Konečná obhájila post šéfky komunistů

Post předsedkyně KSČM obhájila europoslankyně Kateřina Konečná. Získala 88,8 procenta hlasů. Neměla protikandidáta, adept komunistů na prezidenta Josef Skála i místopředseda Milan Krajča se nominace na pozici šéfa strany vzdali. Prvním místopředsedou zůstal Petr Šimůnek, ani on neměl protikandidáta.

„Já ráda bojuju, ale nejde asi o protikandidáty, jde o to, aby byl poskládán tým, který opravdu zabere, protože Česká republika není v dobré kondici a KSČM evidentně v Poslanecké sněmovně chybí,“ řekla novinářům Konečná. Uvedla, že se tam schvalují obrovské miliardové výdaje na zbrojení, ale nepomáhá se lidem.

Ve vystoupení kladla důraz na sociální témata, podle ní současná vláda dostatečně na občany nemyslí. Konečná také řekla, že to byla KSČM, která hnutí ANO nutila dělat levicovou politiku. „V tuto chvíli si sice hnutí ANO hraje na levici, ale ta konkrétní opatření prostě nepřináší. Například na příjmové straně. Je nezbytně nutné zdanit nadnárodní korporace a zamezit vyvádění kapitálu mimo Českou republiku tak, aby byly peníze pro naše občany,“ upřesnila staronová šéfka KSČM.

Místopředsedou pro evropské záležitosti a občanský sektor se opětovně stal Krajča, místopředsedkyní pro ekonomiku a hospodářskou činnost zůstala Marie Pěnčíková. Místopředsedou pro odborné zázemí a teoreticko-ideovou práci se nově stal Ludvík Šulda, na postu nahradil Lea Luzara, který mandát neobhájil.

Kampaň „Teď a tady“

KSČM nyní připravuje kampaň pro podzimní komunální volby, a to s heslem: „Teď a tady“. Strana se podle Konečné bude chystat nejen na prezidentskou volbu, ale také především na evropské a krajské volby v roce 2024. „Společně s našimi levicovými odborníky chceme připravit opravdu reálný program, který nebude založený pouze na heslech, ale na konkrétních věcech,“ podotkla Konečná. 

Komunisté jsou od roku 1989 na české politické scéně v opozici. V předchozím volebním období Poslanecké sněmovny ale podporovali menšinovou vládu hnutí ANO a sociálních demokratů na základě dohody o toleranci. V podzimních volbách KSČM získala 3,6 procenta, a tak poslanci museli kanceláře na Malé Straně vyklidit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

D1 je po desítkách let kompletní. U Přerova se otevřel poslední úsek

Po letech plánování, sporů a stavebních komplikací otevřelo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) v pátek v poledne poslední chybějící část dálnice D1. Úsek mezi Říkovicemi a Přerovem je dlouhý 10,1 kilometru. Oproti původnímu plánu se jej podařilo zprovoznit o téměř tři měsíce dříve. Podle generálního ředitele ŘSD Radka Mátla jde o významnou událost pro celou tuzemskou dálniční síť i veřejnost. Přínos tohoto úseku D1 pro střední Moravu považuje za zásadní.
06:00Aktualizovánopřed 55 mminutami

Soud zrušil osvobození obžalovaných v kauze solárních elektráren Ševětín

Soud znovu zrušil osvobození pětice obžalovaných z podvodu při stavbě fotovoltaické elektrárny Ševětín. Prvoinstanční soud je přitom letos v únoru obžaloby už podruhé zprostil, protože podle něj nešlo o trestný čin. Proti tomu se ale odvolala žalobkyně, která s osvobozením nesouhlasila, sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Eliška Duchková. Státní zástupkyně obžalované viní z toho, že uměle zvýšili cenu výstavby elektrárny a způsobili tím škodu 96 milionů korun.
před 59 mminutami

Ztráta důstojnosti, hodnotí summit opozice. Černý den pro EU, píší v Německu

Premiér Andrej Babiš (ANO) se dle jeho předchůdce Petra Fialy (ODS) na unijní úrovni staví po bok Slovenska a Maďarska a Česko v tomto novém kurzu zahraniční politiky ztratí důstojnost, respekt, a nakonec i peníze. Fiala tak reagoval na to, že se zmíněná trojice států nepřipojí ke garancím spojeným s unijní půjčkou pro Ukrajinu. Český postoj kritizují i další opoziční politici, výsledek summitu obšírně komentuje i řada médií. Ta německá píší o tvrdé ráně pro autoritu německého kancléře Friedricha Merze a černém dni pro EU.
11:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Soud zrušil Praze pokutu za loterijní vyhlášku, vše se bude znovu posuzovat

Krajský soud v Brně zrušil pokutu 2,679 milionu korun, kterou v roce 2022 vyměřil Praze Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) a o rok později ji potvrdil předseda úřadu Petr Mlsna. V pátek o tom informovala mluvčí soudu Klára Belkovová. Soud zrušil rozhodnutí první i druhé instance a věc vrátil úřadu k novému posouzení.
před 1 hhodinou

Za letní blackout mohl souběh nesouvisejících událostí, uvedl ČEPS

Společnost ČEPS oznámila, že masivní výpadek elektřiny v Česku z letošního 4. července způsobil unikátní souběh dvou nesouvisejících událostí. Jednou byl mimo jiné pád fázového kabelu na vedení V411 kvůli chybné montáži, další pak náhlý pokles výkonu elektráren a výpadek zdrojů v severozápadních Čechách. Výpadek v létě postihl velkou část tuzemska – bez elektřiny se dočasně ocitla část Prahy a čtyři další kraje.
10:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, Rusko je agresor, řekl Zůna

Podpora Ukrajiny bude pokračovat, prohlásil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „Jde jen o to, jakým způsobem, jak optimálně – i z hlediska našich národních zájmů – dále Kyjev podporovat,“ doplnil. O osudu muniční iniciativy rozhodne vláda jako celek, doplnil ministr. Resort obrany bude dle Zůny zároveň dále pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech. Prioritou bude protivzdušná obrana.
09:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Cestující znovu mohou využívat stanici metra C Pankrác

Cestující pražské MHD mohou od pátečního odpoledne znovu využívat stanici linky metra C Pankrác. Zástupci vedení města a pražského dopravního podniku (DPP) ji otevřeli po téměř rok trvající rekonstrukci. První vlak ve stanici zastavil ve 14:09. Práce v částech stanice bez cestujících ještě budou pokračovat, ale již za provozu. Stanice Pankrác byla otevřena jako jedna z prvních z nynějších 61 stanic pražského metra 9. května 1974 pod názvem Mládežnická.
před 2 hhodinami

Těžbě lithia na Cínovci nestojí nic v cestě, uvádí studie

Těžbě lithia na Cínovci v Krušných horách a zpracovatelskému závodu v Prunéřově na Chomutovsku nebrání žádné technologické překážky, ukázala studie proveditelnosti. Informoval o tom mluvčí Skupiny ČEZ Roman Gazdík. O realizaci rozhodnou akcionáři Geometu, kterými jsou Severočeské doly a australská EMH. Celková investice je odhadována na více než 42 miliard korun, což by ji řadilo mezi tři největší investice do tuzemského průmyslu v posledních letech.
před 3 hhodinami
Načítání...