Je nutné přehodnotit směřování světových ekonomik k nerůstu, říká Cílek

Události, komentáře: Klimatická konference v Egyptě (zdroj: ČT24)

Geolog Václav Cílek v pořadu Události, komentáře uvedl, že situace se změnou klimatu časem dozraje do takové fáze, že lidé budou sami požadovat po vládách příslušné kroky k jeho zmírnění. Zakladatel iniciativy Fakta o klimatu Ondráš Přibyla zase ujistil, že lidstvo není na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy.

Podle Přibyly je egyptská klimatická konference dalším milníkem v rokování o tom, jak zmírnit dopady klimatické krize. „Svět směřuje k mnohem většímu oteplení, než jaké by bylo bezpečné a než jaké je stanoveno v Pařížské dohodě. Zároveň se během třiceti let podařilo odchýlit od trajektorie, která by vedla k oteplení někam ke čtyřem stupňům Celsia. Lze očekávat, že emise skleníkových plynů budou vrcholit v nejbližší dekádě. Nejsme na cestě vybrat tu metaforickou zatáčku, ale zároveň nejsme na cestě přímého nárazu do klimatické katastrofy,“ míní Přibyla.

Cílem Pařížské dohody z roku 2015 je udržet růst průměrné globální teploty pod dva stupně Celsia oproti předindustriální éře.

Podle Cílka se mísí skutečná a politická rovina. „Ve skutečnosti ty klimatické změny kolem nás procházejí. V Pákistánu jsou nesmírně bolestivé. (…) Časem situace dozraje do takového stádia, že lidé budou sami vyžadovat po vládách klimatické kroky, zatímco dneska spíše kritizují Evropskou unii,“ říká.

Je v úsilí Evropa sama?

Přibyla dodal, že dlouhodobě to vypadá, že současná energetická krize odklon od fosilních paliv v Evropě urychlí. „Cíle pro instalování větrných a slunečních elektráren se ve většině zemí Evropy zvyšují. Česko v tom velmi zaostává,“ řekl. Nelze prý úplně říct, že by Evropa byla v klimatickém úsilí sama. Za poslední rok prý klesá použití uhlí v Číně. „Indie před Evropou být z principu nemůže, ale její ambice získávat do roku 2030 polovinu elektřiny z obnovitelných zdrojů je velmi ambiciózní a vypadá to, že tuto ambici naplní,“ dodává Přibyla.

Cílek však upozorňuje na to, že emise oxidu uhličitého neustále rostou. Je ale pravda, že Čína má rozsáhlé klimatické programy, protože „v Číně už se místy nedá dýchat vzduch“. „Všichni věříme na nekonečný růst. Je nutné přehodnotit směřování světových ekonomik k nějakému nerůstu. Jak to bylo vždycky v civilizacích, kdy rostly o desetiny nebo možná o tisíciny procenta HDP ročně, to znamená, že to vyžaduje zásadní změnu mentality,“ prohlašuje geolog s tím, že samotné klima nás donutí toto udělat.

Politické reakce

Česko i EU na klimatické konferenci v Egyptě zastupuje premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj je společenství na cestě k tomu, aby se Evropa do roku 2050 stala prvním klimaticky neutrálním světadílem. Zátěž ale nesmí nést a platit sama. Takzvaný balíček Fit for 55 má podle Evropské komise snížit emise do roku 2030 alespoň o 55 procent.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) v Událostech, komentářích uvedl, že shoda na balíku existuje, vylaďování kompromisu mezi členskými státy a Evropskou komisí je ve finální fázi. Ovlivňuje to podle něj energetická krize, válka na Ukrajině i Green Deal, což je prý politicky citlivá věc. „V ODS se o tomto tématu mluví společným jazykem, ale český premiér jel do Egypta také z titulu předsedající země EU. On tam má na triku reprezentovat celou sedmadvacítku, dělá to velice profesionálně a gentlemansky,“ sděluje Vondra.

Europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin Evropu odřízl od zdrojů fosilních paliv, v boji proti klimatické změně si ale připouštíme, že se závilosti na fosilních palivech musíme zbavit. „Nemůžeme pálit další věci, protože kromě toho, že tím financujeme válku na Ukrajině, tím ničíme naše planetární klima,“ uvedl s tím, že legislativa Fit for 55 bude „dotažena“ právě českým předsednictvím.

Generální tajemník OSN António Guterres na zahájení klimatické konference sdělil, že lidstvo bojuje o přežití a prohrává. Mluvil o nutnosti spolupracovat na omezení produkce skleníkových plynů. Evropští lídři v projevech vesměs slibovali, že neobětují závazky kvůli válce na Ukrajině nebo energetické krizi.