Za rizikovou považuje opoziční poslanec a lékař IKEMu Julius Špičák (ANO) novelu lékového zákona, která má distributorům nařídit držet nouzové zásoby vybraných přípravků. Ministerstvo zdravotnictví si od ní slibuje, že pomůže překonat výpadky léčiv, podle Špičáka ale může také způsobit, že výrobci přestanou léky do Česka dodávat úplně. Za vhodné řešení současných výpadků považuje společné evropské nákupy léků, v úvahu podle něj připadá také zvýšení cen léků, díky čemu by byl český trh pro výrobce zajímavější. Julius Špičák byl hostem Interview ČT24, rozhovor s ním vedl Martin Jonáš.
Ministerstvo zdravotnictví se již několik měsíců potýká s nedostatkem různých léků. V současnosti se hovoří hlavně o penicilinu a ministerstvo ujišťuje, že ho na podzim bude dost, aby pokryl spotřebu podobnou té loňské.
Podle místopředsedy zdravotnického výboru Poslanecké sněmovny z opozičního ANO Julia Špičáka by ovšem takové množství stačit nemuselo. „Společnost díky covidu zchoulostivěla. Epidemie může být dramaticky horší, podobně jako to bylo s jarní epidemií, která nás naprosto vykolejila. Nemusí to stačit,“ varoval.
Domnívá se, že ministerstvo dlouhodobě nedělá proti výpadkům léčiv dost, anebo o tom přinejmenším dostatečně neinformuje. „Aktivita ministerstva musí být systematická, transparentní a musí být vidět. Nejvíc informací, které mám, je z rozhovoru s náměstkem Jakubem Horáčkem. Ten je ale na stránkách ministerstva na desáté stránce. (…) Komunikace ministerstva rozhodně není dostatečná,“ kritizuje.
Za nedostatečné považuje i to, že údaje o nedostatku konkrétních přípravků jsou na webu Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Devadesát procent lidí ani netuší, že nějaký SÚKL existuje. Dokonce ani lékaři netuší, že existuje. To jsou informace, které musí být vidět na první stránce ministerstva – musí být kapitola Nedostatek léků,“ míní Špičák.
Ministerstvo považuje za součást řešení výpadků léčiv novelu zákona, která nařídí distributorům držet nouzové zásoby některých přípravků. K ní je ale Julius Špičák skeptický. „Je možné, že výrobce, když mu to bude dělat problémy, sem lék přestane dodávat. A nedá se žádným způsobem sankcionovat,“ obává se. Podotkl, že nemá informaci, zda ministerstvo o novele s distributory vůbec jednalo.
Za vhodnější by považoval zvýšit ceny léků, které stanoví vyhláškou SÚKL. „Musí se uvažovat o tom, jestli léky nemají být dražší, protože distributor je dodá tam, kde jsou léky dražší,“ podotkl Špičák.
Unijní nákupy a návrat výroby do Česka
Za zásadní krok by ovšem opoziční politik považoval společné evropské nákupy léčiv. Něco podobného fungovalo v době covidové pandemie, kdy státy EU společně nakupovaly vakcíny proti koronaviru. „Nevím, jestli jsme na této úrovni dostatečně aktivní, jestli někdo inicioval jednání za naši zemi, která by k něčemu vedla,“ poznamenal.
Pomoci by podle Špičáka mohlo také obnovení výroby vybraných léků v Česku. „Věc, o které se vůbec nemluví: My bychom si měli říci, které léky jsme sami schopni vyrábět. V minulosti jsme vyráběli daleko víc léků než v současné době,“ podotkl.
Některé přípravky by se podle něj vyplatilo vyrábět, i když by to bylo dražší než je nakupovat na globálním trhu. Upřesnil, že by kvůli takové výrobě nemusel stát zakládat vlastní farmaceutický podnik, věří, že by bylo možné domluvit se s nynějšími farmaceutickými výrobci, kteří v tuzemsku působí.
