Rusové nesmí do Česka ani se schengenským vízem

3 minuty
Události: Zákaz vstupu Rusů
Zdroj: ČT24

Do Česka od půlnoci nesmějí ruští občané, kteří mají schengenské vízum vydané jakýmkoli členským státem Evropské unie a chtěli přicestovat za turistikou, sportem nebo kulturou. V účinnost vstoupilo nařízení vlády z 12. října, jímž se Česko připojilo k pěti dalším unijním státům, které již vstup Rusů se schengenskými vízy omezily.

Opatření účinné od úterý se týká Rusů, kteří získali schengenské vízum a do společného prostoru chtěli vstoupit v České republice, tedy na některém mezinárodním letišti v zemi. Takto se podle údajů ministerstva zahraničí do Česka dostává až dvě stě ruských občanů denně.

Kdyby přesto ruský turista vybavený schengenským vízem z jiné země na letišti v Česku přistál, bude se muset vrátit. „Budou vráceni. Je zodpovědností letecké společnosti, která těmto občanům umožnila vstup na palubu, aby se o ně dále postarala,“ upozornil Jan Šír z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

12 minut
Studio 6: Jan Šír o omezení vstupu ruských občanů do Česka
Zdroj: ČT24

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který ve vládě restrikci prosadil, zdůvodnil svůj návrh konstrastem, kdy „zatímco na Ukrajině padají ruské rakety na dětská hřiště a na lidi, kteří prostě jenom jdou do práce, do Česka přicestuje denně přes mezinárodní letiště až dvě stě občanů Ruské federace“.

Režim pro ruské občany přijíždějící do Česka se zpřísnil po osmi měsících. Prvním krokem bylo pozastavení vydávání českých víz pro ruské občany, o čemž kabinet rozhodl den po začátku invaze na Ukrajinu, tedy 25. února, a to jako první členský stát EU. Zákaz trvá dosud, později jej Česko uvalilo též na běloruské občany, v obou případech s výjimkou humanitárních případů.

Naopak omezení příjezdů pro Rusy, kteří mají vízum z jiné schengenské země, již dříve zavedly Polsko, Finsko a tři pobaltské republiky. Podle Jana Šíra je přesto možné považovat krok české vlády za odvážný. „Česká republika stále patří k menšině evropských zemích, které k tomuto kroku sáhly,“ poukázal. Nepovažuje za realistické, že by se podobné omezení zavedlo na celounijní úrovni.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Čeští politici i duchovní v nového papeže vkládají naději

Tuzemští politici věří, že papež Lev XIV. může spojovat. Nově zvolené hlavě katolické církve gratulují. Premiér Petr Fiala (ODS) papeži popřál, aby jeho působení světu přineslo pokoj a porozumění, šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zase přála sílu chránit ty nejzranitelnější. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) je zvolení v den 80. výročí konce jedné z nejhorších válek symbolické a představuje naději pro celý svět. Výběr nástupce zesnulého papeže Františka zhodnotili také pražský a olomoucký arcibiskup Jan Graubner a Josef Nuzík.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Prostřelená čepice připomíná hrdinství policisty-odbojáře

Hrdinství lidí z května 1945 připomínají zbraně či dopisy na rozloučenou. Jedním takovým předmětem je i rozstřílená čepice, jež patřila odbojáři a policistovi Ctiboru Andrásovi. Ten dostal rozkaz dovést z Bartolomějské ulice jednotku čtrnácti kolegů a dostat do vysílání rozhlasu zásadní vzkaz. Po cestě byl třikrát střelen do hlavy, nakonec ale přežil a získal řadu ocenění.
před 2 hhodinami

Česko si připomnělo Den vítězství. Zazněly projevy, byla rozdána ocenění

Den vítězství si ve čtvrtek ráno před Národním památníkem na Vítkově připomněli nejvyšší představitelé státu a armády. Prezident Petr Pavel ve svém projevu během pietního aktu k osmdesátému výročí konce druhé světové války v Evropě vyzdvihl pomoc Ukrajině; totéž se podle něj očekávalo od československých spojenců v roce 1938. Později uvedl, že se Rusko v některých ohledech chová jako nacistické Německo. Odpoledne ministryně obrany Jana Černochová (ODS) předala čtyři desítky ocenění in memoriam za zásluhy v boji proti nacismu. Výročí si lidé připomínali i na dalších místech v Praze i po celé republice.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Praze se demonstrovalo proti výdajům na obranu

V Praze se ve čtvrtek na Staroměstském náměstí konala demonstrace s názvem Česko proti válce, na které vystoupili například zástupci SPD, PRO či Trikolory a Svobodných. Organizátoři uvedli, že nechtějí být zatahováni do konfliktů, které nejsou jejich. Protestující kritizovali své politické oponenty i rostoucí výdaje na obranu. Na Náměstí Republiky zase probíhal protest za urovnání vztahů mezi Českem a Ruskem. To před více než třemi lety zahájilo plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a rozpoutalo nejrozsáhlejší boje v Evropě od roku 1945.
před 3 hhodinami

„Obrovský frajer, rovný chlap“. Zemřel herec Jiří Bartoška

Ve věku 78 let zemřel Jiří Bartoška. Filmografie tohoto herce, oblíbeného i díky charismatu, čítá desítky rolí. Zapsal se například v trilogii z pravěké Osady Havranů, jako lékař záchranné služby v seriálu Sanitka či v komedii Teorie tygra, za niž získal Českého lva. Přes tři desetiletí stál také v čele filmového festivalu v Karlových Varech, který po sametové revoluci pomohl znovu vybudovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Češi zpřísnění hraničních kontrol v Bavorsku pocítí, uvedla policie

Cestující z Česka pocítí při cestě do Bavorska zpřísnění kontrol na německých pozemních hranicích, o kterém ve středu rozhodl nový ministr vnitra Alexander Dobrindt. Agentuře DPA to řekl mluvčí spolkového policejního ředitelství v Mnichově. Kontroly zpřísnilo už i Sasko, s nímž Česko rovněž sousedí. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu ujistil, že případné komplikace vyplývající ze zpřísnění kontrol bude česká vláda řešit.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pavel povýšil Řehku na armádního generála, Koudelku na generálporučíka

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek jmenoval do hodnosti armádního generála, což je nejvyšší hodnost v české armádě, náčelníka generálního štábu Karla Řehku. Na návrh vlády také po roce povýšil ředitele Bezpečnostní informační služby (BIS) Michala Koudelku z hodnosti generálmajora na generálporučíka. Celkem prezident povýšil dvanáct lidí, dvěma dalším hodnost propůjčil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Výdaje státu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly

Přímé výdaje státního rozpočtu související s rusko-ukrajinskou válkou loni klesly meziročně o 7,1 miliardy na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard, uvedla vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje.
před 14 hhodinami
Načítání...