Expremiér Nečas a jeho manželka dostali v kauze poslaneckých trafik podmíněné tresty

Nahrávám video

Podmíněné a peněžité tresty udělil soud bývalému premiérovi Petru Nečasovi (ODS), jeho manželce Janě Nečasové a někdejšímu náměstkovi ministra zemědělství Romanu Bočkovi. Všechny uznal vinnými v kauze takzvaných poslaneckých trafik. Nečas i advokáti dalších obžalovaných v závěrečných řečech apelovali na soud, aby je zprostil obžaloby, tvrdili, že jsou nevinní. Verdikt – zatím nepravomocný – ale odpovídá spíše tomu, co navrhl státní zástupce Rostislav Bajger.

V úterý uplynulo deset let od policejního zásahu na Úřadu vlády, jehož následky vedly k pádu kabinetu premiéra Petra Nečase a předčasným volbám. Přesně v toto výročí padl jeden z rozsudků v trestních kauzách, které ze zásahu vzešly. Obvodní soud pro Prahu 1 uznal trojici obžalovaných v případu poslaneckých trafik vinnými. „Skutkový děj byl jednoznačně prokázán,“ uvedla předsedkyně senátu Anežka Pudilová.

Trestné činnosti se podle ní zcela bezpochyby dopustil Nečas, i jeho nynější žena (tehdy coby vrchní ředitelka Sekce kabinetu předsedy vlády) a Boček. V jednáních s poslanci, kterými se soud zabýval, nebyli pouze prostředníky, ale byli často aktivnější než bývalý předseda vlády, uvedla soudkyně. Motivaci Nečasové ilustrovala podle předsedkyně senátu zejména jedna z SMS, kde napsala, že „maká jako jediná, aby svět zůstal jejich“.

Soudkyně Pudilová ale kritizovala zároveň i justici. Zdůraznila, že na výši trestů má vliv i to, jak dlouho se případ vleče – od podání žaloby uplynulo už sedm let. „Tento případ není pouze případem selhání nejvyšších politických představitelů a jejich spolupracovníků, je to také případ selhání soudní moci,“ řekla. 

Všichni obžalovaní dostali podmíněné tresty. Jana Nečasová i Roman Boček odešli s dvouletou podmínkou, k tomu má každý zaplatit 300 tisíc korun. Nečasové také soud uložil desetileté zákazy výkonu vysokých funkcí ve státní správě. Petr Nečas byl potrestán podmíněně na 2,5 roku a milionovým peněžním trestem.

Je to ale prvoinstanční nepravomocný rozsudek v procesu, který se opakoval od začátku již podruhé. Napoprvé byli Nečasovi a Boček osvobozeni, odvolací soud verdikt zrušil, ale původní soudkyně zatím odešla do důchodu. Další pokračování kauzy bude znovu u odvolacího stupně.

V závěrečných řečech obžalovaní odmítli vinu

Před vynesením rozsudku zazněly před Obvodním soudem pro Prahu 1 poslední závěrečné řeči. V kauze šlo o to, že tři poslanci ODS, kteří nechtěli v roce 2012 hlasovat pro vládní daňový balíček, se vzdali mandátů, a dva z nich později získali funkce ve firmách kontrolovaných státem.

Petr Nečas prohlásil, že neexistuje jediný důkaz o tom, že by rezignace poslanců byla něčím podmíněná. Mezi tím, že složili mandát a jejich následnými funkcemi podle něj neexistuje žádná souvislost. „Oni nic nepožadovali a já nic nenabízel,“ prohlásil bývalý premiér. „Věděl jsem, že jejich hlasy ke schválení balíčku nepotřebuji,“ zopakoval též. Uplácení pozicemi měly podle něj vyvrátit výpovědi všech předvolaných svědků. Dodal, že je kriminalizován za své politické rozhodnutí.

Advokát někdejšího předsedy vlády Adam Černý pak mimo jiné upozornil na to, že je celá obžaloba založena pouze na odposleších. Podle něj záznamy telefonátů nemohou sloužit jako jediný důkaz, státní zastupitelství je navíc podle něj selektivně vybralo. „Je předpoklad, že to, co lidé řeknou do telefonu, je pravdivé. Není,“ prohlásil Černý. Odposlechy lze také různě a špatně interpretovat, uvedl. Řízení považuje po deseti letech za neúčelné.

