V kauze Dozimetr byli obviněni další lidé včetně exposlance Šnajdra, píše Seznam a Deník N

V kauze Dozimetr bylo obviněno několik dalších lidí včetně bývalého poslance ODS Marka Šnajdra. Uvedly to ve středu servery Seznam Zprávy a Deník N na základě nejmenovaných zdrojů blízkých vyšetřování. Nová obvinění se podle serverů týkají větve kauzy kolem Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP). Šnajdr v minulosti působil jako náměstek ministra zdravotnictví a také jako člen správní rady VZP.

Servery se rozcházejí v počtech údajně nově obviněných. Podle Seznam Zpráv začala nyní policie v kauze stíhat dalších pět lidí a podle Deníku N čtyři. Policie, státní zastupitelství ani Šnajdr a jeho advokát se k těmto informacím podle serverů nevyjádřili.

Hlavní větev kauzy Dozimetr se týká ovlivňování zakázek v pražském dopravním podniku (DPP). Ve větvi týkající se VZP podezřelí žádali podle policie provize po společnostech, které pojišťovně dodávají IT služby.

„Případ v této fázi trestního řízení nemůžeme komentovat,“ řekla Seznam Zprávám vrchní státní zástupkyně v Praze Lenka Bradáčová. Vyjádřit se k němu podle serveru nechtěl ani mluvčí policejní Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Podle Deníku N obvinění nekomentovali ani Šnajdr a jeho advokát Lukáš Trojan.

Mezi stíhanými je bývalý náměstek VZP

Deník N píše, že dalšími nově stíhanými jsou vedle Šnajdra bývalý náměstek VZP pro informatiku Tomáš Knížek, bývalý ředitel technické podpory VZP Josef Listík a podnikatel Pavel Dovhomilja. Posledně jmenovaný Dovhomilja už byl dříve obviněn v hlavní větvi kauzy kolem DPP a od poloviny loňského roku spolupracuje s policií. Ani Knížek, Listík aDovhomilja středeční informace nekomentovali, píše server.

V kauze Dozimetr bylo ještě před novou sérií obvinění stíháno více než deset lidí v čele s podnikatelem Michalem Redlem. Policisté tvrdí, že Redlova organizovaná skupina systematicky obsadila klíčové pozice v pražském dopravním podniku tak, aby dosazení spřátelení manažeři mohli ovlivňovat výběrová řízení. Jejich cílem bylo získat od vítězných firem úplatky. Kromě DPP a VZP se podle dřívějších informací týká jedna z větví Dozimetru také zakázek Krajské správy a údržby silnic Středočeského kraje.

Kauza Dozimetr měla dopad na několik vysoce postavených politiků. Kvůli kontaktům s Redlem loni odstoupil tehdejší ministr školství za hnutí STAN Petr Gazdík a europoslanec STAN Stanislav Polčák ze stejných důvodů v hnutí pozastavil členství. Ze STAN byl vyloučen bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček, který je v kauze stíhán. Z funkce místopředsedkyně sněmovny také odstoupila Jana Mračková Vildumetzová (ANO) po kritice, že svědkem jejího manžela na jejich svatbě a kmotrem jejího dítěte byl podnikatel Zakaría Nemrah, který je v kauze Dozimetr také obviněný.

Šnajdr čelí kromě Dozimetru obvinění i v kauze manipulace nemocničních zakázek. V roce 2019 byl obviněn z přijetí úplatku kvůli zakázce pražské Nemocnice na Bulovce a v roce 2021 bylo jeho obvinění rozšířeno o padělání listin. Celkem bylo v tomto případě postupně obviněno přes 20 lidí a osm právnických osob, část z nich už byla odsouzena.

Šnajdr figuroval také v takzvané kauze poslaneckých trafik, která v roce 2013 přispěla k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase. Šnajdr a další bývalí poslanci ODS Petr Tluchoř a Ivan Fuksa byli obviněni kvůli tomu, že údajně přijali lukrativní funkce výměnou za to, že nechají projít vládní daňový balíček. Nejvyšší soud ale rozhodl, že je v této věci nelze stíhat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 7 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 14 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...