Stovky lidí zahynuly na českém území v době stanného práva, které vyhlásila německá okupační moc po nástupu Reinharda Heydricha na místo zastupujícího říšského protektora. Přišel s ambicí zlikvidovat domácí odboj. Částečně se mu to podařilo. Ale zároveň to byl impuls k semknutí podzemního hnutí, které pak pomohlo parašutistům Heydricha zabít. Stanné právo skončilo před osmdesáti lety.
Heydrichovo stanné právo skončilo před 80 lety. Myslel si, že zničil odboj, ten zatím chystal jeho smrt
UDÁLOSTI: Před 80 lety skončilo na českém území stanné právo (zdroj: ČT24)
Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 dosadil Hitler do funkce protektora svého někdejšího ministra zahraničí Konstantina von Neuratha, ale v září 1941 ho povolal zpět. V Berlíně sílil pocit, že si von Neurath nedokáže poradit s českým odbojem, a tak jej nahradil – formálně zastoupil – vysoce postavený nacista, šéf Hlavního říšského bezpečnostního úřadu Reinhard Heydrich.
Po svém příjezdu vyhlásil stanné právo a zahájil agresivní kroky proti domácímu odboji. Nechal zavraždit vysoce postavené členy odboje, zatčené již dříve, hned po jeho příjezdu byl zatčen i předseda protektorátní vlády Alois Eliáš. Za tři a půl měsíce stanného práva bylo zavražděno zhruba pět set lidí a asi dva tisíce jich okupanti poslali do koncentračních táborů.
Význam sokolského odboje
Když 20. ledna 1942 stanné právo končilo, byl Heydrich přesvědčen, že český odboj zničil. Ve skutečnosti to tak nebylo. Některé organizace prakticky zanikly, ale zejména sokolský odboj pokračoval.
V té době již byla v Čechách skupina Anthropoid a další výsadky a na domácím odboji byly do značné míry závislé. Díky odbojářům měli výsadkáři kde bydlet, co jíst, měli oděvy i peníze. „Pomoc domácího odboje v rámci provedení útoku na Heydricha byla naprosto zásadní. Bez ní se dá říct naprosto stoprocentně, že by se to nikdy nepodařilo uskutečnit,“ shrnul historik Michal Burian z Vojenského historického ústavu a České obce sokolské.
Sokolové měli podle něj v době končícího stanného práva o to větší motivaci podpořit Heydrichovu likvidaci. „Vytvořil si v nich velmi radikální skupinu nepřátel, kteří byli schopni obětovat cokoli, aby pomstili svoje popravené bratry,“ podotkl historik.
Odbojáři kolem Jana Zelenky-Hajského pro parašutisty například zjistili i podrobnosti toho, jak a kudy jezdil Heydrich z Panenských Břežan, kde bydlel, na Pražský hrad, kde úřadoval.
Po Heydrichově smrti následovalo ovšem další stanné právo, které postihlo i ty, kdo s jeho likvidací pomohli. Trvalo od 27. května do 3. července 1942. Pro Zelenku-Hajského si nacisté přišli po udání parašutisty Karla Čurdy 17. června 1942. Při zatýkání se mu ale podařilo spolknout kapsli s jedem a zemřel. Nechtěl totiž, aby ho donutili prozradit jména dalších spolupracovníků z odboje.