Ani podle Bočkova právníka Petra Tomana se žalobci nepodařilo prokázat, že by funkce, které dostali tři poslanci, měly cokoli společného s tím, že se vzdali mandátu. Boček pak podle Tomana pouze zprostředkovával jednání mezi Nečasem a poslancem Petrem Tluchořem, což nepotvrzuje spáchání trestného činu.  

Státní zástupce vystoupil již v pondělí. Exnáměstkovi Bočkovi a Janě Nečasové navrhl dvouleté podmínky, pro bývalého předsedu vlády ještě o půl roku delší – tedy takové tresty, jaké soud nakonec opravdu udělil.

Deset let, pět kauz, jediný pravomocný odsuzující verdikt

Deset let stará razie na Úřadu vlády vedla k pěti kauzám. Odsouzením ale skončil zatím jen případ zneužití Vojenského zpravodajství ke sledování tehdejší manželky premiéra Nečase. Za to byla pravomocně odsouzená jeho současná žena Jana Nečasová. Naopak zproštěni obžaloby byli Nečasová, Ivo Rittig a David Michal v případu možného úniku informací od Bezpečnostní informační služby a stíhání Nečasové kvůli nezdanění luxusních darů soud zastavil, protože je již promlčené.

Z kauzy Vojenského zpravodajství vyplynula ještě další obžaloba Petra Nečase. V tomto případu dostal bývalý předseda vlády pravomocně roční podmínku a peněžitý trest ve výši sto tisíc korun za lživou výpověď ve prospěch manželky v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Stal se tak prvním pravomocně odsouzeným někdejším premiérem České republiky v trestní kauze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoHosté Událostí, komentářů probrali klíčová témata říjnových voleb

Za měsíc čekají voličky a voliče v Česku komunální a senátní volby. Právě ty komunální jsou nejvíce spojené s každodenním životem voličů – rozhoduje se v nich o dopravě, bydlení, školách, veřejném prostoru nebo například dostupnosti služeb. To, podle čeho lidé svůj hlas odevzdávají, se ale výrazně liší podle velikosti obce. O předvolebních tématech diskutovali v Událostech, komentářích předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO), místopředseda sněmovny Jiří Barták (Motoristé), člen sněmovního mandátového a imunitního výboru Radek Koten (SPD), místopředseda poslaneckého klubu ODS Jiří Havránek, předsedkyně klubu STAN Michaela Šebelová a předseda výboru pro vědu, vzdělávání, mládež a sport Matěj Ondřej Havel (TOP 09). Diskusí provázela Tereza Řezníčková.
před 4 mminutami

Po chladnějším čtvrtku a pátku se na víkend oteplí

Po postupující studené frontě bude v Česku ve čtvrtek a pátek chladněji než v předchozích dnech, maximální teploty přes den se budou většinou pohybovat mezi 16 až 21 stupni Celsia. Na víkend se pak oteplí ke 24 stupňům Celsia. Déšť očekávají meteorologové v pátek hlavně na jihovýchodě Česka. Vyplývá to z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 23 mminutami

VideoKomise musí mít peníze pod kontrolou, říká Jourová k pozastavení dotací Agrofertu

Evropská komise (EK) v pondělí oznámila, že se podle ní premiér Andrej Babiš (ANO) nachází v potenciálním střetu zájmů. Bývalá místopředsedkyně Evropské komise a dnes zahraničně politická poradkyně prezidenta Petra Pavla Věra Jourová míní, že slabý moment svěřenského fondu, do něhož Babiš svěřil akcie holdingu Agrofert, je v otázce budoucnosti. „Komise se dívá na to, co se stane s těmi penězi v momentu, kdy přejdou do rukou dětí pana Babiše,“ uvedla v Interview ČT24. Dodala, že Komise má povinnost ty peníze hlídat a „mít opravdu dobře pod kontrolou, co se s nimi děje“. Podotkla, že by jako právnička souhlasila s tím, že to střet zájmů je, protože premiér „nerozptýlil pochybnosti, že není“. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 1 hhodinou

