Izraelské radary MADR opět neprošly vojskovými testy

Ani prodloužené vojskové zkoušky nepomohly, mobilní izraelské radary MADR stále nesplnily požadavky české armády. Testy proto musely být opět prodlouženy, zjistili Reportéři ČT. Skončit přitom měly už letos v létě, armáda chtěla radary začít používat během prvního pololetí příštího roku.

Jak vysvětlilo tiskové oddělení ministerstva obrany, „v této době tým odborníků (…) odstraňuje s velkým nasazením veškeré technické těžkosti a hledá řešení, která urychlí zavedení radiolokátorů MADR do Armády ČR“.

Původně měly vojskové zkoušky izraelských systémů skončit letos v létě. To se však nepodařilo a nový termín byl stanoven na 30. listopad 2022. Ani to ovšem nestačilo. Nyní ministerstvo obrany mluví až o začátku roku 2023.

„Dokončení celého projektu ani postupná náhrada starých ruských radiolokátorů za moderní tento posun nijak neohrožuje,“ tvrdí ředitel sekce rozvoje sil ministerstva obrany Petr Milčický. Podle dostupných informací může za zpoždění nejen samotný izraelský dodavatel, potíže prý vznikají i na české straně. Pro připomenutí – tuzemský průmysl má mít na zakázce minimálně 30procentní podíl.

Kontrakt za 3,5 miliardy

Jak ovšem zjistili Reportéři ČT, i kvůli stále prodlužovaným vojskovým zkouškám se musel citelně posunout celý harmonogram kontraktu. Zatímco původní plány mluvily o tom, že česká armáda začne používat izraelské radary za 3,5 miliardy v první polovině roku 2023, teď už se počítá až s druhým pololetím příštího roku.

„Na tomto projektu je dobře vidět komplexnost a složitost problematiky procesu zavádění nejmodernější technologie do Armády ČR,“ hájí nicméně současný zamrzlý stav kontraktu náměstek ministryně obrany pro vyzbrojování Lubor Koudelka.

Izraelské radary, které si Praha koupila bez soutěže na základě mezivládní dohody v prosinci 2019, se však potýkají i s dalšími potížemi. Jak v listopadu uvedla ministryně Jana Černochová (ODS) v Interview ČT24, izraelská strana nedodává radary do Česka podle termínů ve smlouvě, a proto už tam prý musela napsat „poměrně ostřejší dopis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Pacienti si stěžovali na chování chirurga, v nemocnici v Ústí nad Orlicí končí

Lékař Ondřej Veselý po opakovaných stížnostech pacientů na hrubé chování opouští nemocnici v Ústí nad Orlicí. Podle vedení zdravotnického zařízení odchází dohodou. Na přístup Veselého upozornil i hudebník Tomáš Polák ze skupiny O5 a Radeček. Lékař přitom podle nemocnice patří mezi schopné chirurgy a nahradit ho nebude lehké.
před 2 hhodinami

Klíčové je přežít první dny. Projekt radí, jak překonat krizové situace

Přírodní katastrofa, válečný konflikt nebo výpadek elektřiny. Nový projekt s názvem Corty má lidi naučit, jak přežít prvních dvaasedmdesát hodin. Spolupracovali na něm odborníci z řad psychologů, vyjednavačů, záchranářů a členů zásahových jednotek. Podle nich je totiž připravenost na mimořádné události nedostatečná. Ministerstvo vnitra zase chystá adaptaci finského modelu „72 hodin“, jehož součástí budou informační brožura a kampaň. Připraveny by dle resortu měly být do konce léta.
před 10 hhodinami

Poslanci podpořili rozšíření pravomocí České národní banky

Česká národní banka zřejmě získá víc pravomocí při dohledu nad bankovním trhem. Počítá s tím vládní předloha, kterou v úterý schválila Poslanecká sněmovna. Předtím poslanci zrychleně schválili také povinné shromažďování zveřejněných informací v rámci Jednotného evropského přístupového místa (ESAP). Program schůze zákonodárci schvalovali skoro pět hodin. Jednání přerušili po 20:00.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Náměstí v Táboře se načas stane pěší zónou, v Budějovicích na zklidnění dál čekají

Část Žižkova náměstí v Táboře se mezi červnem a polovinou září promění v pěší zónu. Radnice tak chce v létě zklidnit dopravu v centru města, jak si to vyzkoušela už loni. Naopak část obyvatel Českých Budějovic čeká na omezení tranzitu přes hlavní náměstí skoro dva roky.
před 11 hhodinami

ÚS nebude žalobu děčínského soudce na plat řešit přednostně, řekl Baxa

Ústavní soud (ÚS) začal projednávat žalobu soudce Okresního soudu v Děčíně Štěpána Klapky, který se domáhá vyššího platu za letošní rok. Podle předsedy ÚS Josefa Baxy se jí soud ale nebude zabývat přednostně. Baxa také předpokládá, že přijdou další desítky podobných žalob. Sněmovna schválila zákon o platech ústavních činitelů, který nově upravuje i platy soudců, 4. března. Poslanci schvalovali novelu hned nadvakrát. První pokus totiž vetoval prezident Petr Pavel.
před 12 hhodinami

Peking je pro Spojené státy výrazně větší hrozbou než EU, míní Havlíček

„Čína je svým způsobem nepřítelem pro USA, zatímco EU není,“ uvedl v úterním Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Podle něj občasné „škádlení“ mezi Unií a Washingtonem, které se týká navyšování obchodních tarifů, neznamená, že by oba subjekty nestály na stejné straně. Zmínil, že například Londýn se s Washingtonem dokázal „velmi slušně domluvit“.
před 13 hhodinami

Podpis dohody k Dukovanům do konce mandátu vlády není jistý, připustil Fiala

Uzavření finální smlouvy o stavbě jaderných bloků v Dukovanech se do konce mandátu současné vlády možná nestihne. Záležet bude na rozhodování soudu. V rozhovoru na Radiožurnálu to v úterý připustil premiér Petr Fiala (ODS). Termín zprovoznění prvního reaktoru v roce 2036 ale podle něj zatím ohrožen není. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček označil finále tendru za neskutečnou blamáž a mezinárodní ostudu.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Před třiaosmdesáti lety odbojáři zabili „kata českého národa“

V úterý uplynulo třiaosmdesát let od atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, provedeného v rámci Operace Anthropoid. Nacistický pohlavár zemřel na následky zranění 4. června 1942. Tento významný odbojový čin dnes připomíná památník v pražské Libni, kde parašutisté Jan Kubiš a Josef Gabčík atentát uskutečnili. Původně však zvažovali i jiná místa. Ačkoli následně odbojáři padli v boji proti nacistům v kryptě chrámu svatých Cyrila a Metoděje, čin měl výrazný politický dopad. Mimo jiné přispěl k odvolání uznání Mnichovské dohody ze strany Francie a Velké Británie v létě 1942, připomněl historik Zdeněk Špitálník z Vojenského historického ústavu v Praze.
před 13 hhodinami
Načítání...