Zájem o ruštinu poklesl. Někde téměř o polovinu

O studium ruského jazyka na vysokých školách klesl od začátku plnohodnotné války zájem. Podle dat, která oslovené univerzity poskytly České televizi, přišlo na jazykové obory se zaměřením na ruštinu letos méně přihlášek – někde až o polovinu. Důvodem je obecně nižší zájem o filologické obory a také rusko-ukrajinská válka.

„Věděla jsem, že chci studovat jazyky. Rozhodovala jsem se mezi ruštinou a čínštinou,“ vysvětluje Veronika Radičová, proč se rozhodla studovat rusistiku na Univerzitě Palackého v Olomouci. „Nakonec jsem si vybrala ruštinu, protože mi přišlo, že bude vyšší šance najít uplatnění. A také proto, že jsem se setkala s vyučujícími a všichni působili mile,“ říká čerstvá absolventka bakalářského studia, která se začínajícím semestrem pokračuje na magisterské překladatelství.

Za dobu, kdy Veronika studuje, ale počet studentů klesl. „Fakulta pedagogická obdržela v minulém akademickém roce celkem 113 přihlášek ke studiu ruštiny, letos 62,“ říká Šárka Stará, mluvčí Západočeské univerzity v Plzni. Tam tak na dva obory – „Ruský jazyk se zaměřením na vzdělávání“ a „Cizí jazyky pro komerční praxi – ruština“ – přijali o téměř 50 procent méně přihlášek než loni.

Ruštinu lze podobně jako jiné jazykové obory studovat na většině českých vysokých škol samostatně nebo jako dvouobor. V už zmíněné západočeské metropoli v zaměření na vzdělávání, v Olomouci třeba se specializací na překladatelskou a hospodářskou praxi, případně jako ruskou filologii.

S poklesem zájmu se potýkají i vyučující v Olomouci. René Andrejs, vedoucí sekce rusistiky Katedry slavistiky na Univerzitě Palackého, letos eviduje 60 přihlášek, v loňském jich přitom přišlo 100. Podobná čísla hlásí i z Masarykovy univerzity v Brně. Zatímco před třemi lety univerzita přijala 127 přihlášek, letos už to bylo pouze 47. Nižší zájem eviduje také Univerzita Karlova.

Důvodů je několik

„Nižší zájem je dán mimo jiné tím, že ruštinu zde dříve studovali také lidé z Ruské federace. Ti zde v současné době studovat nemohou,“ vysvětluje Šárka Stará ze Západočeské univerzity v Plzni. S tím souhlasí i šéf olomoucké sekce rusistiky Andrejs. Za poklesem podle něj stojí obecně nižší zájem o filologické obory, ale také rusko-ukrajinská válka.

Jak se ale ukazuje, třeba v Brně naopak roste zájem o studium ukrajinštiny, a to o dvojnásobek. Do nového akademického roku tak v moravské metropoli ke studiu ukrajinštiny nastoupí 60 nových studentů a studentek.

Jak upozorňují zástupci vysokých škol, data zatím nejsou konečná – například je možné, že uchazeči podají víc přihlášek na různé obory a nakonec nastoupí jenom na jeden. Ruštinu mohou zájemci na českých univerzitách studovat v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Olomouci a Českých Budějovicích. K dispozici je až 400 míst v různých oborech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prudký déšť uvěznil lidi v podzemí Moravského krasu, slanili k nim hasiči

Skupina osmi lidí v neděli v podvečer uvázla kvůli prudkému dešti v podzemní ferratě v Ostrově u Macochy. Na místo ihned vyrazili hasiči i záchranáři. Po příjezdu bylo dle mluvčího hasičů zřejmé, že nikdo není zraněný a lidé se budou schopni za jejich asistence dostat z jeskyně sami. Vyškolený lezec tedy slanil dolů, aby se skupinou lidí navázal kontakt a ve spolupráci s dalšími členy lezeckých skupin jim pomohl dostat se na povrch. Zásah trval asi hodinu, na místě byl i policejní vrtulník. Po vyproštění se členové skupiny dostali do péče záchranářů, všichni ovšem vyvázli bez zranění.
před 51 mminutami

