Od začátku května platí v Německu jízdenka nazvaná Deutschland-Ticket. Není to úplná novinka, její princip je podobný jako u loňských letních devítieurových lístků, lze na ni cestovat měsíc v regionální a městské dopravě po celém Německu, neplatí v dálkových vlacích. Cena je vyšší než loni, činí 49 eur. I tak je to poměrně málo. Podobné jízdenky existují i v dalších zemích, existují krátkodobé a také dlouhodobé síťové jízdenky, ty s kratší platností jsou určené spíše pro turisty a lze je sehnat například v Rakousku nebo Švýcarsku, ty dlouhodobé akcentují především ochranu životního prostředí díky využívání veřejné dopravy. V Česku zatím celostátní jízdenka na všechny druhy dopravy neexistuje, železniční celosíťové jízdenky však ano.
V Německu cestující pořídí nástupce loňských devítieurových lístků. Celostátní jízdenky nabízí i jiné země
Deutschland-Ticket je následníkem loňských 9-Euro-Ticketů, které vzbudily velký zájem a pozornost nejen v Německu, ale přinejmenším v celé střední Evropě. S malou nadsázkou lze říct, že kdo ho loni v létě neměl v peněžence, jako by ani nebyl na dovolené. Byla to v době všeobecného zdražování výjimečná a trochu experimentální akce německé vlády, která uhradila každému velmi levné prázdninové cestování. Jízdenka platila jen do konce kalendářního měsíce, byla to časově omezená akce vyhlášená na červen, červenec a srpen.
Po velkém úspěchu levných celoněmeckých jízdenek se ale začalo diskutovat o tom, že by se něco podobného zavedlo natrvalo. Bylo zřejmé, že trvalé jízdenky nebudou tak extrémně levné, jako byly ty z loňského léta. Příprava navíc vázla, protože spolková vláda chtěla, aby se na financování jízdenky podílely i jednotlivé země, a některé kabinety k tomu neměly příliš ochoty. Nakonec vyhrála a v březnu prošla Spolkovým sněmem (přičemž proti byla pravice – CDU/CSU i AfD – zatímco opoziční levicová Die Linke se zdržela) varianta, že lístek bude za 49 eur a bude trochu obtížnější pořídit ho. Dohoda centrální vlády a spolkových zemí zatím platí do roku 2025, předpokládá, že ze spolkového rozpočtu se bude hradit 1,5 miliardy a polovina všech dodatečných nákladů, které v souvislosti se zavedením síťové jízdenky vzniknou.
V čem je pořízení nové jízdenky obtížnější? Zatímco devítieurovou prázdninovou jízdenku bylo možné koupit kdykoli a bez jakýchkoli dodatečných povinností v automatu na nádraží, u Deutschland-Ticketu je potřeba registrace. Funguje na principu předplatného, které je ale stejné jako třeba u streamovacích služeb. Je tedy možné ho vždy ke konci předplaceného období zrušit (přičemž se nabízí kromě předplatného po měsících i celoroční předplatné, které ale není oproti jednotlivým měsíčním poplatkům nijak zvýhodněné a přijde na 588 eur).
Předpokládá se, že si cestující pořídí Deutschland-Ticket převážně on-line. Lze jej koupit na speciální stránce zasvěcené jemu samému, ale také v e-shopu Deutsche Bahn. Kdo nevyužívá internet, může si síťovou německou jízdenku koupit také v pokladně na nádraží.
To, co člověk za úsilí vložené do pořízení lístku a za svých 49 eur (což je nyní něco přes 1100 korun) dostane, je totožné jako u 9-Euro-Ticketu. Může tedy jezdit po celém Německu v tom, co je v zemi označováno jako ÖPNV, tedy všemi regionálními a místními spoji veřejné dopravy.