Sněmovna odmítla senátní úpravy EET, například vynětí bezhotovostních plateb

Sněmovna ve středu přehlasovala Senát a stvrdila původní verzi zákona, který od příštího roku opět zavede elektronickou evidenci tržeb (EET). Sněmovna odmítla pozměňovací návrh Senátu, který chtěl kromě jiného zrušit limit pro osvobození od daně z příjmů u zaměstnaneckých zdravotních benefitů. Evidence se také podle Senátu neměla vztahovat ani na bezhotovostní převody nebo prodej zemědělských produktů přímo od farmářů. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s návrhy Senátu nesouhlasila. Podle ní by úpravy snížily účinnost systému.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Sněmovna přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona

Sněmovna ve středu hlasy vládní koalice přehlasovala Senát a stvrdila koaliční novelu stavebního zákona, která především zavádí centralizovanou soustavu státních stavebních úřadů. Senát ji zamítl v srpnu. Podle kritiků z řad senátorů či opozičních poslanců návrh nahrává developerům, je prokorupční a jde proti veřejným zájmům i obcím. Mnozí z nich označili předlohu za paskvil. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident republiky Petr Pavel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policisté simulovali kontroly na hranici se Slovenskem. Do akce vyrazily stovky lidí

Bezpečnostní složky ve středu na česko-slovenské hranici nacvičovaly pro případ, že by vláda rozhodla o znovuzavedení hraničních kontrol. Do 24hodinového cvičení se zapojilo přibližně 750 policistů, celníků a příslušníků aktivních záloh, kteří prověřovali postupy na 27 bývalých přechodech i mimo ně. V Hodoníně policisté simulovali zadržení migrantů, kteří se pokoušeli překročit hranici přes řeku, nebo je převážel řidič v dodávce. Do akce se zapojily drony, vrtulník i čtyřkolky a policisté kontrolovali také takzvanou zelenou hranici a mezinárodní vlaky. Cvičení pokrývá celou hranici se Slovenskem a vychází ze zkušeností s kontrolami z krizových let 2015, 2022 a 2023. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) má ověřování přímo v terénu odhalit případné nedostatky v krizových plánech dříve, než by na zavedení kontrol skutečně došlo.
před 11 hhodinami

VideoDistributoři elektřiny investují do rozvodných sítí rekordní částky

Do rozvodných sítí mají letos přijít rekordní investice v desítkách miliard korun. Kromě zajištění stabilních dodávek elektřiny jde i o investice do nového vedení, trafostanic a rozvoden. Peníze jdou i do digitalizace soustavy. Města se rozrůstají a zvyšuje se proto i počet odběrných míst. V některých lokalitách už teď může být problém nové zdroje do sítě připojit. Typicky jde třeba o jižní Moravu, ale i o některé lokality ve středních Čechách. Distributoři ročně na vedení vysokého napětí provedou zhruba patnáct tisíc plánovaných zásahů. Téměř polovina z nich však probíhá přímo pod napětím a zákazníkům se tak dodávky nepřeruší.
před 11 hhodinami

VideoZásoby malé, poptávka velká. Ropa zdražuje a Unie zvažuje dotace pro rafinerie

Nafta prudce zdražuje – její zásoby v Evropě jsou podle petrolejářů malé a poptávka zůstává naopak velká. Významně k tomu přispívají i vysoké ceny ropy. Barel ropy Brent po více než dvou měsících vystoupal nad sto dolarů a vzhledem k eskalaci konfliktu v Perském zálivu může dále růst. Zatímco situace s benzinem zůstává vzhledem k nižší poptávce klidnější, cena nafty se v Česku blíží padesáti korunám. Vláda se prozatím rozhodla, že zastropování cen pohonných hmot znovu nezavede. Podle ní je nutné situaci řešit na celoevropské úrovni. Drahé suroviny tak opět otevřely téma strategické ropné infrastruktury. Unie totiž v posledních letech dávala přednost dovozu paliv před jejich výrobou a rafinerií tak v EU výrazně ubylo. Zmiňují se proto možné dotační tituly, které by měly některé moderní rafinerie pomoci udržet.
před 11 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.