Hnutí ANO si v novém modelu Kantaru udrželo první pozici. Druhá ODS vykázala horší výsledek než o měsíc dřív. Z vládních členů ale nebyli občanští demokraté jediní, kteří si v modelu pohoršili. Celkem by se podle posledního průzkumu do dolní komory dostalo šest subjektů, na pěti procentech by byla i ČSSD, která v posledních volbách ze sněmovny vypadla. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
Podle březnového modelu by hnutí ANO získalo 29,5 procenta, meziměsíčně se tak jeho výsledek nezměnil. Podle autorů průzkumu se potvrzuje stabilizace přízně kolem třicetiprocentní hladiny. Na druhém místě by byla ODS se ziskem dvaceti procent. Pro ni jde o propad o 1,5 procentního bodu ve srovnání s únorem. Naopak Piráti na třetím místě si v modelu polepšili oproti minulému měsíci, a to o dva procentní body na jedenáct procent.
SPD by dosáhla na osm procent. STAN by získal 5,5 procenta, což je meziměsíčně o 1,5 procentního bodu horší výsledek. Do Poslanecké sněmovny by se podle březnového modelu dostala i ČSSD s pěti procenty. Ta v ní v současnosti nezasedá. Zato TOP 09 a lidovci by se do dolní komory nedostali, model jim přisoudil čtyři, respektive tři procenta.
Autoři průzkumu nicméně poznamenávají, že u všech stran kolem pětiprocentní hranice je vstup do sněmovny nejistý.
Přísaha by měla 3,5 procenta. Nově se v modelu objevuje strana PRO 2022, a to se třemi procenty. Podle výzkumu čerpá z elektorátu SPD, Trikolóry nebo Přísahy. Komunisté by měli 2,5 procenta.
Za situace, že by se voleb v době sběru dat zúčastnila koalice SPOLU (složená z ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) tak jako v roce 2021, ovšem už ne koalice Pirátů a STAN, by první pozice náležela hnutí ANO. Dosáhlo by na 29,5 procenta. Koalice SPOLU by byla druhá se ziskem 27,5 procenta.
Třetí Piráti by v tomto případě měli 10,5 procenta a čtvrtá SPD osm procent. STAN by získal 5,5 procenta a ČSSD pět procent.
Volební účast přes šedesát procent
Pokud by se konaly volby do Poslanecké sněmovny v době sběru dat, pak by o deklarované volbě bylo pevně rozhodnuto 43 procent dotázaných. Skoro třetina by své rozhodnutí spíše neměnila. Zbylá čtvrtina pak říká, že by své rozhodnutí možná nebo pravděpodobně ještě změnila. Míra pevnosti přesvědčení je podle výzkumníků v posledních dotazováních stabilní.
Podle modelu by se voleb do Poslanecké sněmovny, pokud by se konaly v době sběru dat, zúčastnilo 61,5 procenta občanů, tedy shodně jako v únoru. Významně vyšší modelovaná účast byla naposledy zaznamenána v období před volbami v roce 2021, kdy odhadnutá hodnota velmi dobře korespondovala s reálnou volební účastí, podotýkají autoři průzkumu.
ZPRÁVA KE STAŽENÍ: 83. vlna průzkumu Trendy Česka – volební model
- Aktuální průzkum pro ČT v rámci pravidelného projektu Trendy Česka provedla společnost KANTAR CZ, s. r. o. Sběr dat probíhal ve dnech 20. 3. až 6. 4. 2023 na reprezentativním vzorku 1200 respondentů, který odráží reálné sociodemografické rozložení společnosti (pohlaví, věk, kraj, vzdělání, místo bydliště).
- Do volebního modelu pro jednotlivé strany vstoupilo 941 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
- Do volebního modelu počítajícího s koalicí vstoupilo 943 respondentů. Jedná se o respondenty, kteří nevylučují svou účast ve volbách a nepovažují za pravděpodobné, že volbu své preferované strany změní. Statistická chyba tohoto volebního modelu se v aktuální vlně měření pohybuje u jednotlivých stran v rozmezí +/- 1,1 (u stran s nízkým ziskem) až 3,5 (u stran s vysokým ziskem) procentního bodu.