Dvoupodlažní soupravy s řídicím vozem na jedné straně a lokomotivou na druhé jsou stále nepostradatelnou součástí regionální dopravy v celém Německu, i když je postupně vytlačují novější jednotky
Celoněmecké jízdenky neplatí ve spojích kategorií ICE, Eurocity a Intercity, ale i to má své výjimky. Regionální doprava je v Německu zejména na železnici od začátku století velmi široký pojem. V roce 2003 byla zrušena kategorie vlaků Interregio, kterou lze přirovnat k českým rychlíkům. Vlaky byly dálkové, ale zastavovaly častěji než Intercity a obsluhovaly i některé trasy, kde je vlak pomalý, a tedy méně zajímavý než na rychlých hlavních trasách. Jako náhradu některých linek Interregio zavedly spolkové země vlaky, které jsou označovány jako regionální, ale se svými předchůdci jsou co do rychlosti srovnatelné.
A tak jsou v Německu označené jako regionální spoje například mezistátní vlaky Praha–Mnichov, jezdívaly „regionální“ vlaky Drážďany–Norimberk (ty dnes již neexistují, protože po elektrizaci tratě z Hofu do Zwickau byly rozděleny na jižní dieselovou a severní elektrickou větev) a před covidem jezdily také regionální vlaky Berlín–Hannover–Hamburk. Kromě toho je v poslední době čím dál častější, že jsou dálkové vlaky v části své trasy zařazeny i do zemské dopravní obslužnosti, čili že v nich platí i jízdenky pro regionální dopravu. Například vlaky ICE, které jezdí ze severoněmeckého Stralsundu do vnitrozemí, jsou mezi městem Prenzlau a Berlínem zároveň označeny jako braniborský regionální spoj.
Zkrátka regionálními vlaky skutečně lze cestovat napříč Německem a často (i když ne vždy a všude) je to i velmi rychlé. Deutschland-Ticket navíc kromě regionálních vlaků platí i v autobusech a také v městské hromadné dopravě, takže za 49 eur lze doslova pořídit měsíční tramvajenku pro všechna německá města naráz.
Oproti loňským devítieurovým lístkům přesto není Deutschland-Ticket přece jenom tak samozřejmá volba, ale kdo jede do Německa více než na den, pro něj už Deutschland-Ticket přichází v úvahu. Jako alternativa samozřejmě dál platí dosavadní lístky, které jsou při jednodenním cestování stále obvykle levnější. Samozřejmé to je u jednodenních jízdenek na MHD. Třeba v Berlíně nebo Mnichově je levnější než Deutschland-Ticket pět jednodenních jízdenek, případně v německém hlavním městě vyjde levněji i sedmidenní jízdenka.
Dál existují i jednotlivé zemské síťové jízdenky, které platí v regionální a městské dopravě obvykle v celé spolkové zemi (i když existují výjimky, kdy některý dopravní podnik tyto lístky neuznává). Například celobavorský Bayern-Ticket stojí pro jednoho cestujícího 27 eur, přičemž existují i varianty pro více cestujících (až pět) a každý další zaplatí jen devět eur navíc. K tomu lze přidat až tři děti do čtrnácti let zdarma, zatímco u Deutschland-Ticketu neexistuje žádná dětská verze a všichni od šesti let musí zaplatit plnou cenu (nebo použít jinou jízdenku). I pro pět cestujících, kteří jezdí jen po Bavorsku, ale ztrácí zemská jízdenka na atraktivnosti již po třech dnech – pak už je výhodnější Deutschland-Ticket. Kromě toho mají zemské jízdenky jednu zásadní nevýhodu, v pracovní dny platí až od devíti hodin. Deutschland-Ticket naopak platí i v ranní špičce.
V Německu lze kromě jízdenek platných v regionální dopravě využít i dvě (respektive tři včetně Interrailu – viz níže) nabídky, které platí i v dálkových vlacích. Nejvýše z hlediska možností, které nabízí, ale i ceny, stojí BahnCard 100. To je síťová jízdenka, která umožňuje cestování veškerou (pozemní) vnitrostátní veřejnou dopravou, která se prodává v celoroční a čtvrtletní verzi. Tříměsíční stojí 1295 eur, celoroční 4339 eur, tedy přes sto tisíc korun.
Poněkud ukrytá je v nabídce Deutsche Bahn jízdenka German Rail Pass, s níž lze cestovat vlaky včetně dálkových tři až patnáct dní za cenu 191 až 452 eur. Kromě Německa platí také v částech Rakouska (až do Innsbrucku), Belgie (až do Bruselu) a Itálie (až do Boloně).
