Epidemie zpomalila, v pondělí přibylo 11 896 nakažených. Dorazily vakcíny pro děti

Epidemie koronaviru v Česku opět zpomalila. V pondělí přibylo 11 896 potvrzených případů nákazy, což je nejméně ve všední den za čtyři týdny. Proti minulému pondělí je to pokles asi o 3600 případů. Na sto tisíc obyvatel připadá za posledních sedm dní 817 nakažených, incidenční číslo tak od pondělí kleslo o 34. Přibylo ale hospitalizovaných. V nemocnicích nyní s covidem leží 5908 pacientů, v těžkém stavu je 996 z nich. Do skladu v Olomouci a některých nemocnic již dorazily vakcíny pro děti, distribuce do ordinací pediatrů a očkovacích míst začne ve čtvrtek.

On-line přenos

Koronavirus - prosinec

  • 23:52

    Peru zaznamenalo v prvním lednovém týdnu rekordní počet zhruba 70 tisíc nových případů nákazy koronavirem. Třetí vlnu pandemie v jihoamerické zemi způsobuje nakažlivější varianta omikron, informovala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

  • 20:59

    Španělsko zvažuje, že začne covid-19 kontrolovat podobně jako chřipku a endemické choroby. Uvedl to dnes v rozhovoru, který odvysílala stanice Cadena SER, premiér Pedro Sánchez. Jako jeden z důvodů zmínil výrazný pokles smrtnosti nemoci. Podle deníku El País odborníci ve zdravotnictví již pracují na novém systému sběru dat, v rámci kterého by se nezaznamenával každý jednotlivý případ nákazy koronavirem.

  • 20:53

    Jeden z nejvýše postavených zaměstnanců britského premiéra Borise Johnsona pozval své kolegy na zahradní večírek v oficiálním sídle v Downing Street během první celostátní uzávěry na jaře 2020, kdy platila přísná opatření proti šíření koronaviru. Na pozvánce byla i výzva, aby si na akci donesli vlastní alkohol. Vyplývá to ze soukromého e-mailu, který dnes zveřejnila televize ITV.

Denní počty nových případů koronaviru zpomalují v mezitýdenním srovnání 12 dní v řadě. Vysoký ale zůstává počet úmrtí. Za uplynulé dva týdny přesáhl počet obětí ve 12 případech stovku. Výjimkou je sobota s 91 zemřelými a pondělí s 56 zemřelými. Údaje za poslední dny ale obvykle při dalších aktualizacích ještě rostou. Od začátku epidemie zemřelo s koronavirem v Česku 34 697 lidí.

Laboratoře v pondělí provedly přibližně 107 tisíc testů, asi o 19 tisíc méně než před týdnem. Pozitivita klesla u všech třech typů testů. V případě lidí, kteří se nechali testovat preventivně, bylo pozitivních 5,67 procenta vzorků, před týdnem to bylo více než šest procent. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, podíl pozitivních klesl z 13,3 na 11,96 procenta. V případě diagnostické indikace, kdy jsou testováni lidé vykazující příznaky, klesla pozitivita z 29,67 na 27,05 procenta.

Fakultní nemocnice Brno v pondělí sekvenací potvrdila v kraji sedmý případ nákazy variantou omikron. Případem je dítě z Adamova, kde už jsou dvě nakažené děti v základní škole. Dalšími dvěma nakaženými jsou zdravotní sestry z Fakultní nemocnice Brno a dvě děti jedné z nich. Mezi případy z Brna a Adamova není žádná souvislost. Dosud bylo v Česku potvrzeno devět případů varianty omikron, kterou zařadila Světová zdravotnická organizace (WHO) kvůli potenciálně vyšší nakažlivosti mezi znepokojivé typy koronaviru.

Pokles nakažených je nyní trvalým trendem

Incidenční číslo zůstává vyšší než tisíc už pouze na Vysočině. Je to zároveň jediný kraj, kde incidence od pondělí vzrostla, ačkoliv jen minimálně. Na 100 tisíc obyvatel tam za posledních sedm dní připadá 1004 nakažených. Naopak v Karlovarském kraji má incidenční číslo hodnotu 376, což je nejméně v Česku.

Pokles nakažených je nyní trvalým trendem. „Pokud bude dál pokračovat mezitýdenní pokles zhruba o dvacet procent, tak by se v tomto týdnu počty nově pozitivních měly pohybovat v průměru kolem deseti tisíc, ale pozor, včetně víkendů,“ sdělil Vladimír Piskala z vědecké redakce ČT s tím, že pokud zůstane trend stejný, ve vánočním týdnu bude přibývat kolem osmi tisíc nakažených.

