Pád rublu zatím české firmy nepoškodil. Do budoucna hledí s obavou

Praha – České firmy zatím pád rublu příliš nepocítily, řada z nich s ruskými partnery obchoduje v eurech nebo dolarech. Výjimkou je například výrobce letadel Aircraft Industries, jehož přišel pokles ruské měny na desítky milionů korun. Největší česká textilka Juta zase kvůli propadu rublu zastavila vývoz do Ruska. Téměř všechny firmy mají nicméně obavy z budoucího vývoje a klesající kupní síly ruských zákazníků.

Rubl od počátku roku ztratil přes 50 procent své hodnoty a v posledních dnech jeho propad výrazně zrychlil. Jen tento týden klesl o 20 procent. Země se tak dostala na práh své první měnové krize od roku 1998, kdy rychlý pád měny skončil platební neschopností a vzal lidem většinu úspor. Za oslabováním měny stojí řada faktorů – od krize na Ukrajině a západních sankcí proti Moskvě, přes obavy z recese, až po rekordně levnou ropu.

Vývoz tuzemských firem do Ruska dosáhl loni 116 miliard korun, na celkovém exportu měl podíl asi 3,7 procenta. Dovoz z Ruska činil 155 miliard korun (naprostou většinu tvoří ropa a plyn). „Měli bychom urychleně našim výrobcům pomoci a snažit se prosadit jejich vývoz do jiných teritorií,“ navrhl ministr financí Andrej Babiš (ANO). Prezident Miloš Zeman považuje současné ekonomické problémy Ruska za otřes, který lze překonat. Destabilizace země se neobává.

Dopady slabého rublu na exportéry vyhodnotí nová komise

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhne vládě vznik komise složené z expertů napříč resorty, která se bude zabývat dopady poklesu ruského rublu na českou ekonomiku a exportéry. Podle ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) lze největší potíže předpokládat u dlouhodobých kontraktů. Dopady na jednotlivé firmy se však budou lišit v závislosti na tom, jaký podíl má ruský trh v jejich portfoliích.

„Celkově nás aktuální vývoj ekonomické situace velmi znepokojuje. Není v zájmu nikoho, aby Rusko upadlo do vleklé krize a přestalo být zdrojem zajímavých obchodních a investičních příležitostí,“ konstatoval Mládek.

Co konkrétně by mohla zmíněná komise dělat, nastínil ministr Mládek v Událostech, komentářích: "Neuvažujeme o kompenzacích, ale je to např. o tom, když Česká exportní banka půjčí nějaký export do Ruska za situace, kdy finální partner platil za euro 40 rublů, a teď bude platit přes 80, tak to asi nebude úplně tak jednoduché. Může to být o restrukturalizaci té pohledávky, jejím prodloužení, tak aby zájmy státu byly uspokojeny, i když ne v té době, která se původně předpokládala.

Vedle České exportní banky máme také EGAP (Exportní garanční a pojišťovací společnost), který je ještě významnější – pojišťuje exporty, které dělají komerční banky. Samozřejmě se také musíme snažit ochránit peníze českých daňových poplatníků. V krajním případě totiž ztráty obou institucí zaplatí daňový poplatník. Mělo by dojít i k politickým jednáním mezi ČR a Ruskem, aby se maximum prostředků vrátilo do České republiky," uvedl ministr průmyslu.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy je odpovědností podniků, zda se proti pohybům kurzu zajistí. „Jsou firmy, které to dělají a mají s tím dobré zkušenosti. Jsou firmy, které se rozhodnou do toho zajištění neinvestovat, ale pak je to jako s každým pojištěním, když ho nemáte – škodu musíte zaplatit sami,“ poznamenal Prouza.

Stát by podle něj firmám ztráty spojené s oslabením rublu kompenzovat neměl. „Není pro to důvod. Kurzy měn se prostě pohybují. Je to vědomé rozhodnutí každé firmy, jestli si chce zaplatit zajištění kurzového rizika, nebo nechce,“ zopakoval Prouza. I podle něj si řada firem bude muset pro svůj export najít nové trhy. „Určitě se musíme připravit na to, že Rusko nebude tak zajímavým partnerem, jako bylo v minulosti,“ vyzval tajemník.

Že by měl stát nějak zvlášť pomáhat exportérům, které poškozuje slabý rubl, odmítl i politický geograf Michael Romancov. „Proč by měl daňový poplatník doplácet na to, že někdo podniká v Rusku? Tam se svého času daly realizovat vysoké zisky, teď holt přicházejí ztráty. Tak už to ve světě obchodu chodí,“ řekl Romancov v rozhovoru pro ČT.

