Soudům hrozí kolaps, tvrdí jejich předsedové. Na platy úředníků žádají 1,5 miliardy

2 minuty
Události: Soudci varují před podfinancováním justice
Zdroj: ČT24

Soudům hrozí podle místopředsedy Nejvyššího soudu Petra Šuka kolaps kvůli nízkým platům úředníků. Těch se proto nedostává a ti, kteří na soudech přece jenom pracují, ve velkém odcházejí. Podle Šuka se vláda nechystá s tím nic udělat. Za správné řešení by předsedové soudů považovali dorovnat platy úředníků na průměr ve veřejné sféře. Na to by ovšem bylo potřeba dodatečných 1,5 miliardy korun.

Průměrný plat v justici je podle předsedů soudů, kteří se obrátili na vládu, asi o deset tisíc korun nižší, než činí průměrný plat ve veřejné sféře. Ten v prvním pololetí přesáhl 43 tisíc korun hrubého. Reálně platy úředníků nestouply ani v září, kdy se o deset procent zvýšily tarify pro státní zaměstnance.

Výsledkem je, že je na soudech málo úředníků a ještě jich ubývá. „Tito lidé často odcházejí pracovat pro jiné, lépe platící složky státu,“ podotkl Petr Šuk. Podle místopředsedy Nejvyššího soudu přicházejí hlavně mladí lidé, kteří na soudy nastupují jen proto, aby získali praxi či kvalifikaci, a následně zase odcházejí do jiných státních složek, případně do soukromé sféry.

„Varujeme, že soudům hrozí kolaps. Sice postupný, ale neodvratný,“ prohlásil Šuk po jednání předsedů soudů ze všech stupňů soudní soustavy. Zvláště je podle něj problém s pracovníky IT. „Umím si představit, že odejde tolik lidí, že ten soud obrazně řečeno zavře. Přestane prostě fungovat,“ řekl místopředseda Nejvyššího soudu. V krajním případě by hrozilo i propuštění lidí z vazeb, protože by se nemohla konat vazební jednání.

Podfinancování soustavy dostává soudy až do absurdních situací. „Na pozici zapisovatelky se přihlásila uchazečka, která při testu psaní na počítači pracovala rychlostí čtrnáct úderů za minutu. A co myslíte, vzali jsme ji? Vzali, protože nemáme možnost si vybírat,“ říká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.

Deset tisíc

Podle soudců by bylo potřeba, aby se platy v justici zvedly, a to o zmíněných deset tisíc na průměr ve veřejné sféře. Zvyšování v dalších letech by pak podle Šuka mělo kopírovat zvyšování v jiných sektorech.

Předsedové soudů zveřejnili svoji výzvu k navýšení peněz v justici již před jednáním. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) je ale nyní třeba kvůli „složité ekonomické a rozpočtové situaci“ šetřit. „Nemůžeme hned teď vše realizovat. Když jsme připravovali náš program, nemohli jsme počítat s válkou na Ukrajině a s jejími důsledky. Debatu dál povedeme, nebráníme se jí, ale rozpočtové možnosti jsou velmi limitované,“ upozornil.

V úvahu podle něj připadá, že by se dodatečné peníze na platy sehnaly „rozumným přerozdělením“ již přidělených prostředků, anebo navýšením rozpočtů.

Soudci věří, že se jim podaří brzy se sejít s ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS). „My jsme si vědomi, že možná nedosáhneme dohody, než se bude projednávat rozpočet,“ uvedl Šuk. „Řešení vidíme jinde než odbory,“ dodává potom šéf státní kasy. „Nevidíme ho v navýšení tarifů, ale v tom, že navýšíme celkový objem a bude tam prostor pro ty nadtarifní složky, tedy pro osobní ohodnocení.“

Odcházejí i za pokladny

Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry jsou problémy zprvu lokální, čili lidé odcházejí jako první tam, kde se nabízí za mnohem lepší peníze dostatek příležitostí. „Největší potíž je, že odcházejí lidé, kteří se na tu práci zaučovali celá léta, a s nimi tedy odchází jejich zkušenosti,“ podotkl.

Není to problém této vlády, ale celé řady vlád předtím, domnívá se. „Mluvíme o tomto problému řadu let, ale doposud nás nikdo nevyslyšel. S ohledem na ekonomickou situaci je nálada mezi našimi zaměstnanci ještě vyhrocenější, proto to vzniklo až teď,“ podotkl.

„Zaměstnanci odcházejí zejména do státní služby. Vždycky odcházeli do advokátních kanceláří, ale těch bylo pár za rok, takže to není nějaký systémový krok. Teď ale odchází i do prodejen za pokladny, protože i tam dostanou vyšší mzdu.“

Debata podle něj začíná v tom bodě, že není důvod, aby zaměstnanci soudu dostávali v průměru o deset tisíc méně než v jiných státních sektorech. Zvýšení se podle něj netýká mnoha lidí, necelých deseti tisíc zaměstnanců. „Dohromady to není až tak významná suma,“ míní.

