Jednou z vládních úspor v rámci konsolidačního balíčku bude i podstatné zpomalení růstu platů ústavních činitelů. Mezi ně kromě poslanců, senátorů a ministrů patří i soudci a státní zástupci. Lídři vládních stran se dohodli, že sníží platovou základnu o šest procentních bodů. Opozice prosazuje přímo zmrazení výdělků politiků.
Platy ústavních činitelů mají růst výrazně pomaleji. Poslanec si v základu zřejmě přilepší jen o stovku
Události: Zpomalení růstu platů ústavních činitelů (zdroj: ČT24)
Šéf poslanců ODS Marek Benda v minulosti sice ve většině případů zpomalení nebo zmrazení růstu platů ústavních činitelů odmítal, po květnovém představení vládního úsporného balíčku ale názor změnil. „Pokládám to za situaci, kdy přicházíme vůči občanům a říkáme: Všichni si musíme utáhnout opasky, za něco, co udělat prostě musíme, a je to správně,“ říká Benda.
Koalice se shodla, že stát pro příští rok sníží platovou základnu ústavních činitelů na 94 procent její původní výše. Česká televize spočítala, že po zpomalení růstu platů vzroste základní hrubý výdělek poslance z dnešních 102 400 korun jen o stovku. Bez zpomalení by to bylo o sedm a půl tisíce.
Zpomalení růstu platů ústavních činitelů
Základní hrubý měsíční plat ministra by stát zvýšil také o stokorunu na 195 400 korun hrubého. Bez zásahu politiků by jejich měsíční plat poskočil o dvanáct a půl tisíce. Základní měsíční plat premiéra a šéfů obou parlamentních komor má podle výpočtu ČT vzrůst o tři stovky na 275 100 korun hrubého. Podle současného zákona by stoupl o víc než sedmnáct a půl tisíce.
Základní plat řadového poslance
„Je to vlastně nepřidání“
S výrazným zpomalením růstu platů ústavních činitelů v příštím roce jsou smíření poslanci všech koaličních stran. Návrh by tak měl ve sněmovně projít poměrně hladce. „Není to zmrazení. To znamená, že nenastane to, že za rok se se tam bude muset něco vracet ve větší výši a zase to pobouří občany. Takže je to vlastně nepřidání,“ říká předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Základní plat ministra
„Za Piráty je správně, aby v situaci, kdy hledáme všechny možné úspory na úrovni státu, aby se podílel opravdu pokud možno každý,“ míní místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Olga Richterová (Piráti). I podle místopředsedkyně poslaneckého klubu TOP 09 Martiny Ochodnické je potřeba, aby se u politiků zohlednilo, co prožívají i ostatní.
„Už dávno se měly platy politiků zmrazit. Současně navrhujeme, aby se zmrazily do konce tohoto volebního období,“ podotýká místopředseda Poslanecké sněmovny Karel Havlíček (ANO).
Základní plat premiéra a šéfů parlamentních komor
Plat poroste pomaleji i Pavlovi
Jen mírně by měl v příštím roce vzrůst základní plat i prezidentu Petru Pavlovi. Ten dnes měsíčně pobírá něco přes 341 tisíc korun hrubého. Nově by to mělo být 341 400 korun. Bez zpomalení růstu by pobíral o téměř 22 tisíc měsíčně víc. Výrazně nižší růst platů se má týkat i soudců a státních zástupců.
Celkem má vládní seznam úspor příští rok snížit schodek státního rozpočtu zhruba o 94 miliard korun. Zpomalení růstu platů všech zhruba tří tisíc soudců, dvanácti set státních zástupců a tří set politiků by podle koalice ušetřilo 400 milionů.
Aktuálně základní plat poslance nebo senátora přesahuje zmíněných 102 tisíc hrubého bez náhrad. S letošním rokem jejich výdělky výrazně stouply. U běžných zákonodárců bezmála o dvanáct tisíc, u členů vlády o dvaadvacet tisíc. Předtím se platy ústavních činitelů dva roky nezvyšovaly, právě to je důvod velkého skoku. Jejich výdělky se totiž odvozují od průměrné mzdy. A ta se podle statistiků během dvou let zvedla zhruba o osminu.