Protože ale většinou lze v předprodeji sehnat jednotlivé jízdenky na německé dálkové vlaky za podstatně nižší ceny, stále se rýsuje možnost, že Deutschland-Ticket zásadně otřese postavením všech dalších síťových jízdenek v Německu, protože 49 eur za měsíc je i v kombinaci například s osmdesáti nebo i sto eury za zpáteční cestu dálkovým vlakem mnohem levnější než cokoli jiného. Je ale otázka, jak dlouho nynější cena Deutschland-Ticketu vydrží. Jak upozornila ZDF, spolková vláda označila 49 eur za „zaváděcí cenu“. To naznačuje, že v příštím roce by mohla zdražit.
- Deutschland-Ticket za 49 eur: měsíční síťová jízdenka platná v regionální dopravě a v MHD v celém Německu
- Probe BahnCard 100 za 1295 eur nebo BahnCard 100 za 4339 eur: čtvrtletní, respektive celoroční síťová jízdenka platná i v dálkových vlacích
- Quer-durchs-Land-Ticket za 44 eur pro jednoho cestujícího, menší příplatek za další cestující: jednodenní síťová jízdenka platná jen v regionálních vlacích Deutsche Bahn (kategorie RB, RE, IRE), ale v celém Německu
- Länder-Tickets (zemské jízdenky) za cenu kolem 20 až 25 eur pro jednoho cestujícího, menší příplatek za další cestující: jednodenní síťová jízdenka platná v regionální dopravě a MHD v jedné spolkové zemi; v pracovní dny většinou platí až od 9 hodin
Rakouský KlimaTicket je cenově jinde, zahrnuje ale i dálkové vlaky
Německá vláda zdůvodnila zavedení celostátní síťové jízdenky na regionální veřejnou dopravu mimo jiné i snahou napomoci k dosažení klimatických závazků. S podobnými argumenty vznikly i další poměrně výhodné síťové jízdenky, které ale jsou na rozdíl od té německé hůře použitelné pro zahraniční návštěvníky.
V Rakousku se od předloňského podzimu prodává KlimaTicket. Ve srovnání s Deutschland-Ticketem je dražší, a především se neprodává na jednotlivé měsíce, ale vždy jen na celý rok. Stojí 1095 eur za rok (pro děti a seniory 821 eur), případně 1205 eur a v tom případě platí pro dospělého a až čtyři děti do patnácti let.
Existuje možnost KlimaTicket splácet i po měsících a neplatit celou velkou sumu za něj naráz (u čtyřčlenné rodiny s dětmi mezi šesti a patnácti lety tedy 2300 eur – přes 50 tisíc korun), ale je k tomu potřeba rakouská služba SEPA-Lastschrift a na rozdíl od německé síťové jízdenky nelze předplatné po měsíci nebo dvou zrušit. Základní cenovka KlimaTicketu není náhodná, po vydělení 365 vychází na tři eura za den.
Zásadní rozdíl proti Deutschland-Ticketu (kromě ceny a celoroční platnosti) spočívá v tom, že KlimaTicket platí ve veškeré vnitrostátní pozemní veřejné dopravě včetně dálkových vlaků. Jsou ale i výjimky, neplatí například v autobusech na vídeňské letiště, na některých turistických železnicích. Neplatí například ani v nočních autobusových linkách v Solnohradsku a částečně ani Korutanech.
Existují také regionální verze KlimaTicketu, které jsou levnější než celostátní. V jednotlivých spolkových zemích se cena liší, nejdražší je hornorakouský, v němž je zahrnuta Vídeň – ten stojí 860 eur, hornorakouská verze bez Vídně 495 eur za rok, v Dolním Rakousku naopak stačí zaplatit za roční cestování jen 365 eur.
