Výsledky jednotných přijímacích zkoušek z matematiky, které dělali uchazeči o studium čtyřletých středoškolských oborů s maturitou a víceletých gymnázií, se letos oproti roku 2022 zhoršily. V češtině byli školáci podobně úspěšní jako jejich vrstevníci o rok dříve. Vyplývá to z údajů Cermatu o výsledcích jednotných zkoušek, které poskytla mluvčí státní organizace Jana Patáková. Kolik žáků u přijímacích zkoušek uspělo a jaký výsledek stačil k přijetí, není z údajů zřejmé. O přijetí či nepřijetí rozhodují ředitelé jednotlivých škol, kterým Cermat výsledky zkoušek předal.
U jednotných přijímacích zkoušek z matematiky se školáci zhoršili, uvedl Cermat
Na čtyřleté obory se zkoušky konaly 13. a 14. dubna a na víceletá gymnázia 17. a 18. dubna. Na maturitní obory středních škol se letos přihlásil rekordní počet uchazečů.
Studovat maturitní obory na středních školách, na víceletých gymnáziích a nástavbách chce podle dat Cermatu letos 116 031 dětí. Je to o čtvrtinu víc než před šesti lety, kdy se centrálně zadávané zkoušky konaly poprvé. Mnozí odborníci na vzdělávání tak upozorňují na to, že zájemců o studium bude víc než přijatých.
Jednotné přijímací zkoušky se skládají z testu z matematiky a češtiny. Ukrajinští uprchlíci, kterých je ve všech ročnících českých základních škol nyní okolo 40 tisíc, skládali zkoušky v upravené podobě. Pro azylanty nebyl například povinný test z češtiny.
K jednotným zkouškám z češtiny na čtyřleté obory se letos přihlásilo 86 488 lidí, z nichž se k testům dostavilo 85 063 zájemců. Na matematický test se přihlásilo 89 563 uchazečů o studium, přičemž asi 1500 jich nakonec nepřišlo. Uchazeči měli podle Cermatu správně v průměru 55,6 procenta testu z českého jazyka a 39,9 procenta v matematice. Proti loňskému roku je letos průměr v češtině o 0,1 procentního bodu horší a v matematice o 5,6 procentního bodu horší.
Získané body nelze meziročně porovnávat
Zájemci o studium na šestiletých gymnáziích, kterých bylo přihlášených 7285, dosáhli v češtině průměrného výsledku 60,3 procenta a v matematice 44,4 procenta. U osmiletých gymnázií, kam by se chtělo dostat 18 778 adeptů, byla úspěšnost v češtině 53 procent a v matematice 38,4 procenta. Dětem se v porovnání s jejich vrstevníky v předcházejícím roce dařilo méně zvláště v matematice, kde byla úspěšnost nižší o 9,1 procenta u šestiletých a o 6,4 procenta u osmiletých gymnázií.
Některé úlohy testů hodnotila podle Patákové umělá inteligence. Mluvčí dříve sdělila, že počítač u některých úkolů, které měly jednoznačné řešení, nahradil jednoho ze dvou hodnotitelů. Ředitel Cermatu Miroslav Krejčí v pátek Českému rozhlasu řekl, že „umělá inteligence nerozhodovala o tom, jestli je úloha dobře, nebo špatně, pouze pomáhala přečíst, co žáci psali“. Rovněž doplnil, že u jednoduchých úloh měla umělá inteligence menší chybovost než člověk. „Myslím si, že v příštích letech na jednoduchých úlohách přebere většinu lidské práce,“ uvedl Krejčí.
Odborníci dlouhodobě upozorňují na to, že se průměrné počty bodů získaných u přijímacích zkoušek meziročně nedají moc porovnávat. Obtížnost těchto zkoušek se může každý rok lišit, protože jejich úkolem není ověření úrovně znalostí, ale roztřídění uchazečů. Někteří experti na školství také vybízejí ke zrušení jednotných zkoušek.
Podle nich nejsou spravedlivé, protože některým dětem před konáním zkoušek rodiče zaplatí přípravné kurzy, což je zvýhodňuje před jinými uchazeči, jejichž rodiny nemají tolik peněz. Že šance na vzdělání dětí v Česku výrazně ovlivňuje ekonomické a sociální postavení rodičů, uvedl například Daniel Münich z Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu.