K situaci se vyjádřil i guvernér Česká národní banky Miroslav Singer. Rusko podle něj není pro Českou republiku tak významný trh, aby centrální bankéři měli potřebu dramaticky reagovat. „Bavíme se zde o desetinách procenta v rámci dopadu do HDP, což není faktor, který by vedl k nějaké reakci,“ uvedl Singer.

Aktuální kurz rublu vůči americkému dolaru můžete sledovat na webu agentury Bloomberg.

Obezřetná je kvůli propadu ruské měny Státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP), která chystá plán pro řešení problémových obchodních případů v Ruské federaci. Českým exportérům jich dosud pojistila 125 v celkové hodnotě 56 miliard korun, což odpovídá čtvrtině pojistné angažovanosti EGAP. Veškeré nové obchodní případy do Ruska budou nově podléhat schválení představenstva.

Řada ruských obchodních partnerů českých vývozců navíc může čelit problémům se splácením úvěrů od tuzemských bank. EGAP proto požádal banky o maximální obezřetnost při poskytování úvěrů do Ruska.

REAKCE FIREM NA PÁD RUSKÉ MĚNY

Kunovický výrobce civilní letecké techniky Aircraft Industries čeká, jak se bude kurz rublu dále pohybovat, podle toho upraví své plány na příští rok. „Dodávat v rublech je pro nás nyní katastrofa. Strašně nás to poškozuje,“ sdělila generální ředitelka společnosti Ilona Plšková. Škody vyčíslila na několik desítek milionů korun. Firma má ruské majitele a Rusko je pro ni stěžejním trhem.

Poskytovatel spotřebitelských úvěrů Home Credit, který je součástí skupiny PPF, vykázal za devět měsíců letošního roku ztrátu asi 1,85 miliardy korun. Loni byla přitom firma ve stejném období v zisku asi 8,1 miliardy. Hlavním důvodem poklesu byl právě vývoj na klíčovém ruském trhu. Jak nynější zrychlení pádu rublu letošní výsledek ovlivní, firma nesdělila.

Sberbank CZ se pohyb rublu netýká. „Sberbank CZ působí na českém trhu a poskytuje služby převážně českým klientům,“ uvedla její mluvčí Hana Drápalová.

Některé firmy jsou „v suchu“ díky tomu, že se svými ruskými partnery obchodují v dolarech nebo v eurech. To je případ třeba jindřichohradecké likérky Fruko-Schulz nebo tradičního výrobce křišťálových svítidel Preciosa-Lustry Kamenický Šenov. Ta má v Rusku dokonce vlastní zastoupení, realizuje tam 5 až 10 procent zakázek. Na tržbách zatím prodělává minimálně, v řádech statisíců korun. „Ceny máme nastavené ve stabilních měnách jako je euro a americký dolar, hlavním problémem je tak klesající kupní síla, kvůli tomu stagnuje trh,“ postěžoval si ředitel firmy Pavel Marek.

Situaci kolem poklesu rublu pozorně sledují chmelaři, Rusko je totiž velkým odbytištěm českého chmele. „Smlouvy jsou většinou dlouhodobé, takže bezprostřední vliv by zatím situace na nás mít neměla. Ale samozřejmě, pokud bychom přišli o tak velký trh, byl by to problém,“ avizoval tajemník Chmelařského institutu Michal Kovařík.

Najdou se i firmy, které dodávky do Ruska zcela zastavily. Výrobce automobilových tlumičů KYB Manufacturing Czech tak učinil už na přelomu září a října. „Z ruské strany je zájem o naše díly, ale chováme se konzervativně a nevystavujeme se riziku,“ uvedl prezident firmy Robert Frank. Výpadek prý společnost nedostává do finančních potíží.

Prodej do Ruska zcela zastavila i největší česká textilka Juta. „Naši odběratelé v Rusku nám nemohou platit. S ohledem na kurz je pro ně těžké dostat se k potřebnému množství eur, v nichž v Rusku obchodujeme,“ řekl majitel firmy Jiří Hlavatý. Ve hře je prý i možnost, že by ruští zákazníci Jutě platili surovinami. Mohlo by jít například o polypropylen, který Juta používá jako jednu z hlavních výrobních surovin. V posledních letech vyvážela firma do Ruska zboží za více než čtvrt miliardy korun ročně.

Pád rublu může rovněž ještě víc zkomplikovat vývoz českých zemědělských produktů a potravin. Tvrdí to Potravinářská komora nebo Zemědělský svaz. „Pro Evropu začíná být ruský trh ztracený. Nejen že to embargo asi hned tak neskončí, ale i kdyby skončilo, tak vlivem propadu rublu jsou evropské potraviny téměř neprodejné, protože jsou drahé,“ upozornil předseda svazu Martin Pýcha. Prudkého poklesu se obávají také pivovarníci, na které se sankce nevztahují.

Vydáno pod