Domácnosti si víc půjčují na svoje útraty. Během prvního čtvrtletí se tyto krátkodobé dluhy zvýšily o skoro šest procent na víc než 540 miliard. Vyplývá to z dat bankovního a nebankovního registru klientských informací. Nabyl také objem rizikových úvěrů.
Iveta Pechová přišla na úřad práce vyřídit příspěvek na bydlení. I když pracuje, příjem jí kvůli zvýšeným nákladům třeba za elektřinu přestává stačit. Doma musejí vyjít z jednoho platu. Manžel je zedník, zakázky teď nedostává. „Jak je venku teplo, tak možná že se to trochu zlepší, ale už s tím nepočítám,“ sděluje Pechová, která se zadlužit zatím nechce.
Naopak Tomáš Medek si půjčil. Peníze na splátky mu ale teď nezbývají. „Nezvládám to, momentálně vůbec ne,“ přiznává. To, že klienti začínají mít problém se splácením závazků, je vidět v registrech. Celkový nesplácený dluh v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl poprvé za posledních deset let na víc než 28 miliard.
„Lidé začínají mít problémy se splácením svých závazků. Jsou to teď lidé hlavně ve věku mezi 30 a 34 lety, kteří mají hodně vysoké půjčky na hypotečních úvěrech. V tuto chvíli se projevuje právě i to, že mají problém i se splácením těch krátkodobých úvěrů,“ prohlašuje výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací Jiří Rajl.
V ohrožení jsou rodiny s dětmi
Nejvíc klientů, u kterých hrozí výpadek ve splátkách krátkodobých úvěrů, žije v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. Naopak nejméně rizikoví jsou pro banky obyvatelé Prahy. Klienti bank i nebankovních institucí, kteří závazky nezvládnou, končí i v dluhových poradnách.
„K nám se informace o nesplácení dostane většinou až ve fázi nějakého soudního nebo exekučního řízení. My v tuto chvíli nepozorujeme nějaký výraznější nárůst lidí, kteří upadají do exekucí z důvodů, že by nebyli schopni splácet půjčky,“ uvádí vedoucí programu dluhového poradenství Člověka v tísni Daniel Hůle.
Sledují ale to, že kvůli vysokým nákladům na život se teď ohroženou skupinou stávají hlavně rodiny s dětmi. Varují proto před půjčkami na zbytné věci.
