente.

Tlaku úřadů čelí Uber po celém světě. Kromě Španělska byla jeho činnost pozastavena i v Thajsku. O den dřív ho zakázali v Nizozemsku, americkém Portlandu nebo Novém Dillí.

Uber funguje i v tuzemsku, kde provozuje dvě služby. „Prémiová služba se jmenuje Black a zajišťují ji profesionální řidiči, kteří mají licenci, řidičský průkaz a prošli tréninkem,“ ujistil Palaniappan, který zastává ve firmě funkci ředitele pro střední Evropu, Blízký východ a Afriku. Podle něj musejí mít řidiči také čistý trestní rejstřík a žádné záznamy o nehodách.

Druhou službou je uberPop, kterou firma označuje jako zprostředkování spolujízdy. „To je taková sdílecí služba pro lidi, kteří jedou ze stejného výchozího bodu do stejného cíle. To by mělo zlepšit dopravní situaci, protože mohou jet spolu,“ vysvětlil manažer. „Po každé cestě mohou zákazníci ohodnotit svého řidiče a my velice rychle zjistíme, kdo je dobře hodnocený, kdo ne a co je mu vyčítáno. V případě, že má někdo špatné hodnocení, tak na to samozřejmě zareagujeme,“ doplnil Palaniappan.

Například v Indii ale firma čelí skandálu – přímo ve voze totiž řidič údajně znásilnil mladou ženu. Kritici Uberu vyčítají, že řidiče přijal, přestože byl před třemi roky zatčen za sexuálně motivovaný útok (více zde). „Uvidíme, jestli toto rozhodnutí připadne na federální vládu, nebo na vládu teritoria, kde se znásilnění stalo. Služba Uber bude zatím pozastavena, dokud zodpovědné orgány znásilnění neprošetří,“ sdělil člen indické vlády Rajnath Singh.

Pokutu už dostal Uber i v Praze

Firma Uber byla založena v San Francisku v roce 2009 a její tržní hodnota se dosud vyšplhala na 40 miliard dolarů. Aplikace umožňuje zákazníkům, kteří si ji stáhnou do mobilního telefonu, spojit se přímo s registrovanými řidiči, kteří je odvezou na určené místo, obvykle levněji než klasické taxi. Zákazníci platí Uberu, který si z ceny odečte 20procentní provizi a zbytek peněz pošle řidičům. Ti pro firmu pracují na základě smlouvy. Podle Palaniappana mohou jezdit jen občas, mohou to ale brát i jako práci na plný úvazek.

Ani v Praze se Uber nevyhnul problémům. Magistrát v září pokutoval jednoho z jeho řidičů za to, že u sebe neměl platnou písemnou smlouvu o přepravě (více zde). Že uberPop nejspíš odporuje tuzemským předpisům, se domnívá i ministerstvo dopravy. Podle mluvčího resortu Martina Nováka služba nenaplňuje znaky spolujízdy, ale výdělečné činnosti. Jako taková by měla podléhat živnostenskému zákonu a zákonu o taxislužbě. Se zástupci Uberu se bude chtít resort sejít a podrobně probrat podmínky nabízené služby (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
12:10Aktualizovánopřed 9 mminutami

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
11:26Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
00:12Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
včera v 07:30

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
včera v 07:00

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026

Udržet deficit rozpočtu pod 300 miliardami bude velmi obtížné, míní Schillerová

Udržet deficit státního rozpočtu na letošní rok pod 300 miliardami korun bude velmi obtížné. Jednotliví ministři dostali za úkol šetřit, řekla v Otázkách Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Návrh připravený předchozím kabinetem Petra Fialy (ODS) počítal s deficitem 286 miliard korun. Ten ale podle Schillerové neodpovídal skutečnosti.
11. 1. 2026Aktualizováno11. 1. 2026
Načítání...