Zájem o ukrajinštinu roste. Jazyk se chtějí naučit hlavně učitelé nebo humanitární pracovníci

Jazykové školy v posledních dnech evidují zvýšený zájem o výuku ukrajinštiny. České televizi to potvrdily všechny oslovené jazykovky. V některých případech mají až trojnásobný počet zájemců oproti době před válkou na Ukrajině. Zájem o jazykové kurzy mají hlavně zdravotníci nebo učitelé. Jejich výuka by se měla zaměřit především na základní komunikační dovednosti.

Podle ředitelky pražské jazykové školy Bohemia Institut Evy Mocové zájem o studium ukrajinštiny od konfliktu na Ukrajině  výrazně narostl – zatímco před konfliktem se jednalo o několik jednotlivců za rok, nyní se jedná o desítky zájemců.

Stejnou zkušenost potvrzuje Elena Kozáková z brněnské jazykové školy Jílek. „V reakci na náš inzerát, že otevíráme intenzivní kurz ukrajinštiny, se okamžitě přihlásilo jedenáct lidí. Pro srovnání – na kurzy angličtiny nebo francouzštiny se hlásí od pěti do sedmi lidí na kurz. Většina přihlášených jsou ročníkově starší, takže zažili povinnou výuku ruštiny na školách. Pro ně výuka nebude takový problém, protože ruština a ukrajinština jsou lingvisticky podobné jazyky,“ vysvětluje Kozáková.

Lidé se zajímají i o on-line výuku, zejména pokud se jedná o klienty, kteří žijí mimo větší města. „Máme v plánu nabízet i on-line kurzy, o které je ještě větší zájem. V našem dotazníku se přihlásilo celkem 24 lidí, kteří by měli zájem. Naše lektorka je totiž momentálně vytížená, takže o otevření uvažujeme,“ podotýká Kozáková.

Pražská jazyková škola Aspena eviduje zvýšení poptávky po lektorech a zároveň i nabídky ze strany lektorů, kteří hledají převážně práci učitele jazyků. „Při náboru lektorů se v devadesáti procentech přihlašují v posledních dvou týdnech převážně ukrajinští lektoři, kteří mají zájem o práci. Nárůst lektorů v rámci nabídky práce vzrostl o přibližně sedmdesát procent. Momentálně řešíme problémy, kdy se naši lektoři, kteří jsou na Ukrajině, snaží dostat do České republiky spolu se svými rodinnými příslušníky,“ říká ředitelka školy Rania Younisová.

Největší zájem mají zdravotníci nebo učitelé základních a středních škol

Největší zájem o kurzy ukrajinštiny je mezi zdravotníky, humanitárními pracovníky, dobrovolníky v uprchlických centrech anebo mezi učiteli a pomocnými pedagogy ze základních a středních škol. „Dále jsme měli zájem od skupinky vojáků, kteří uvažovali o dobrovolnické misi, tam se nicméně ještě čeká na nějaké schvalování od ministerstva obrany,“ uvádí Mocová.

Intenzivní kurz u jazykové školy Jílek byl původně připravený na šestnáct vyučovacích hodin, nyní se prodloužil na čtyřiadvacet. Bohemia institut hovoří o 60 až 120 hodinách v závislosti na vyučované jazykové úrovni. „Za čtyřiadvacet vyučovacích hodin se jazyk samozřejmě nenaučíte, nicméně my doufáme, že se to u studentů posune z mrtvého bodu někam dál. Důraz bude kladen na základní komunikační fráze,“ uzavírá Kozáková.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senioři poptávají kurzy práce se smartphony. Preferují je před počítači

Focení, sociální sítě, poslech hudby, on-line nákupy nebo zdravotnické aplikace. Mezi seniory roste zájem o kurzy zacházení s chytrými telefony, potvrdili ČT oslovení organizátoři lekcí. Nejčastěji se penzisté učí v malých skupinách, existuje ale také možnost individuálních konzultací nebo jednorázových přednášek.
před 59 mminutami

