Stát půjčí energetické společnosti ČEZ až 74 miliard korun pro zálohy na burze

Stát půjčí energetické společnosti ČEZ prostřednictvím ministerstva financí až tři miliardy eur (v přepočtu více než 74 miliard korun) ke zvýšení likvidity. Peníze budou určené pro ručení na energetické burze, když zálohy skládané na burzách dosahují rekordních výší kvůli vysokým cenám energií. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.

„Společnost ČEZ podepsala s ministerstvem financí úvěrovou smlouvu v objemu až tři miliardy eur. Tato úvěrová smlouva umožňuje ČEZ posílit jeho likviditní pozici. Ta je nyní na rekordně vysoké úrovni, nicméně v důsledku extrémních změn cen plynu a elektřiny je třeba se připravit na další mimořádný růst finančních prostředků pro zajištění obchodů s energetickými komoditami v nadcházejících měsících,“ uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.

Podobnou pomoc podle něho poskytuje energetickým firmám například Německo. Stát tak pomůže s financováním případného nárůstu takzvaných margin požadavků v případě extrémní volatility na trhu energetických komodit, ke kterému by mohlo dojít například v souvislosti s úplným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Podle Kříže jde tak o další z kroků, jimiž stát a ČEZ posilují energetickou bezpečnost Česka, neboť tím snižují možná rizika v klíčové fázi současné energetické krize.

Načerpá dvě miliardy eur

„Již nyní jsme svědky vysokého růstu cen energetických komodit včetně elektřiny v důsledku snižování dodávek plynu z Ruska a očekávané provozní odstávky plynovodu Nordstream 1. Lze předpokládat, že během léta a podzimu, kdy bude sílit tlak na doplnění plynových zásobníků v celé Evropě, bude trh na omezení nebo přerušení dodávek plynu ještě citlivější,“ řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.

Na základě nově uzavřené úvěrové smlouvy společnost ČEZ předpokládá, že v nejbližších dnech načerpá celkem dvě miliardy eur (téměř padesát miliard korun). Zbývající až jednu miliardu eur bude ČEZ moci čerpat do pěti dnů od požádání o čerpání se splatností tři měsíce, přičemž tuto část lze čerpat opakovaně na principu takzvaného revolvingového úvěru.

ČEZ měl už na konci letošního března k dispozici 84,5 miliardy korun (zhruba 3,4 miliardy eur) na účtech a v komitovaných úvěrových linkách, aby byl schopen flexibilně reagovat na měnící se požadavky na zajištění obchodů na burze.

„Od začátku roku posilujeme likviditu společnosti ČEZ. Jakkoliv patří takové množství likvidity k rekordním za celou dobu existence ČEZ, stejně jako ostatní evropské energetické společnosti se musíme připravit i na možnost úplného zastavení toku plynu z Ruska do Evropy. To je situace, která nemá v historii obdoby. Předpokládáme, že potřeba financování margins by se v takovém případě mohla i zdvojnásobit,“ řekl finanční ředitel ČEZ Martin Novák.

Novák již v květnu řekl, že zálohy energetické společnosti ČEZ na burze dosáhly během března výše zhruba sto miliard korun. Na maximu byly v období 7. až 8. března. Důvodem jsou extrémně vysoké ceny energií. Finanční zálohy nutné pro obchodování s elektřinou činily v květnu asi šedesát miliard korun, před krizí to byly jednotky miliard. ČEZ tak musel v krátké době sehnat zhruba polovinu svého ročního obratu ve volných penězích, aby je složil jako zálohu na burze.

ČEZ prodává na tři roky dopředu

Elektřina se na burze obchoduje na různá období dopředu. Například ČEZ prodává elektřinu na tři roky dopředu, tedy většina elektřiny na letošní rok je prodaná za výrazně nižší ceny, než jaké jsou aktuální. Rozdíl v tehdejší prodejní a současné ceně na burze musí ČEZ denně vyrovnávat pro případ, že by nebyl schopen před lety prodanou elektřinu dodat.

Obchodník, který od ČEZ elektřinu koupil, by poté od burzy získal zpět peníze, za které elektřinu pořídil. Navíc by obdržel složenou zálohu, která mu vyrovná rozdíl mezi tehdejší a současnou cenou, za kterou by musel elektřinu nakonec nakoupit, pokud by ČEZ nedodržel svůj závazek. Jde tak o jištění obchodníka, aby se kvůli nedodržení závazků prodávajícího nedostal do ztráty.

