Německá nádraží praskají ve švech, poslední víkend platí levné jízdenky. Politici se přou, co dál

S nadcházejícím koncem srpna končí v Německu také čtvrtrok, kdy bylo možné cestovat každý měsíc za devět eur po celé zemi regionálními vlaky a autobusy i městskou hromadnou dopravou. Poslední sprnový víkend je to dobře patrné na plných nádražích, ale i v médiích, která se zabývají přínosem devítieurových jízdenek a budoucností veřejné dopravy v Německu. Jisté je, že cestování za tuto cenu zatím končí, od září bude nutné platit opět obvyklé jízdné.

Jízdenku za devět eur, německy tedy 9-Euro-Ticket, si lidé mohli pořídit v červnu, červenci a srpnu. Platily vždy od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, a to po celém Německu. Neplatily sice v dálkové dopravě, ale bylo možné použít je ve vlacích kategorií RE a IRE, které jsou často obdobou rychlíkové kategorie v Česku.

Když jízdenky začaly v červnu platit, přicházely z některých míst v Německu zprávy o přeplněných nádražích a vlacích, ale postupně se situace zmírnila, ačkoli poslední víkend, kdy devítieurové jízdenky platí, je to na peronech opět dobře patrné.

Demonstrace i spory politiků kvůli konci jízdenky

Ulicemi Hamburku, Mohuče či Stuttgartu navíc prošly i skupiny demonstrantů, kteří vyzývali, aby se levné jízdenky prodávaly dál. K tomu se ale neschyluje. Od čtvrtka bude opět nejlevnější variantou, jak cestovat veřejnou dopravou napříč Německem, lístek Quer-durchs-Land-Ticket, který však platí pouze jeden den, pouze v regionálních vlacích a stojí 42 eur pro jednoho cestujícího (je-li spolucestujících více, cena na osobu se snižuje).

List Süddeutsche Zeitung poukázal s blížícím se koncem čtvrtroční éry devítieurových jízdenek, že vláda nechystá nic, co by na ni navázalo, přestože kancléř Olaf Scholz z SPD na jaře charakterizoval  9-Euro-Ticket jako „nejlepší nápad, který jsme měli“ od začátku nynější krize a velebili jej i představitelé koaličních Zelených a FDP. Ministr dopravy Volker Wissing však nyní bude čekat na říjnové jednání pracovní skupiny pro reformy veřejné dopravy a teprve potom bude uvažovat o nové celoněmecké jízdence. „Kdo doufal, že se bez problému naváže, toho Wissig v pátek zklamal,“ poznamenal list. V pátek se uskutečnila tisková konference, kde ministr své další plány oznámil.

Podle Süddeutsche Zeitung ale takový postup zklamal nejenom demonstranty, ale i regionální politiky ze stran celoněmecké koalice, hrozí proto spory mezi nimi a Berlínem. Spor by se mohl kromě samotné existence či neexistence celostátní levné jízdenky týkat i toho, kdo by nový takový lístek zaplatil.

Demonstrace za další existenci devítieurové jízdenky v Mohuči
Zdroj: ČTK/DPA

Hesenská vláda navrhuje lístek za 69 eur, odbory propagují roční za 365 eur

V Německu financují regionální veřejnou dopravu včetně vlaků až po kategorii RE a IRE spolkové země a dálková doprava je výhradně záležitostí dopravců, takže za obvyklých okolností centrální vláda provoz veřejné dopravy přímo neproplácí. Ministr Wissig dal najevo, že kdyby mělo dál fungovat něco podobného devítieurovým jízdenkám, očekává od zemských vlád, že to budou platit. Ty ale naopak žádají, aby náklady nesla spolková vláda.

List Frankfurter Allgemeine Zeitung upozornil, že hesenská vláda přišla s návrhem, že by celoplošné lístky existovaly dál, ale byly dražší – místo devíti eur by stály 69 eur. „Stálo by to přibližně dvě miliardy eur,“ řekl hesenský ministr dopravy Tarek Al-Wazir ze strany Zelení. Se svojí myšlenkou přišly také odbory, které propagují roční jízdenku za 365 eur.