6 minut
Epidemie covidu-19 zpomaluje
Zdroj: ČT24

Přes sedm tisíc hospitalizovaných bylo už v listopadu

Podle nových dat ministerstva zdravotnictví bylo minulé pondělí s covidem-19 hospitalizováno přes 7100 lidí, data z úterý ale ukazovala asi o 600 méně. Přes sedm tisíc hospitalizovaných bylo už v listopadu, vyplývá ze srovnání v úterý uveřejněných dat a těch, která jsou vždy publikována následující den. Zatím nejvíce covidových pacientů vyžadujících nemocniční péči za jeden den bylo přes 9500 v březnové vlně epidemie, z nich dva tisíce potřebovaly intenzivní péči.

Vůbec nejvíce později dohlášených pacientů v posledních třech týdnech bylo 693. Přibyli k pondělí 29. listopadu. K původním 6394 pacientům se přičetla více než desetina a poprvé od 6. dubna bylo v nemocnicích přes sedm tisíc hospitalizovaných s covidem. Víkendové počty se zvyšují obvykle o 200 či 300 případů, v pracovních dnech i kolem šesti set.

„Nemocnice jsou poměrně hodně zatíženy, personál zařizuje kromě péče o covidové pacienty i očkování nebo testování. Nestíhají tak dohlašovat hospitalizace v reálném čase,“ přiblížil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.

Podle něj ale v drtivé většině zařízení hlásí později hospitalizace lehkých případů, vážné průběhy a obsazenost přístrojů ECMO nebo umělých plicních ventilací přičítají většinou včas. Nejvíce nových hlášení pak přibývá v pondělí. Dušek proto varoval před hodnocením vývoje naplněnosti nemocnic podle mezidenního poklesu, případně o víkendu. Například minulé úterý bylo za pondělí 6. prosince hlášeno 6520 hospitalizovaných, nyní je v datech za stejný den 7129 pacientů, což je prozatím nejvíc v současné vlně epidemie.

Testování při nástupu do nemocnice

Důvodem zpětného navýšení je podle mluvčí Fakultní nemocnice Bulovka Evy Libigerové také to, že i pacienti, kteří nemají pozitivní test na koronavirus, se při příjmu do nemocnice testují. „U řady z nich se dodělávají testy, které diagnózu potvrdí či vyvrátí. Samozřejmě však může dojít i k administrativnímu zdržení a při kontrole se pacient zpětně do systému dohlásí,“ sdělila.

Odborníci upozorňují, že proti jarním vlnám covidu nemocnice v současné době plní jednotky intenzivní péče ze dvou třetin neočkovaní lidé. V průměru jim je asi o deset let méně než očkovaným pacientům. Z celkového počtu hospitalizovaných nad šestnáct let tvoří neočkovaní asi 55 procent, v populaci je jich ale méně než třicet procent, protože 71,2 procenta této věkové skupiny vakcinaci podstoupilo. Z očkovaných lidí, kteří potřebují nemocniční péče, je značná část dlouho po podání druhé dávky a měla by už nárok na přeočkování, které odolnost znovu zvyšuje.

Dorazily vakcíny pro děti

Zdravotníci v pondělí aplikovali 76 359 dávek vakcíny proti koronaviru, zhruba o devět tisíc méně než před týdnem. Více než 58 tisíc lidí si přišlo pro třetí, posilující dávku, naopak první očkování podstoupilo necelých šest tisíc zájemců.

Druhým dnem mohou rodiče hlásit na očkování i děti od pěti do jedenácti let. Do skladů v Olomouci, Táboře a Stéblové na Pardubicku v úterý dorazila první zásilka 300 tisíc dávek vakcíny pro děti. Rozvoz vakcín do ordinací pediatrů a očkovacích center začne ve čtvrtek.

Vakcíny už zvlášť obdržely některé nemocnice. Do pražské Fakultní nemocnice Motol přišla dopoledne zásilka dvanácti tisíc dávek, ještě v úterý čeká šest tisíc dávek také Jihomoravský kraj. Rodiče zatím k vakcinaci přihlásili zhruba devět tisíc dětí.

Od začátku vakcinace aplikovali zdravotníci v Česku 14,47 milionu dávek, ukončené očkování má 6,5 milionu lidí. Od loňského začátku epidemie odhalily laboratoře v zemi 2 350 338 případů koronaviru, více než dva miliony lidí se již z nákazy vyléčily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Dřív mezi lidi bez domova patřil. Teď jim muž v Plzni pomáhá, popsali Reportéři ČT

V Česku žijí podle nejrůznějších odhadů desítky tisíc bezdomovců. Nelichotivou statistiku se v posledních třech letech pokouší zvrátit plzeňský magistrát. Navázal proto spolupráci se sociálním spolkem K srdci a biskupstvím plzeňským. Zhruba pět set bezdomovců, kteří v západočeské metropoli žijí, tak může získat brigádu a z výdělku si zaplatit alespoň dočasné bydlení v tamních ubytovnách. Díky práci pro plzeňskou městskou policii se do „běžného“ života podařilo z ulice vrátit třiapadesátiletému Romanovi. Nyní pomáhá právě lidem bez domova, mezi něž dřív sám patřil. O jeho příběhu natáčel pro Reportéry ČT David Vondráček.
před 25 mminutami