Armáda nabírá nové posily

Letošní plán armády je získat 2100 nových vojáků z povolání. Už teď v březnu hlásí, že se jí to z větší části daří. Na rozdíl od minulých let, kdy byl nábor slabší. Podle generálního štábu pomáhá jednodušší příjem nováčků, růst platů, ale i větší povědomí o možnostech služby. Třeba tento víkend se vojsko prezentuje i na festivalu Comic-Con v Praze.
před 1 hhodinou

Samosprávám zůstává dost peněz. Schillerová je chce motivovat k investicím

Hospodaření obcí a krajů loni skončilo v přebytku 13,5 miliardy korun, vyplývá z dat, která získala ČT. Jde o pokračování trendu, kdy samosprávy kumulují poslední roky rekordní úspory. Finanční zůstatky na účtech obcí se za posledních čtrnáct let více než zčtyřnásobily, investice ale za tu dobu vzrostly pouze dvaapůlkrát. Kraje včetně příspěvkových organizací tak měly na konci loňského roku úspory přes 104 miliard korun, Praha 183 miliard a ostatní obce celkem 250 miliard.
před 10 hhodinami

VideoVycházka Prahou připomněla první Wintonovu záchranu židovských dětí

K výročí první záchrany dětí organizované Nicholasem Wintonem se symbolicky konala první procházka po jeho stopách Prahou. Prohlídky bude Muzeum paměti XX. století pořádat i v budoucnu. Vlak s prvními dvaceti dětmi opustil Prahu přesně před 87 lety. Winton a jeho spolupracovníci zachránili nakonec 669 dětí, a to převážně židovského původu.
před 12 hhodinami

VideoSdílená dálniční známka není priorita, říká ministr dopravy

Vládní koalice se pře kvůli zavádění takzvané flotilové, tedy sdílené, dálniční známky, kterou kabinet slíbil v programovém prohlášení. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) uvedl, že to teď nejde kvůli legislativě a technickým možnostem. „Já si myslím, že tady to není absolutní priorita,“ řekl v rozhovoru pro Týden v politice moderovaném Martinem Šnajdrem. Zástupci hnutí ANO by ale sdílení chtěli zavést už od příštího roku. Opozice takovou možnost kritizuje.
před 19 hhodinami

Na stres z válek pomůže mediální dieta, radí psycholožka

Změny klimatu, dopady nástupu umělé inteligence, rusko-ukrajinská válka a teď i konflikt s Íránem. Lidé v současném světě čelí enormní vlně negativních zpráv. Psycholožka Alena Slezáčková radí nasadit mediální dietu, tedy vybalancovat míru informací a nenechat se jimi zahltit. Naopak varuje před permanentním scrollováním na mobilu. Před malými dětmi by se situace neměla bagatelizovat, míní rovněž psycholožka.
před 21 hhodinami

Registr zahraničních vazeb není šikana, řekl Vondráček. Richterová mluví o klacku na nepohodlné

Poslanci vládní koalice připravují návrh zákona, dle kterého by se měly organizace se zahraničními vazbami povinně registrovat. Návrh zákona budí kontroverze. Opozice se plánuje obrátit na Ústavní soud, pokud zákon bude implementován. Debaty v Událostech, komentářích se zúčastnili místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček a místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. Podle Vondráčka se nejedná o šikanu občanů, avšak přiznává, že první verze zákona je napsaná příliš vágně. Richterová oponovala, že účelem zákona je mít „klacek na nepohodlné“. Diskuzi moderoval Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

UHN1JEDU nebo PIV0TEKA. Značek na přání výrazně přibylo

Obce loni vydaly rekordních téměř sedm tisíc registračních značek na přání. Podle dat ministerstva dopravy je to o tisíc více než v roce 2024. Za deset let, kdy řidiči mají možnost o značku na přání požádat, se jich do provozu dostalo zhruba 46 tisíc. Na silnicích tak jezdí vozidla například se značkou CHC1KAFE nebo MAMHLAD1.
před 23 hhodinami
Načítání...