Za to, že vyzýval lidi, aby i za použití násilí zabránili přijetí novely pandemického zákona, si Tomáš Čermák odpyká 5,5 roku vězení. Souhrnný trest za podporu a propagaci terorismu mu ve středu pravomocně potvrdil Vrchní soud v Praze. Čermák se tak stal vůbec prvním člověkem v Česku odsouzeným za podněcování ke spáchání teroristického trestného činu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. K odvolacímu zasedání přišla nezaměstnaného muže podpořit asi stovka lidí, kteří zaplnili největší jednací síň a s rozhodnutím soudců vyjadřovali nesouhlas pískotem a voláním „hanba“.
„Pokud si vezmeme to, co obžalovaný uváděl ve svém proslovu, nemůžeme učinit jiný závěr, než že je to vyzývání k násilí proti členům Parlamentu a vlády ČR v úmyslu působit na výkon jejich funkcí,“ uvedl předseda odvolacího senátu Jiří Lněnička. Právní kvalifikace skutku, se kterou Čermák nesouhlasil, je tak podle něj naprosto správná. Soudce odmítl, že trest by byl nepřiměřeně přísný či exemplární. Trestní sazba za daný čin je totiž pět až patnáct let vězení. Čermák tedy dostal trest při samé spodní hranici, přičemž je v něm zahrnuto i jeho předchozí odsouzení související s řízením auta.
Šestatřicetiletý muž z Holýšova na jižním Plzeňsku se vůči novele pandemického zákona vymezoval na Facebooku loni v únoru – nejprve vysílal živě, poté na svůj profil umístil téměř půlhodinové video. Diváky vyzýval k aktivnímu odporu vůči přijetí novely a k převzetí moci i k vymanění České republiky ze struktur Evropské unie a NATO. Za hlavní cíl násilí označil zejména senátory, poslance a členy vlády. „Nějaká mírová cesta, nějaké právo, neudělá nic,“ prohlásil mimo jiné. Nahrávka zaznamenala tisíce zhlédnutí a stovky sdílení.
Čermák se ke skutku doznal, odmítal ale právní kvalifikaci. „My jsme byli prostě opoziční aktivisté,“ řekl ve středu odvolacímu senátu. Trest uložený plzeňským krajským soudem označil za hodně nepřiměřený. „Bylo by dobré ho nějak zmírnit,“ prohlásil. Čermákův advokát Norbert Naxera založil odvolání na tom, že terorismus podle oficiálních definic zahrnuje ohrožení civilního obyvatelstva. I kdyby někteří občané hypoteticky vyslyšeli Čermákovy výzvy a vtrhli do parlamentu, o terorismus by tak podle advokáta nešlo. Soudce Lněnička na to reagoval tak, že pro soudy je ohledně terorismu závazný ten právní názor, který je obsažený v trestním zákoníku.
U krajského soudu se Čermák na jaře hájil tím, že na videu hovořil spíše v nadsázce a že si neuvědomil důsledky. Vulgární a expresivní slova volil podle svého vyjádření záměrně, aby upoutal pozornost a získal víc diváků. Státní zástupce Martin Bílý ale ve středu tvrzení, že byl projev nadsázkou, odmítl. „Veřejně vybízel diváky, aby vypálili Senát,“ zdůraznil.
Výroky je podle státního zástupce nutné hodnotit v kontextu doby, v níž byly vysloveny, tedy v období koronavirové nákazy. „Společnost byla vyčerpaná, velmi náchylná k dezinformacím. Velmi polarizovaná, radikalizovaná. Zvýšeně způsobilá k tomu, aby skutečně učinila to, k čemu pan obžalovaný vyzýval, tedy k teroristickému útoku,“ uvedl. Připomněl také, že Čermák dříve sám připustil, že text novely pandemického zákona vůbec nečetl a nevěděl, co obsahuje.
Opatření kvůli aktivistům
Mluvčí vrchního soudu Kateřina Kolářová sdělila, že instituce se kvůli očekávané účasti aktivistů rozhodla pro zvýšená bezpečnostní opatření. Část zaměstnanců odeslala domů a posílila stráž. Pro zájemce o sledování jednání z řad veřejnosti připravila 150 vstupenek. Soud uzavřel veškeré vnitřní prostory vyjma přímého průchodu k jednací síni a přilehlých toalet. Do vyšších pater budovy, kde se obvykle konají odvolací trestní jednání, se tak vůbec nedalo dostat. Vedle aktivistů spojovaných s dezinformační scénou přišlo vyjádřit tichý protest i několik jejich odpůrců. Podle informací ČTK čekali v přilehlých chodbách také těžkooděnci, ti ale zasahovat nemuseli.
Justice Čermáka už dříve potrestala kvůli jeho výrokům o Ukrajincích desetiměsíční podmínkou za hanobení národa a podněcování k nenávisti. Spolu s dalšími dvěma muži čelí Čermák také obžalobě za nebezpečné pronásledování a výtržnictví kvůli obtěžování šéfa České lékařské komory Milana Kubka a evolučního biologa Jaroslava Flegra.
Při zatím posledním termínu hlavního líčení ho v červnu přišly k soudu podpořit desítky lidí. Aktivisté označovaní za stoupence dezinformačních teorií na chodbě před soudní síní vykřikovali a skandovali, zpívali, kritizovali média, lehali si na zem nebo požadovali větší jednací místnost. Uváděli také, že neuznávají český stát a soud. Proces má pokračovat příští týden.
Nabídka dohody o vině a trestu
Trestný čin podpory a propagace terorismu spáchá podle trestního zákoníku buď ten, kdo veřejně podněcuje ke spáchání teroristického trestného činu, nebo ten, kdo takový již spáchaný čin schvaluje. Do druhé skupiny této definice spadalo v uplynulých letech v českém kontextu zejména veřejné schvalování teroristického útoku na mešity v novozélandském Christchurchi, za což české soudy ukládaly pachatelům především podmíněné tresty. Obžalovaní se totiž přiznali a poslali peníze na pomoc obětem trestné činnosti. Splnili tak náležitosti pro to, aby jim bylo možné uložit trest pod dolní pětiletou hranicí sazby.
Většina takto odsouzených se ve stanovené zkušební době osvědčila, tedy nepáchala další trestnou činnost, sdělil ve středu státní zástupce Bílý.
U Čermáka podmínky pro uložení mírnějšího trestu podle Bílého splněny nebyly. Ještě před zahájením hlavního líčení dostal muž nabídku na dohodu o vině a trestu, kterou ale nepřijal, protože nesouhlasil s právní kvalifikací svého skutku. Nevyužil tak možnosti, které se chopil Zdeněk Strapina, rovněž obžalovaný za výzvy k násilí vůči politikům. Ten se ve Zlíně dohodl se státní zástupkyní na 2,5leté podmínce se čtyřletou zkušební dobou a na zaslání třiceti tisíc korun pro oběti trestné činnosti.
