Německá nádraží praskají ve švech, poslední víkend platí levné jízdenky. Politici se přou, co dál

S nadcházejícím koncem srpna končí v Německu také čtvrtrok, kdy bylo možné cestovat každý měsíc za devět eur po celé zemi regionálními vlaky a autobusy i městskou hromadnou dopravou. Poslední sprnový víkend je to dobře patrné na plných nádražích, ale i v médiích, která se zabývají přínosem devítieurových jízdenek a budoucností veřejné dopravy v Německu. Jisté je, že cestování za tuto cenu zatím končí, od září bude nutné platit opět obvyklé jízdné.

Jízdenku za devět eur, německy tedy 9-Euro-Ticket, si lidé mohli pořídit v červnu, červenci a srpnu. Platily vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, a to po celém Německu. Neplatily sice v dálkové dopravě, ale bylo možné použít je ve vlacích kategorií RE a IRE, které jsou často obdobou rychlíkové kategorie v Česku.

Když jízdenky začaly v červnu platit, přicházely z některých míst v Německu zprávy o přeplněných nádražích a vlacích, ale postupně se situace zmírnila, ačkoli poslední víkend, kdy devítieurové jízdenky platí, je to na peronech opět dobře patrné.

Demonstrace i spory politiků kvůli konci jízdenky

Ulicemi Hamburku, Mohuče či Stuttgartu navíc prošly i skupiny demonstrantů, kteří vyzývali, aby se levné jízdenky prodávaly dál. K tomu se ale neschyluje. Od čtvrtka bude opět nejlevnější variantou, jak cestovat veřejnou dopravou napříč Německem, lístek Quer-durchs-Land-Ticket, který však platí pouze jeden den, pouze v regionálních vlacích a stojí 42 eur pro jednoho cestujícího (je-li spolucestujících více, cena na osobu se snižuje).

List Süddeutsche Zeitung poukázal s blížícím se koncem čtvrtroční éry devítieurových jízdenek, že vláda nechystá nic, co by na ni navázalo, přestože kancléř Olaf Scholz z SPD na jaře charakterizoval  9-Euro-Ticket jako „nejlepší nápad, který jsme měli“ od začátku nynější krize a velebili jej i představitelé koaličních Zelených a FDP. Ministr dopravy Volker Wissing však nyní bude čekat na říjnové jednání pracovní skupiny pro reformy veřejné dopravy a teprve potom bude uvažovat o nové celoněmecké jízdence. „Kdo doufal, že se bez problému naváže, toho Wissig v pátek zklamal,“ poznamenal list. V pátek se uskutečnila tisková konference, kde ministr své další plány oznámil.

Podle Süddeutsche Zeitung ale takový postup zklamal nejenom demonstranty, ale i regionální politiky ze stran celoněmecké koalice, hrozí proto spory mezi nimi a Berlínem. Spor by se mohl kromě samotné existence či neexistence celostátní levné jízdenky týkat i toho, kdo by nový takový lístek zaplatil.

Demonstrace za další existenci devítieurové jízdenky v Mohuči
Zdroj: ČTK/DPA

Hesenská vláda navrhuje lístek za 69 eur, odbory propagují roční za 365 eur

V Německu financují regionální veřejnou dopravu včetně vlaků až po kategorii RE a IRE spolkové země a dálková doprava je výhradně záležitostí dopravců, takže za obvyklých okolností centrální vláda provoz veřejné dopravy přímo neproplácí. Ministr Wissig dal najevo, že kdyby mělo dál fungovat něco podobného devítieurovým jízdenkám, očekává od zemských vlád, že to budou platit. Ty ale naopak žádají, aby náklady nesla spolková vláda.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že hesenská vláda přišla s návrhem, že by celoplošné lístky existovaly dál, ale byly dražší – místo devíti eur by stály 69 eur. „Stálo by to přibližně dvě miliardy eur,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir ze strany Zelení. Se svojí myšlenkou přišly také odbory, které propagují roční jízdenku za 365 eur.

