V kauze Dozimetr byli obviněni další lidé včetně exposlance Šnajdra, píše Seznam a Deník N

V kauze Dozimetr bylo obviněno několik dalších lidí včetně bývalého poslance ODS Marka Šnajdra. Uvedly to ve středu servery Seznam Zprávy a Deník N na základě nejmenovaných zdrojů blízkých vyšetřování. Nová obvinění se podle serverů týkají větve kauzy kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Šnajdr v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví a také jako člen správní rady VZP.

Servery se rozcházejí v počtech údajně nově obviněných. Podle Seznam Zpráv začala nyní policie v kauze stíhat dalších pět lidí a podle Deníku N čtyři. Policie, státní zastupitelství ani Šnajdr a jeho advokát se k těmto informacím podle serverů nevyjádřili.

Hlavní větev kauzy Dozimetr se týká ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku (DPP). Ve větvi týkající se VZP podezřelí žádali podle policie provize po společnostech, které pojišťovně dodávají IT služby.

„Případ v této fázi trestního řízení nemůžeme komentovat,“ řekla Seznam Zprávám vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřit se k němu podle serveru nechtěl ani mluvčí policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle Deníku N obvinění nekomentovali ani Šnajdr a jeho advokát Lukáš Trojan.

Mezi stíhanými je bývalý náměstek VZP

Deník N píše, že dalšími nově stíhanými jsou vedle Šnajdra bývalý náměstek VZP pro informatiku Tomáš Knížek, bývalý ředitel technické podpory VZP Josef Listík a podnikatel Pavel Dovhomilja. Posledně jmenovaný Dovhomilja už byl dříve obviněn v hlavní větvi kauzy kolem DPP a od poloviny loňského roku spolupracuje s policií. Ani Knížek, Listík aDovhomilja středeční informace nekomentovali, píše server.

V kauze Dozimetr bylo ještě před novou sérií obvinění stíháno více než deset lidí v čele s podnikatelem Michalem Redlem. Policisté tvrdí, že Redlova organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v pražském dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení. Jejich cílem bylo získat od vítězných firem úplatky. Kromě DPP a VZP se podle dřívějších informací týká jedna z větví Dozimetru také zakázek Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.

Kauza Dozimetr měla dopad na několik vysoce postavených politiků. Kvůli kontaktům s Redlem loni odstoupil tehdejší ministr školství za hnutí STAN Petr Gazdík a europoslanec STAN Stanislav Polčák ze stejných důvodů v hnutí pozastavil členství. Ze STAN byl vyloučen bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který je v kauze stíhán. Z funkce místopředsedkyně sněmovny také odstoupila Jana Mračková Vildumetzová (ANO) po kritice, že svědkem jejího manžela na jejich svatbě a kmotrem jejího dítěte byl podnikatel Zakaría Nemrah, který je v kauze Dozimetr také obviněný.

Šnajdr čelí kromě Dozimetru obvinění i v kauze manipulace nemocničních zakázek. V roce 2019 byl obviněn z přijetí úplatku kvůli zakázce pražské Nemocnice na Bulovce a v roce 2021 bylo jeho obvinění rozšířeno o padělání listin. Celkem bylo v tomto případě postupně obviněno přes 20 lidí a osm právnických osob, část z nich už byla odsouzena.

Šnajdr figuroval také v takzvané kauze poslaneckých trafik, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase. Šnajdr a další bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř a Ivan Fuksa byli obviněni kvůli tomu, že údajně přijali lukrativní funkce výměnou za to, že nechají projít vládní daňový balíček. Nejvyšší soud ale rozhodl, že je v této věci nelze stíhat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 45 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 5 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 6 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami
Načítání...