10 minut
UK: Soudci tvrdí, že justice je před kolapsem
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Konflikt v Gaze už nelze ospravedlnit snahou osvobodit rukojmí, míní Pavel

Neustále prodlužovaný konflikt v Pásmu Gazy vede podle českého prezidenta Petra Pavla k závěru, že už nemůže být ospravedlněn snahou osvobodit rukojmí, řekl v New Yorku na okraj zasedání Valného shromáždění OSN. Dodal, že chce otevřeně mluvit s českou vládou o tom, jaké jsou možnosti vyvíjet tlak na Jeruzalém, aby přehodnotil plány na dobytí města Gaza. Pavel také kritizoval izraelské plány na rozšiřování osad na Západním břehu, které jsou v rozporu s mezinárodním právem.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Přibývá případů covidu-19, vakcínu lidé poptávají málo

V Česku opět přibývá lidí nakažených covidem. Aktuálně nemoc testy prokázaly u více než 4200 pacientů, na začátku září přitom ještě nebylo nakažených ani 1500. Čísla však mohou být podle lékařů zkreslená, řada lidí se už totiž netestuje. Nemoc je typická nástupem horečky a únavou či ztrátou čichu. Nejrizikovější je pro lidi starší 65 let a také ty s dalšími chronickými obtížemi, u nichž často vyústí v zápal plic. Průběh leckdy zmírňuje očkování, které mají pacienti zdarma. Zájem o něj však aktuálně není velký.
před 5 hhodinami

Víc peněz na kulturu chce většina stran

Více peněz pro resort kultury slibuje výrazná většina stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar šanci na zvolení do sněmovny. Podle hnutí ANO, koalice SPOLU, STAN, Pirátů, Stačilo! i Motoristů má rozpočet ministerstva kultury směřovat k jednomu procentu výdajů státního rozpočtu. Jiný názor má SPD. I ohledně filmových pobídek či podpory vývoje počítačových her chtějí být štědřejší všechny oslovené politické subjekty s výjimkou SPD. To chce naopak sloučit ministerstvo kultury s resortem školství. Většina stran chce také investice pro příspěvkové organizace i na ochranu památek.
před 6 hhodinami

Nové vzdělávací programy cílí na práci s informacemi

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.
před 6 hhodinami

Za znečištění Odry dostaly pokutu dvě firmy, kyanid a zinek otrávily ryby

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila za prosincovou havárii na řece Odře společnostem BorsodChem a GALVAN CZ pokutu, potvrdila ČT mluvčí inspekce Miriam Loužecká. Při nehodě došlo k úniku kyanidu a zinku, které otrávily desítky ryb. Podle šetření inspekce měly obě společnosti s těmito látkami nakládat v rozporu s předpisy. Rozhodnutí nejsou zatím pravomocná, jedna ze společností se už odvolala.
před 11 hhodinami

Redl odmítl vinu v kauze Dozimetr

Zlínský podnikatel Michal Redl u Obvodního soudu pro Prahu 9 odmítl vinu v kauze Dozimetr. Uvedl, že nezaložil organizovanou skupinu a nebyl její hlavou. Zopakoval, že bylo porušeno jeho právo na obhajobu. V případu rozsáhlé korupce v pražském dopravním podniku (DPP) je Redl jedním z hlavních obžalovaných. Spolu s ním se u soudu zpovídá mimo jiné bývalý náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (dříve STAN).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Losa Emila uspali a nechali u hranic s Českem

Los Emil, který se v posledních týdnech po putování Českem pohyboval po severním Rakousku, byl v pondělí ráno uspán, protože se nebezpečně přiblížil dálnici u hornorakouské obce Sattledt. Podle rakouských médií bylo poté zvíře naloženo na přívěs a transportováno do okresu Rohrbach na pomezí hranic Rakouska, Německa a Česka. Byl tak vypuštěn do volné přírody poblíž českého Národního parku Šumava, kde už je losí populace.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Strany a hnutí přiblížily své postoje k daním

Velká většina politických stran a hnutí, které mají podle výzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, slibuje, že nebude zvyšovat žádné přímé daně ani další přímé odvody. Vyplývá to z jejich odpovědí pro ČT. Výjimkou je hnutí STAN, které plánuje zvýšit daně bohatším lidem a zároveň je snížit těm chudším. Co se daně z přidané hodnoty týče, zvyšování neplánuje nikdo. Část uskupení ale připouští růst nebo zavedení některých spotřebních daní – třeba z tichého vína.
před 18 hhodinami
Načítání...