Podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN) se Česko bude snažit dosáhnout na nejnižší možnou cenu v největší zakázce v historii Česka, dostavbě jaderné elektrárny Dukovany. Jeho předchůdce na ministerstvu Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že by se vláda měla soustředit na to, aby sehnala finance na co nejnižší úrok. Oba politici se v pořadu Události, komentáře střetli i kvůli cenám energií.
Největší zakázka v historii Česka se dostává do další fáze. Společnost ČEZ dostala finální nabídky na stavbu jaderného bloku v Dukovanech od všech tří zájemců. Dokumenty odevzdala francouzská firma EDF, jihokorejská KHNP i americký Westinghouse. ČEZ po zhodnocení nabídek připraví zprávu vládě, která rozhodne o vítězi tendru. Nový blok by měl začít zkušebně fungovat v roce 2036.
Podle Síkely se jedná o nejvýznamnější světové dodavatele. Všichni prý mají velký zájem tuto zakázku získat a ujišťují, že zrovna jejich nabídka je ta velmi kvalitní. Proces vyhodnocování bude prý velmi přísný a v důvěrném režimu, dokumentace mají 30 tisíc stránek a evaluovat je bude kolem dvou stovek lidí v zabezpečených místnostech. Česko se podle něj bude snažit dosáhnout na co nejnižší cenu a zajistit záruky a penále pro případná zpoždění.
„Investice do jaderných zdrojů jsou z hlediska návratnosti investice a celkových nákladů ty vůbec nejvýhodnější. Ušetříte velké investice do sítě a je to velmi stabilní zdroj. Nebudu mluvit o tom, kde je hranice bolestivosti, protože se i z hlediska opcí budeme snažit dosáhnout na co nejnižší cenu,“ sděluje Síkela.
Spor o zdroje financování
Havlíček míní, že zadávací dokumentace ve spolupráci s ČEZem je připravena dobře, cítí prý zadostiučinění, protože „rozjet jádro“ považoval ve vládě za svůj hlavní projekt. Tato vláda to prý dostala připravené, aby zahájila tendr. Teď jsou podle něj důležité jiné věci, než že někdo podá vyšší či nižší nabídku. Větší vliv bude mít prý cena financování.
„Vy se soustřeďte, aby se to odfinancovalo za nejlevnější možné zdroje,“ řekl Síkelovi. „Buď si peníze bude půjčovat ČEZ na trhu a bude to drahé, anebo do toho vstoupí stát a půjčí to za výrazně levnější úrok. Vaším úkolem je – nic jiného nedělejte, stejně byste to zkazil –, abyste v rámci Evropy domluvil takovou notifikaci, kde nám projde výhodnější úrok,“ sdělil. Podle ministra je finanční model předmětem notifikace, tedy „dohadování“ s Evropskou komisí.
Síkela s Havlíčkem se také přeli o tom, kdo prosadil prvky takzvané taxonomie, která definuje investice považované za klimaticky šetrné, nebo o okolnostech vyřazení ruského uchazeče Rosatomu z tendru v roce 2021 po výbuchu muničního areálu ve Vrběticích.
„Nechápu, proč jste nerozhodli, že se tendr rozšíří o další dva bloky,“ sdělil také Síkelovi Havlíček. Vláda prý na ně měla připravenou opci, již nevyužila. Mohlo to prý stlačit cenu. „Protože bychom tím zdrželi tendr, museli předělat finanční model a muselo by se notifikovat úplně v jiné formě,“ kontroval současný ministr průmyslu.
Jak moc stoupne cena energie?
Řeč přišla i na navrhované výrazné zvýšení regulované složky ceny energií, které na příští rok představil Energetický regulační úřad (ERÚ). Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti by podle návrhu měla vzrůst meziročně o 71 procent, vláda ale tvrdí, že koncové ceny elektřiny v příštím roce stoupnou oproti letošnímu roku maximálně o jednotky procent. Cena silové energie bude prý o tolik nižší, že tento nárůst vykompenzuje.
„Když se podíváte dneska na cenové stropy a na to, jaké nabízejí tarify ti nejvýznamnější dodavatelé na trhu, tak je zřejmé, že došlo k výraznému poklesu nabídkových cen na trhu,“ sděluje Síkela. V minulých letech prý tento proces v ERÚ „nikdo neřešil“ a „nikdo si ho nevšiml“. Připustil, že dojde k mírnému navýšení cen u domácností. „U těch, co mají výhodný fix, vidím do deseti procent,“ sděluje.
Havlíček si netroufá tvrdit, jak se bude vyvíjet cena silové energie. „I kdybych připustil, že to poroste jenom o osm devět procent, tak co tady slavíme, vždyť je to absurdní,“ sdělil.
