Znovuotevřené hranice nahrávají pašerákům vzácných druhů, případů přibývá

Události: Pašování vzácných živočichů a rostlin je na vzestupu (zdroj: ČT24)

Znovuotevření hranic po covidových restrikcích má i odvrácenou stránku – opět kvete pašování vzácných rostlin a živočichů pod ochranou úmluvy CITES. Jen na pražském letišti zaznamenali celníci do konce srpna 59 případů, což je stejně jako za celý loňský rok.

Korály, lastury, vypreparované mládě karety anebo tradiční asijská medicína – tinktury a masti vyrobené z chráněných druhů rostlin a živočichů. Na všechny tyto věci se vztahuje přísná mezinárodní ochrana. I tak je celníci našli v zavazadlech desítek cestujících.

„Přijdeme na to buď obyčejně pomocí služebního psa, anebo máme vytipovaný let, případně rentgenovou i namátkovou kontrolou,“ vypočítává mluvčí celníků na ruzyňském letišti Šárka Miškovská.

Od začátku roku do konce srpna odbavilo pražské letiště bezmála sedm milionů cestujících. Letadlo zde přistává v průměru každých pět minut. Čím víc pasažérů na Ruzyni mají, tím je i větší pravděpodobnost, že se někdo pokusí chráněné rostliny a živočichy bez potřebných povolení převézt.

Zakázané suvenýry

Kontroly mohou nežádoucí objekty odhalit i u běžných turistů. Ti si je vozí jako suvenýry z dovolené. „Oni si to najdou, koupí a myslí si, že si to mohou dovézt. Ale jsou tu na to podmínky, i daná země si brání své bohatství. Takže například v Egyptě nemůžete nic vynést z moře, natož si to odvézt,“ upozorňuje mluvčí celníků Miškovská.

Ne vždy se ale jedná o nelegální suvenýry. Třeba před čtyřmi lety odhalili odborníci z České inspekce životního prostředí společně s celníky skupinu, která přímo v Česku chovala tygry a vyráběla z nich nejrůznější produkty. Ty pak vyvážela do Vietnamu.

Jiní pašeráci v minulosti využívali své kontakty k obchodování s rohy přísně chráněných nosorožců bílých. I ty posílali do Vietnamu. „Roh nasedá na hrbolek kosti. Pytláci vše uříznou motorovou pilou přímo u báze, takže uříznou i kus kosti. A zvíře poté umírá v hrozných bolestech,“ přibližuje Pavla Říhová z Centra environmentálních forenzních věd při Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy.

Zjištěné případy mohou být podle odborníků jen zlomkem černého obchodu a velké množství dalších se pravděpodobně vůbec nepodaří odhalit.