Poslanci zahájí jednání k vyslovení důvěry Babišově vládě

Poslanecká sněmovna se v úterý sejde k první letošní řádné schůzi. Na ní se zákonodárci začnou zabývat vyslovením důvěry kabinetu Andreje Babiše (ANO), jehož součástí jsou také SPD a Motoristé. Nově jmenovaná vláda musí podle ústavy požádat dolní komoru o důvěru do třiceti dnů. Prezident Petr Pavel jmenoval Babišův kabinet v polovině prosince.
před 55 mminutami

Reportéři ČT: Babiš se vyhnul kritice výroků politiků SPD k zahraničním tématům

Česko má za sebou v diplomacii horký vstup do roku 2026. A to i kvůli předsedovi Poslanecké sněmovny a SPD Tomiu Okamurovi, který hned v novoročním projevu slovně zaútočil na Evropskou unii či Ukrajinu, která se už několik let brání ruské agresi. Nedlouho po Okamurovi si pak „přisadil“ i druhý muž hnutí Radim Fiala, který zpochybnil roli Ruska ve výbuších muničních skladů ve Vrběticích. Premiér Andrej Babiš (ANO) však Okamurova slova dlouho nekomentoval, vyjádřil se až po zmíněném prohlášení Fialy. Ani pak ale předseda vlády svého koaličního partnera přímo nekritizoval. O tom, jaké poměry panují ve vládní koalici v oblasti zahraniční politiky, natáčel pro Reportéry ČT Jan Moláček.
před 8 hhodinami

Poprvé po volbách zasedla tripartita, na růstu platů se neshodla

Tripartita bude spolupracovat při českých aktivitách v EU k zastavení systému emisních povolenek ETS 2. Vláda si proto od zaměstnavatelů i odborů vyžádala podklady o předpokládaných dopadech systému ETS 2 na domácnosti i průmysl. Chce tím posílit své argumenty pro jednání v EU. Na tiskové konferenci po pondělním jednání to řekl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). Tripartita probírala také situaci kolem návrhu státního rozpočtu nebo programové prohlášení nové vlády. Na růstu platů se zatím odboráři s vládou nedohodli.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Po mrznoucím dešti hrozí silná ledovka. Podívejte se, kolik spadne srážek u vás

V celé západní polovině Česka se může tvořit silná ledovka, varovali meteorologové. Výstraha platí od pondělního odpoledne do úterního rána. Po mrznoucím dešti se může tvořit ledovka silná dva až pět milimetrů. Web ČT24 přináší mapy, které zobrazují očekávané srážky v jednotlivých regionech. Hrozí úrazy i komplikace v dopravě, na něž se připravují i České dráhy (ČD). Klouzat by povrchy zřejmě neměly v severovýchodní části republiky.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Nemocných s respiračními infekcemi přibývá. Hlavně mezi dospělými

Přes 150 vážných případů chřipky a 49 úmrtí evidují hygienici od začátku chřipkové sezony. Po vánočních svátcích čísla opět rostou. Nemocnost akutními respiračními infekcemi, mezi které patří i chřipka, stoupla v minulém týdnu o 70 procent a dosáhla hodnot z předvánočního období. Na sto tisíc obyvatel aktuálně připadá přes 1500 případů akutních respiračních infekcí. Nemoc se teď šíří především mezi dospělými – opatrní by měli být hlavně senioři a pacienti s oslabenou imunitou.
před 10 hhodinami

Divím se, že potřebuje být mermomocí ministrem, říká Kordová Marvanová o Turkovi

Senátorka a advokátka Hana Kordová Marvanová (nestr. za SPOLU) považuje snahy poslance za Motoristy Filipa Turka dostat se do čela resortu životního prostředí za „trochu nedůstojné“. Premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí řekl, že se Turek stane vládním zmocněncem pro klimatickou politiku poté, co ho prezident Petr Pavel odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. „Já se mu jaksi divím. Divím se, že za každou cenu potřebuje být ministrem. Myslím, že i v parlamentu by mohl ty věci ovlivňovat,“ prohlásila senátorka v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou. „Vždy jsem byla toho názoru, že prezident musí jmenovat na návrh premiéra ministra, ale výjimečně – pokud jsou dány výjimečné důvody – tak nemusí. Ale musí to eventuálně ustát v případě žalob,“ dodala.
před 11 hhodinami

Zpráva o Turkovi jako zmocněnci vyvolala pozdvižení

Vládní zmocněnec dle bývalého premiéra Petra Fialy (ODS) není funkcí, která by mohla nahradit ministra. Bylo by to obcházení ústavy, uvedl na síti X v reakci na to, že se poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek, kterého prezident Petr Pavel nechce jmenovat ministrem životního prostředí, stal vládním zmocněncem pro klimatickou politiku. Exministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) upozornil i na zákon o střetu zájmů, podle kterého poslanec nesmí být v žádné funkci na ministerstvu. Ekologické organizace se shodují, že Turkovo jmenování zmocněncem je účelové.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...