Kupka slibuje výhled dopravních staveb na deset let, do roku 2033 chce mít hotovou dálniční síť

6 minut
Události: Modernizace a výstavba silnic
Zdroj: ČT24

Základní síť dálnic v České republice by měla být do roku 2033 hotová. Řekl to ministr dopravy Martin Kupka (ODS) při představení konkrétních plánů výstavby silnic a dálnic pro letošek. Podle generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic Radka Mátla se navíc daří v poslední době výstavbu zrychlovat. Letos by se díky tomu mohlo otevřít více nových kilometrů dálnic, než silničáři původně předpokládali. Mátl očekává, že se také podaří zkrátit některá zpoždění, která v minulosti na stavbách vznikla.

„Chceme v letošním roce projednat na vládě výhled výstavby dopravní infrastruktury pro nejbližších deset let. To, co České republice chybělo – nejenom konkrétní plány, ale i jasný výhled, kolik ta výstavba bude stát peněz s ohledem na desetiletou dobu,“ řekl Martin Kupka.

Upřesnil, že počítá s tím, že do roku 2033, tedy během deseti let, se podaří dokončit základní dálniční síť včetně dlouhodobě problematických staveb, jako je středočeská část D3 nebo celý Pražský okruh.

Právě dokončení Pražského okruhu je jednou z priorit v programovém prohlášení vlády a podle ministerstva dopravy je nyní stavba v přípravě. Budování jihovýchodní části, která ústí do Modletic, by mělo začít příští rok, té severní pak za čtyři až pět let.

„Je to realistický termín a odpovídá tomu, jak se připravují jednotlivé stavby,“ řekl Kupka s tím, že pro přípravu celé dopravní infrastruktury je důležitá meta dalších deseti let, kterou považuje za významnou i kvůli rozvržení finančních výdajů pro následující vlády. V pořadu 90´ČT24 rovněž zmínil, že pozitivní je podle něj velký počet rozestavěných staveb. 

K tomu je ale kritický opoziční místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO). „Chybí tam ambice. Podle kvalifikovaných odhadů nám to vycházelo skoro na tři sta kilometrů, které je třeba dostavět, vláda má ve svém prohlášení jen dvě stovky,“ zmínil. 

Velké množství rozestavěných staveb je podle něj dědictvím vlád ANO a ČSSD, zatímco současný kabinet podle něj pouze „sklízí ovoce“ práce předchozích kabinetů, které projekty připravily. „Zbývá 700 kilometrů dálnic a myslím si, že ta vize nemusí být reálná,“ dodal s tím, že tempo výstavby se ale nezpožďuje, což označil za pozitivní díky spolupráci opozice s koalicí.

42 minut
90’ ČT24: Stavební sezona na dálnicích a silnicích
Zdroj: ČT24

ŘSD chce ještě letos otevřít část D7 u Chlumčan

Letos by mohlo nakonec Ředitelství silnic a dálnic zprovoznit více nových kilometrů dálnic než původně plánovaných patnáct. Podle šéfa organizace Radka Mátla se dařilo stavět přes zimu, a některé stavby tak urychlit. „Aktuálně jsme se domluvili se zhotovitelem stavby D7 Chlumčany, obchvat, že stavba bude urychlena a bude zprovozněna ještě v letošním roce,“ avizoval. Úsek u Chlumčan je dlouhý přes čtyři kilometry.

Navíc se podle něj daří zmenšit zpoždění, které vzniklo při stavbě tunelu u Českých Budějovic na budoucí trase dálnice D3. Část jihočeské dálnice od Úsilného až ke Kaplici-nádraží by se mohl otevřít v příštím roce, a ne v roce 2025, jak se silničáři obávali kvůli problémům se spodní vodou při zakládání tunelu.

I když se letos otevře jen patnáct, maximálně devatenáct kilometrů nových dálnic, v příštích letech by jich mělo přibýt mnohem víc – v dalších dvou letech v součtu 133 kilometrů. Rozestavěno je podle ministra 158 kilometrů dálnic a ŘSD chce začít pracovat ještě na dalších. Mátl upřesnil, že by měly začít vznikat nové úseky dálnic D35, D55 a také příhraniční úsek hradecké D11.

Kupka by chtěl mít příhraniční úsek hotový v roce 2026, aby byla co nejkratší doba, po kterou bude u hranic připravená polská rychlostní silnice S8, aniž by bylo na Trutnovsku po čem pokračovat. Poláci by měli svoji stavbu dovést na hranice v příštím roce. „Víme, že se nám nepodaří dohnat skluz, ale nechceme ho prohlubovat,“ poznamenal ministr dopravy.

Optimistický ohledně probíhající výstavby je zatím i bývalý ministr dopravy Karel Havlíček (ANO). „Mám hlavně dobrý pocit z toho, že se nezastavují projekty, které jsme připravili. Měli jsme trochu obavu, že vláda bude šetřit a že projekty, které jsou rozjeté, které byly naprojektované, se posunou třeba o rok, o dva,“ ocenil s tím, že k tomu zatím nedochází. 

Stavební rozpočet pro letošní rok je i přes vládní škrty ve výdajích relativně vysoký. Ředitelství silnic a dálnic má k dispozici necelých 66 miliard korun, loni to bylo o sedm miliard méně.    

Hlavní dálniční stavby v letošním roce
Zdroj: ŘSD

S jarem začínají opravy dálnic. Silničáři slibují, že neuberou pruhy

Ředitel ŘSD upozornil, že se zlepšujícím se počasím začíná také sezona oprav. „Už jsme zahájili asi nejsložitější úsek na dálnici D1 mezi 16. a 21. kilometrem,“ připomněl. Silničáři se podle něj snaží, aby měly práce na dálnicích co nejmenší dopad na provoz.

Snaží se tedy zejména zachovat obvyklý počet jízdních pruhů, i když ty jsou zúžené. Na dálnici D1 mezi Všechromy a Mirošovicemi se to vyplácí. „Přináší to dílčí kongesce, ale dopady do dopravy jsou oproti tomu, kdybychom to zužovali, daleko menší,“ míní Mátl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 4 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...