Do začátku srpna se prodalo 40 milionů devítieurových jízdenek. Byly k dispozici všem, takže si je mohli pořídit například i turisté na dovolené. Vzhledem k organizaci a formálnímu zařazení spojů platily tyto jízdenky i v německé části trasy mezistátních spojů Praha–Mnichov a Cheb–Norimberk.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Americká armáda oznámila, že zahájila další útoky proti Íránu

Americká armáda ve středu uvedla, že zahájila další útoky proti Íránu. Oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM oznámilo, že cílem úderů je dále oslabit schopnost Íránu ohrožovat svobodu plavby v Hormuzském průlivu. Americký prezident Donald Trump sdělil, že pokud Teherán s útoky na civilní lodě nepřestane, americké útoky dále přitvrdí. Šéf Bílého domu také řekl, že příměří s Íránem je u konce a označil vyjednávání s Teheránem za ztrátu času.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud nařídil vyplatit odškodné ženě, kterou dle poroty Trump sexuálně napadl

Newyorský soudce ve středu rozhodl, že novinářce Elizabeth Jean Carrollové může být vyplaceno odškodné skoro 5,8 milionu dolarů (123 milionů korun) vyplývající z občanskoprávního sporu, v němž porota v roce 2023 dospěla k závěru, že nynější prezident USA Donald Trump ženu v roce 1996 sexuálně napadl. A když o incidentu promluvila veřejně, začal o ní šířit pomluvy. Informuje o tom agentura AP.
před 4 hhodinami

USA mohou licencovat výrobu střel Patriot pro Ukrajinu, řekl Trump

Spojené státy budou s Ukrajinou hovořit o možných dodávkách střel do systémů protivzdušné obrany Patriot, řekl americký prezident Donald Trump před setkáním s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na okraj summitu NATO v Ankaře. Zmínil možnost, že USA poskytnou licenci, aby střely pro Ukrajinu mohly být vyráběny v zámoří, píše agentura AP. Šéf Bílého domu také uvedl, že USA budou s Kyjevem jednat o uzavření dohody na nákup ukrajinských dronů.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Rusko zaútočilo na Kyjev, Charkov, Oděsu či Cherson. Ukrajinci zasáhli rafinerie

Rusko podle ukrajinských úřadů v úterý krátce před půlnocí znovu zaútočilo balistickými raketami na Kyjev, kde podle tamního starosty Vitalije Klyčka zemřeli tři lidé. Z deseti zraněných je osm hospitalizováno, dodal. Mrtvé po ruských útocích hlásí také Charkov, kde utrpěly zranění desítky lidí. Rusové útočili i na Cherson a Oděsu, kde zabili čtyři osoby. Ukrajina podle ruského exilového webu Meduza zasáhla ruské rafinerie v Saratově a tatarstánském Nižněkamsku.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

VideoMaďarská veřejnoprávní televize vysílá nově jen filmy, zprávy se vrátí později

Maďarská veřejnoprávní televizní stanice M1 vysílá pouze filmy, nikoliv zprávy či jiné zpravodajské pořady. Nová vláda Pétera Magyara uvedla, že provádí reformu, která má zajistit nezávislost a nestrannost veřejnoprávních médií – televize M1, rozhlasové stanice Kossuth a jejich webů – a zbavit je propagandy z éry předchozího premiéra Viktora Orbána. V úterý byl na čtyři hodiny přerušen plánovaný televizní program. Místo něj se na obrazovce se ukázalo: „Média veřejné služby nesmí lhát. Omlouváme se, že jsme to tolik let dělali.“ Prozatímní generální ředitel si přivedl nové manažery, kteří mají vysílání zpráv a publicistiky postupně obnovovat.
před 5 hhodinami

Česko se nebude podílet na spojenecké pomoci 70 miliard eur pro Ukrajinu, řekl Babiš

Spojenci z NATO pro letošní rok přislíbili Ukrajině vojenskou pomoc v hodnotě 70 miliard eur (asi 1,7 bilionu korun) a stejnou částku chtějí zachovat i pro rok 2027, uvádí text závěrečné deklarace ze summitu v Ankaře. Česko se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) na této pomoci podílet nebude. Dokument potvrzuje i „neochvějný závazek“ spojeneckých zemí ke kolektivní obraně podle pátého článku Washingtonské smlouvy. Americký prezident Donald Trump podle zdroje agentury AFP na summitu uvedl, že USA chtějí zůstat v NATO.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rusko zakázalo export nafty, začne dovážet paliva, oznámil vicepremiér

Rusko zavedlo zákaz vývozu nafty a tento měsíc začne dovážet pohonné hmoty v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize. Zvyšuje také výrobu paliv nižších ekologických tříd v rámci opatření ke zvládnutí palivové krize, uvedl podle agentur ruský vicepremiér Alexandr Novak na středeční poradě s účastí šéfa Kremlu Vladimira Putina o fungování dopravy a palivového sektoru.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

V Evropě vznikne servisní centrum pro střely systému Patriot

V Evropě by mělo vzniknout specializované servisní centrum pro střely PAC-3 používané v systémech protivzdušné obrany Patriot. Mezivládní dohodu o jeho zřízení podepsaly Spojené státy, Polsko, Německo, Nizozemsko a Švédsko. Oznámil to polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz na sociální síti X.
před 8 hhodinami

Evropský pohled