Rakouský regionální vlak
Pro turisty (kromě těch, kteří do Rakouska a zejména po Rakousku jezdí často) existují jen nabídky jednotlivých rakouských spolkových zemí, které platí jen v regionální dopravě a často navíc jen o víkendu. V Dolním Rakousku vyjde takový lístek platný jeden den, a to v sobotu, neděli nebo ve svátek nazvaný Freizeitticket na 19,90 eura, respektive na 25,70 ve variantě zahrnující Vídeň. V Dolním Rakousku stojí Freizeitticket 24,90. V Solnohradsku lze pořídit týdenní síťovou jízdenku za 39 eur. Vorarlbersko nabízí za 16 eur celodenní síťovou jízdenku, případně také týdenní za 45,70 eura.
- KlimaTicket Ö za 1095 eur: celoroční síťová jízdenka platná v dálkové, regionální a městské dopravě v celém Rakousku
- Nabídky spolkových zemí (platné pouze v regionální dopravě):
- - Dolní Rakousko: síťový celodenní Freizeit-Ticket platný o víkendech a svátcích za 19,90 eura mimo Vídeň nebo za 25,70 eura včetně Vídně
- Horní Rakousko: síťový celodenní Freizeit-Ticket platný o víkendech a svátcích za 24,90 eura
- Solnohradsko: týdenní síťová jízdenka za 39 eur
- Štýrsko: síťový celodenní Freizeit-Ticket platný o víkendech a svátcích za 11 eur
- Korutany: síťový celodenní Freizeit-Ticket platný o víkendech a svátcích za 11 eur nebo Aktiv-Ticket platný i v pracovní dny za 16 eur
- Tyrolsko: celodenní síťová jízdenka pro dva dospělé a až tři děti za 35,40 eura
- Vorarlbersko: síťová jízdenka na den za 16 eur, na týden za 45,70 eur
Švýcarsko: Jedna jízdenka vládne všem
Ve Švýcarsku vždy bylo draho a platí to i pro cestování veřejnou dopravou. Lze ale ušetřit s využitím síťových jízdenek. Ty platí prakticky ve veškeré veřejné dopravě v zemi – tedy v dálkových a regionálních vlacích (po zaplacení příplatku i v turistických vyhlídkových spojích, jako je Glacier Express) a autobusech i na části lodních linek, lanovek a zubaček. Na ostatních lze se síťovou jízdenkou získat alespoň slevu.
Jednodenní švýcarská jízdenka se jmenuje Spartageskarte (tedy Úsporná denní jízdenka) a stojí maximálně 119 franků, ale má několik cenových kategorií, které se postupně vyprodávají a ta nejlevnější stojí 52 franků (asi 1200 korun).
Vlak ve Švýcarsku
Pro ty, kdo levnou nabídku nestihli, může být výhodnější pořídit si Swiss Travel Pass, který se prodává na tři až patnáct dnů za pevnou cenu (podle počtu dnů) od 232 do 429 franků (tedy 10 tisíc korun za patnáct dnů cestování po Švýcarsku). Komu je méně než 25 let, může si vícedenní švýcarskou síťovou jízdenku pořídit ještě s třicetiprocentní slevou, přičemž děti do šestnácti let (doprovázené rodiči) mají ve Švýcarsku nárok na cestování zdarma, pokud mají (bezplatně nabízený) průkaz Swiss Family Card.
Ve Švýcarsku existují i vícedenní regionální síťové jízdenky platné v konkrétních kantonech, ale vzhledem k tomu, že je Švýcarsko malé a zejména jednodenní síťová jízdenka na jeho poměry docela levná, je otázka, zda se takový regionální lístek skutečně vyplatí. Například v Graubündenu stojí dvoudenní síťová jízdenka 113 franků.
- Spartageskarte za cenu od 52 franků: jednodenní celosíťová jízdenka platná ve veškeré veřejné dopravě ve Švýcarsku kromě některých lodních linek, zubaček a lanovek; na nich je většinou poloviční sleva
- Swiss Travel Pass za 232 až 429 franků: síťová jízdenka se shodnými podmínkami jako jednodenní lístek platný tři až patnáct dnů
Interrail přežívá, není ale vždy výhodný
Pokud jde třeba o Polsko či Slovensko, tam na domácí celostátní síťové jízdenky nenarazíme. Nicméně synonymem pro neomezené cestování obecně po Evropě byl a do značné míry stále je Interrail. To je jízdenka, která je sice celosíťová, ale pouze železniční. Nelze ji tedy použít v městské hromadné dopravě, navíc ji neuznávají všichni alternativní dopravci.