Systém záloh je rozdělený na dvě části, jedna část vyrovnává denní výkyvy cen, druhá jistí maximální možný očekávaný výkyv ceny. Druhá část záloh je složená v depozitu a mění se podle volatility trhu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Resort obrany zrušil zakázku na obrněná vozidla, tendr vyhlásí znovu

Ministerstvo obrany zrušilo zakázku na 185 obrněných čtyřkolových vozidel za 24,7 miliardy korun. Vysvětlilo to mimo jiné ekonomickými důvody, vyplývá z informací v rejstříku zakázek. Na zrušení zakázky upozornily servery Aktuálně.cz a Ekonomický deník. Podle resortu ale po odstranění nedostatků bude výběrové řízení vyhlášeno znovu. Vozidla by měla sloužit hlavně jako sanitky, ženijní, pyrotechnické nebo průzkumné vozy. Zrušení zakázky zkritizovali zástupci sněmovní opozice.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoPlynu je dostatek, ale méně než dřív. Odborníci čekají zdražení smluv

S nekončícím napětím na Blízkém východě roste význam zkapalněného plynu. Terminál v nizozemském Eemshavenu, který stát přes společnost ČEZ využívá, odbavil za čtyři roky fungování 92 lodí se surovinou určenou pro české spotřebitele. Celkem jí přivezly přes osm miliard kubíků. Aktuálně dodávky pokrývají skoro čtvrtinu tuzemských potřeb. Podle analytiků se Evropa momentálně bez LNG neobejde, přestože se v uplynulých letech začala chovat šetrněji. Odborníci uvádějí, že je plynu dostatek, i když kvůli výpadku dodávek přes Hormuzský průliv méně než dříve. A to ho zdražuje. V příštích měsících pak analytici očekávají i zdražení smluv na dobu neurčitou, proto radí si aktuální ceny zafixovat.
před 7 hhodinami

Babišova vláda ustála hlasování o nedůvěře

Vláda Andreje Babiše (ANO) podle očekávání ustála hlasování o nedůvěře. Pro svržení kabinetu hlasovalo 83 přítomných opozičních poslanců, potřeba by bylo nejméně 101 hlasů. Proti hlasovalo 94 zákonodárců koalice. Debata se předtím vyostřila, když se opoziční představitelé sháněli po premiérovi Babišovi. Jednání o nedůvěře trvalo tři dny, vládu během čtvrtka podrobili kritice zástupci opozice v čele s bývalým premiérem Petrem Fialou (ODS). Kritizovali například zadlužování země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Šéf příbramské nemocnice končí kvůli kauze VZP ve funkci

Někdejší manažer Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Petr Honěk, prověřovaný v souvislosti se zásahem ve VZP a farmaceutických firmách, končí v čele příbramské nemocnice. O jeho odvolání z představenstva oblastní nemocnice rozhodli středočeští radní v působnosti valné hromady, sdělila mluvčí hejtmanství Zuzana Žídková. Podle ní Honěk skončil ve funkci s okamžitou platností.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Turkova autonehoda byla nanejvýš přestupkem, policie trestný čin nezjistila

Při červencové autonehodě poslance Filipa Turka (za Motoristy) a řidiče nemocničního vozu v centru Prahy se nestal trestný čin, sdělila výsledek prověřování mluvčí pražských policistů Eva Kropáčová. Doplnila, že policie věc postoupila do přestupkového řízení. Zjištěné skutečnosti podle ní nasvědčují podezření, že přestupku se dopustili oba účastníci srážky. Turek uvedl, že je připraven dál pracovat pro Česko v souladu s mandátem. Premiér Andrej Babiš (ANO) pro ČT reagoval, že zatím není jasné, kdo nehodu zavinil.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Policie navrhla obžalobu v kauze zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě

Policisté po třech letech uzavřeli kauzu zakázek ministerstva obrany na servis mikrovlnné sítě a navrhli obžalobu. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Adam Borgula, který rozhodne o jejím případném podání. Odmítl ale upřesnit, kolika osob a jakých trestných činů se návrh na obžalobu týká. Případ odstartoval v roce 2023 policejní zásah na generálním štábu Armády České republiky a dalších místech, po kterém vyšetřovatelé obvinili šest lidí a tři firmy z pletich při zadání veřejných zakázek.
před 11 hhodinami

Antimonopolní úřad potrestal kartelovou dohodu výrobců kabelů téměř dvoumiliardovou pokutou

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) potrestal čtyři výrobce a prodejce kabelů pokutou v souhrnné výši 1,94 miliardy korun za kartelovou dohodu. Pátá firma, která se kartelu účastnila, vyvázla bez pokuty, šestá je v insolvenci. Pokuty 955 milionů korun pro společnost Prysmian z Velkého Meziříčí a 910 milionů korun pro firmu NKT z Kladna jsou nejvyššími sankcemi uloženými jednotlivým firmám v historii ÚOHS. Rozhodnutí úřadu je nepravomocné a účastníci řízení se proti němu mohou odvolat k předsedovi úřadu Petru Mlsnovi.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Soud rehabilitoval kardinála Trochtu za nezákonnou internaci Státní bezpečností

Okresní soud v Litoměřicích rehabilitoval bývalého litoměřického biskupa a kardinála Štěpána Trochtu za období, kdy ho na začátku 50. let nezákonně internovala Státní bezpečnost. Za pozdější odsouzení k pětadvacetiletému vězení byl Trochta rehabilitován už v roce 1968. Období předcházející samotnému věznění se však tehdy rehabilitace netýkala.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.