Do začátku srpna se prodalo 40 milionů devítieurových jízdenek. Byly k dispozici všem, takže si je mohli pořídit například i turisté na dovolené. Vzhledem k organizaci a formálnímu zařazení spojů platily tyto jízdenky i v německé části trasy mezistátních spojů Praha–Mnichov a Cheb–Norimberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Osud USA je propojen s Evropou, řekl Rubio v Mnichově

Evropa a Spojené státy patří k sobě, uvedl v projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci šéf americké diplomacie Marco Rubio. Zdůraznil, že USA chtějí posílit ekonomiku, ochránit lépe hranice a potřebují silné spojence. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval evropským lídrům za podporu. Český prezident Petr Pavel se na okraj konference zúčastnil diskuze o Ukrajině.
07:19Aktualizovánopřed 59 mminutami

Pět evropských zemí viní Kreml z otravy ruského opozičníka Navalného

Pět evropských zemí v čele s Británií podle tiskových agentur tvrdí, že ruský opoziční lídr Alexej Navalnyj byl před dvěma lety v ruské věznici otráven smrtícím jedem. Nezemřel tedy přirozenou smrtí, jak prohlašuje Kreml. Navalného smrt způsobil podle těchto zemí ruský stát.
před 1 hhodinou

Proti íránskému režimu demonstrovalo v Mnichově na 200 tisíc lidí

Téměř dvě stě tisíc lidí přišlo podle bavorské policie na mnichovskou demonstraci proti íránskému režimu. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.
před 2 hhodinami

Orbán by po volbách chtěl zesílit tlak na občanskou společnost, média a justici

Maďarský premiér Viktor Orbán prohlásil, že pokud vyhraje v dubnových parlamentních volbách, vymýtí podle něj Bruselem podplacené soudce, novináře, politiky a nevládní organizace, které označil za pseudoobčanské, píše agentura AFP. Orbánova strana Fidesz podle předvolebních průzkumů zaostává za opoziční stranou Tisza. Orbán zároveň uvedl, že skutečným nebezpečím není Rusko, ale právě Brusel. Kvůli nedodržování zásad právního státu se Maďarsko už dříve dostalo do sporu s Evropskou komisí.
15:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Británie vyšle válečné lodě a stíhačky do Arktidy

Spojené království letos vyšle do Arktidy údernou skupinu složenou z válečných lodí a stíhaček. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to oznámil britský premiér Keir Starmer. K otázce Grónska, o jehož získání usilují Spojené státy, uvedl, že vítá, že se problém řeší diplomatickou cestou. Spojenectví USA a Británie označil za nejužší v historii.
před 2 hhodinami

Trump hodlá zavést volební reformu i bez souhlasu Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že chce zavést povinnost voličů předkládat při volbách doklad totožnosti bez ohledu na to, zda s tím Kongres vysloví souhlas. Informovala o tom agentura AFP, podle níž jde ve Spojených státech o citlivé téma, neboť miliony oprávněných voličů takový doklad nemají.
00:32Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Putin chce na Ukrajině zopakovat Mnichov 1938, řekl Zelenskyj

Ruský vládce Vladimir Putin doufá, že by mohl zopakovat Mnichov 1938 a získat část Ukrajiny, stejně jako Adolf Hitler získal část Československa, prohlásil na Mnichovské bezpečnostní konferenci ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina si válku nevybrala a není možné, aby současná situace trvala napořád, zdůraznil. „Ukrajinci jsou lidé, ne terminátoři,“ podotkl Zelenskyj s tím, že Kyjev a Evropa potřebují silné bezpečnostní garance.
13:11Aktualizovánopřed 3 hhodinami

NYT: Trumpova vláda chce od sociálních sítí osobní údaje kritiků ICE

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) posílá obsílky technologickým společnostem, včetně Mety a Googlu, s žádostmi o jména, e-mailové adresy, telefonní čísla a další identifikační údaje uživatelů sociálních sítí, kteří na svých účtech kritizují Úřad pro imigraci a cla (ICE) nebo sledují jeho aktivity, píše deník The New York Times (NYT). Administrativa prezidenta Donalda Trumpa tak podle deníku zesiluje své úsilí identifikovat ty, kteří nesouhlasí s operacemi kontroverzního úřadu.
před 4 hhodinami
Načítání...