Interrail existuje v celoevropské variantě, která však neplatí na celém kontinentu; neuznává se v Albánii, Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Rusku, Bělorusku, na Ukrajině, v Moldavsku, v Gruzii, Arménii a Ázerbájdžánu. Jinými slovy platí v Evropské unii, dalších státech schengenského prostoru, v Srbsku a Turecku. Potom existují verze pro jednotlivé státy, přičemž existuje několik cenových pásem, do nichž jsou země zařazeny. Interrail je hlavně jízdenkou mladých cestovatelů, protože do 26 let je k dispozici s výraznou slevou.
Jízdenku lze sehnat s různou časovou platností. Nejlevnější celoevropská varianta platí měsíc, během kterého lze ale cestovat jen ve čtyři vybrané dny. Ta stojí 258 eur (tedy 6000 korun). Jízdenka, kterou lze využívat celý měsíc každý den, je za 768 eur (18 tisíc korun) a nejdražší Interrail platný nepřetržitě čtvrt roku přijde na 947 eur (22 tisíc korun). Jízdenku Interrail si mohou pořídit pouze Evropané (pro mimoevropské návštěvníky existuje alternativní jízdenka Eurail), přičemž si ji nikdy nemohou zakoupit pro svoji vlastní zemi – na hranice musí vždy cestovat s vnitrostátním lístkem.
Součástí Interrailu nejsou žádné rezervace vlaků, takže na spojích, kde je rezervace povinná, si ji majitelé těchto síťových jízdenek musí dokoupit. Někteří dopravci přitom požadují po držitelích Interrailu za místenku vyšší cenu než od ostatních. Například na rychlovlak Thalys, který spojuje země Beneluxu s Francií a Německem, lze s několikadenním předstihem koupit jízdenku na trasu Cáchy–Brusel za 49 eur, zatímco příplatek k Interrailu stojí 27 eur, tedy více než polovinu. Také při cestování nočními vlaky jsou nutné vysoké příplatky za lůžko či lehátko.
Čeští cestující znají síťové jízdenky, ale ne univerzální
Česko zatím zůstává na půli cesty oproti Německu či Švýcarsku. Síťové jízdenky existují, a to dokonce ve dvou provedeních, ale jsou jen železniční – tedy vlastně takový Interrail po česku.
Svoji síťovou celoroční jízdenku nabízejí České dráhy, a to za 21 990 korun. Prodávají také jednodenní síťovou jízdenku za 699 korun, případně regionální síťové jízdenky, jejichž ceny se pohybují kolem dvou set korun, a víkendovou síťovou jízdenku za základní cenu 899 korun (existují i levnější krajské varianty), která je platná pro dva dospělé a až tři děti do 15 let. Víkendová síťová jízdenka má nejblíže pojetí známého z Německa nebo Rakouska, protože je v nabídce také dražší verze, která kombinuje cestování s Českými drahami po celé zemi a cestování MHD ve vybraném městě (ale jen jednom).
Reálná hodnota všech síťových lístků Českých drah ale postupně klesá, protože dráhy začaly od roku 2018 ztrácet zakázky a v současnosti jsou již docela velké oblasti, kde jejich vlaky nejezdí – třeba z Liberce jimi lze cestovat jen směrem na Tanvald a na Frýdlant. Po všech ostatních tratích (směrem na Českou Lípu, Hrádek nad Nisou a Turnov) jezdí alternativní dopravci.
obrázek
Síťové jízdenky platné i v nich lze pořídit v rámci Jednotného státního tarifu známého také jako One Ticket. Prodávají se s platností na den, týden, měsíc (respektive 30 dní), čtvrt roku (90 dní), půl roku (180 dní) a rok. Jednodenní jízdenka One Ticket je o něco dražší než ta od Českých drah, stojí 868 korun, měsíční 5746 korun a roční 28 728 korun. Stejně jako ve Švýcarsku jsou i v Česku k dispozici i dražší verze pro první třídu.
