Vážné problémy s migrénou má v Česku zhruba 300 tisíc lidí a pokud se započtou i mírnější příznaky, vyhoupne se číslo k milionu. Pacienty často provází nižší výkon či úplná pracovní neschopnost. Účinná léčba existuje, zatím ji ale podstupuje jen zlomek nemocných.
Martina Heroldová trpí migrénou hlavy od dětství. Záchvatovitá bolest hlavy ovlivnila její studium na konzervatoři i práci. „Chodila jsem do školy a potom, co jsem přišla domů, tak jsem začínala pracovat. Byla jsem tedy v celodenním zápřahu. A pokud jsem dostala migrénu, tak jsem to musela vyřešit,“ vysvětluje. Nejčastěji odpočinkem v průběhu dne, ideálně ve tmě. Pacientů, kterým nemoc výrazně zasahuje do života, je v Česku na tři sta tisíc.
„Co se málo ví, tak migréna je první příčina snížené práceschopnosti u lidí pod padesát let věku,“ podotýká lékař I. neurologické kliniky FN u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity Pavel Řehulka. Dodává, že je vždy efektivnější migrénu léčit než nikoliv.
Jenže řada pacientů čeká na účinnou léčbu dlouho. Mezi nimi je například Natálie Kedzior Blaha, která se diagnózu dozvěděla až po dvou letech. V práci kvůli častým záchvatům podala výpověď.
„Trvalo ještě nějaký čas, než jsem se dostala k paní doktorce, která v podstatě prošla moji léčbu a to, co jsem už zkusila za léky, které většinou nefungovaly. Pak jsme došly k tomu, že jsem dostala biologickou léčbu,“ vysvětluje.
Podle předsedkyně pacientské organizace Migréna–help Rýzy Blažejovské také často lékaři – praktici či neurologové potíže podceňují. „Vede to k tomu, že pacientům nenasadí tu správnou léčbu, případně je třeba nevarují před nadužíváním léků,“ dodává.
Řehulka uvedl, že záleží i na osobní iniciativě pacienta. „Aby v případě, že u něj selhává léčba a má mnoho dnů v měsíci s migrénou, kontaktoval centrum pro diagnostiku a bolesti hlavy,“ podotýká.
Osvěta mezi veřejností a lékaři a taky vyšší dostupnost péče ve specializovaných centrech by tak měly přispět k tomu, aby se pacienti mohli do běžného a také pracovního života vrátit co nejdříve.