Neúplné a nespolehlivé, tepe po kontrole digitální technické mapy NKÚ

Digitální technické mapy neobsahují spolehlivé informace o poloze plynovodů, vodovodů, kanalizací, elektrických a komunikačních kabelů i dalších prvků technické infrastruktury. Zjistil to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) při kontrole využití peněz na vznik a vývoj těchto map včetně souvisejících informačních systémů. Systém map je podle NKÚ z hlediska údajů neúplný a nespolehlivý. Ministerstvo průmyslu a obchodu v reakci uvedlo, že kontrola se uskutečnila před dokončením projektu.
10:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu, řekl místopředseda Smeru

Slovensko nebude hlasovacím automatem Bruselu jen proto, že si to přeje český premiér Petr Fiala (ODS), uvedl v pondělí místopředseda nejsilnější slovenské vládní strany Smer Richard Takáč k dopisu předsedy české vlády. Ten požádal svého slovenského kolegu a šéfa Smeru Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval návrh osmnáctého balíku protiruských sankcí. Už dříve podobnou výzvu Ficovi adresoval německý kancléř Friedrich Merz.
před 1 hhodinou

Začátek týdne přinese bouřky a třicet stupňů, pak se ochladí

Začátek týdne přinese bouřky a teploty kolem třiceti stupňů Celsia. Na jihu Moravy dál platí výstraha kvůli vedru, teplota tam v pondělí vyšplhá na tropických 32 stupňů. V polovině týdne pak v celé zemi přijde ochlazení, které potrvá do víkendu. Týden doprovodí přeháňky.
před 3 hhodinami

Letiště Praha plánuje novou čtvrť, otevře se i soukromým investorům

Rozsáhlý rozvoj čeká okolí hlavních terminálů Letiště Václava Havla. Státní podnik plánuje výstavbu nové čtvrti, která se má s odletovými halami přímo propojit. Umožnila to novela zákona platná od července, letišti nově dovoluje spolupracovat se soukromými investory na rozvoji strategické infrastruktury. Zastavět se má přes 35 tisíc metrů čtverečních. Většinu projektů zajistí letiště samo, část ploch nabídne dalším investorům. Ti budou muset projít důkladným prověřením.
před 4 hhodinami

Zmírnit, odložit, nebo zrušit? Politici řeší nové emisní povolenky

Předpokládaný dopad emisních povolenek pro domácnosti, tedy systému ETS 2 plánovaného od roku 2027, je zdražení litru benzinu a nafty o tři koruny a zvýšení ceny megawatthodiny plynu o dvě stě korun. To platí při ceně povolenky 45 eur za tunu oxidu uhličitého, s čímž počítá analýza resortu životního prostředí, kterou má ČT k dispozici. Poplatky ale mohou být i vyšší. Vláda chce spolu s dalšími státy systém změnit, než začne platit.
před 15 hhodinami

Lepší péči o válečné veterány má zajistit novela

Býval členem Speciálních sil Armády ČR a má zkušenosti z mise v Mali. Dříve elitní voják Josef Burget ale musel před více než dvěma lety podstoupit operaci mozku a nastalé komplikace ho upoutaly na invalidní vozík. S některými úkony mu tak dnes musí pomáhat rodina nebo pečovatelka, výdaje na rehabilitace a cvičení jsou přitom vysoké. Brzy by však s nimi jemu i dalším šestnácti tisícům válečných veteránů měl pomoci pětadvacetitisícový měsíční příspěvek na sociální služby. Novela zákona, která ho zavádí, čeká na podpis prezidenta.
před 15 hhodinami

Obchod mezi Českem a Vietnamem je na vzestupu

Obchod Česka a Vietnamu roste. Do asijské země míří i tuzemské podniky. Během následujících měsíců by měl být dokončen třeba prodej tamní uhelné elektrárny skupině Sev.en Pavla Tykače. Ve Vietnamu se také začínají vyrábět vozy Škoda, v dalších letech v něm chce firma vyprodukovat přes 25 tisíc aut ročně. České podniky by se podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) mohly zapojit i do budování jaderných elektráren.
před 15 hhodinami
Načítání...