Ve srovnání s Deutschland-Ticketem je měsíční i roční síťové cestování výrazně dražší, a přitom nezahrnuje městskou hromadnou dopravu jako v Německu, na druhou stranu zahrnuje dálkové vlaky. Česká jízdenka je ale dražší i oproti rakouskému KlimaTicketu, který zahrnuje jak dálkové vlaky, tak MHD.
Své síťové jízdenky mají i kraje. Zpravidla platí ve veškeré dopravě zahrnuté do integrovaného dopravního systému, tedy v MHD, v regionálních autobusech (nikoli ale v dálkových linkách) a v osobních a spěšných vlacích a rychlících. V Pražské integrované dopravě se taková jízdenka prodává za 240 korun na den, v IDS Jihomoravského kraje 250 korun, v moravskoslezském ODIS 200 korun za jednoho člověka, případně 300 korun pro dva až pět cestujících.
- síťová jízdenka One Ticket za 868 korun: jednodenní síťová jízdenka platná na železnici u všech dopravců
- celodenní jízdenka Českých drah za 699 korun: jednodenní síťová jízdenka platná pouze ve vlacích Českých drah
- skupinová víkendová jízdenka za 899 korun: jednodenní síťová jízdenka platná o víkendových dnech ve vlacích Českých drah a za příplatek také v MHD v jednom vybraném městě pro dva dospělé a až tři děti
- celodenní krajské jízdenky:
- Praha a Středočeský kraj (PID): 240 korun
- Jihočeský kraj (IDS JK): 250 korun (platí pro dva dospělé a až tři děti)
- Plzeňský kraj (IDPK): 190 korun
- Karlovarský kraj: 200 korun (jízdenka Egronet platná i v části Německa)
- Ústecký kraj (Doprava ÚK): 170 korun
- Liberecký kraj (IDOL): 140 korun (pouze s čipovou kartou) nebo 300 korun (papírová s platností i v příhraničních regionech Polska a Německa)
- Královéhradecký a Pardubický kraj (IREDO): 160 korun
- Kraj Vysočina (VDV): 150 korun
- Jihomoravský kraj (IDS JMK): 250 korun
- Olomoucký kraj (IDSOK): 201 korun
- Moravskoslezský kraj (ODIS): 200 korun
V některých příhraničních krajích je možné koupit také jízdenku, která platí na jeho území a zároveň i v příhraničí sousedního státu. V Ústeckém kraji lze koupit jízdenku nazvanou Labe-Elbe za 340 korun (nebo 470 korun pro dva dospělé a až čtyři děti nebo 700 korun pro pět dospělých), která platí v celém kraji a také v německém dopravním svazu VVO, tedy podél Labe až do Riesy, dále také na tratích v Sasku po Elsterwerdu včetně MHD v Drážďanech. V Karlovarském kraji a zároveň v části Bavorska a Saska je možné jezdit na síťovou jízdenku Egronet, která se podle počtu cestujících prodává za 200 až 600 korun. Platí v celém Karlovarském kraji s přesahem až do Chomutova, v Německu na ni lze dojet například do Bayreuthu, Hofu nebo Zwickau. Obdobná jízdenka v Libereckém kraji se jmenuje Euro Nisa Ticket a podle počtu lidí stojí 300 až 590 korun, existuje také třídenní varianta za 630 až 1280 korun.
Jízdenka platí v celém Libereckém kraji, v německém dopravním svazu ZVON, tedy na západ po Bischofswerdu a na sever po Hoyerswerdu a Spremberg a také v Polsku, kde na ni lze cestovat na východ po Jelení Horu a na sever po Wegliniec.
Naopak dílčí přesah do Česka mají speciální verze německých zemských jízdenek v Bavorsku a Sasku. Jízdenky Bayern-Böhmen-Ticket a Sachsen-Böhmen-Ticket platí kromě celé spolkové země také v širokém příhraničí v Čechách od Českých Budějovic po Tanvald a platnost dosahuje až do Plzně.