Počet sebevražd v Česku za poslední dekádu klesal, ani první rok pandemie trend nezměnil

Podle informací Českého statistického úřadu (ČSÚ) u nás počet sebevražd mezi lety 2011 až 2020 setrvale klesal, přesto je stále nad průměrem Evropské unie. Na život si výrazně častěji sáhli muži, nejčernějším dnem v týdnu je z pohledu statistik pondělí. Vůbec největší sebevražednost je v Libereckém kraji.

Za první rok pandemie koronaviru v Česku spáchalo sebevraždu pouze o tři procenta více lidí než v roce 2019, celková úmrtnost obyvatel České republiky se přitom zvýšila za první pandemický rok o 15 procent oproti roku 2019. K nárůstu sebevražednosti navíc došlo pouze u mužů. 

Podle předběžných údajů statistického úřadu se zdá, že i letošní rok zatím nevykazuje v tomto ohledu žádnou výraznou změnu. „Údaje za 1. pololetí 2021 hovoří o 578 sebevraždách, ve stejném období roku 2020 jich bylo 619. Tyto údaje ukazují zatím sedmiprocentní meziroční pokles, nicméně vyšetřování sebevražd trvá v některých případech déle a údaj za letošní první pololetí se s největší pravděpodobností ještě zvýší,“ uvedla pro ČT24 Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.

Graf ČSÚ: Sebevražednost vykazuje snižující se trend
Zdroj: ČSÚ

Rok před začátkem pandemie byl navíc rokem s nejnižší sebevražedností od roku 1876, kdy se na území dnešní České republiky shromažďují tato data. V roce 2019 u nás vlastní rukou zemřelo 1191 osob, v roce 2020 jich bylo 1224. Za první pandemický rok tedy ČSÚ zaznamenal druhý nejnižší počet sebevražd za 144 let.

Z let světových válek ale nejsou data úplná. Nejvíc Čechů a Češek si sáhlo na život podle statistik v roce 1934, kdy zemi svírala hospodářská krize. Bylo jich 4007. Dalším vrcholem se stalo období po roce 1968 a doba normalizace. V roce 1970 spáchalo sebevraždu 2824 mužů a žen. „Od roku 1970 nastupuje nepřerušovaný trend poklesu počtu sebevražd z dlouhodobého hlediska s určitými meziročními výkyvy,“ vysvětluje Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ.

V Česku výrazně převažují muži sebevrazi nad ženami

Svůj život v poslední dekádě vědomě dobrovolně častěji ukončili muži než ženy, rozdíl je přitom poměrně výrazný. „Podíl mužů na sebevraždách začal výrazněji narůstat od devadesátých let dvacátého století. V roce 2020 muži spáchali 82 procent všech sebevražd,“ říká Markéta Šafusová.

Graf ČSÚ: podíl počtu žen a mužů mezi sebevrahy
Zdroj: ČSÚ

Nejčastějším způsobem provedení sebevraždy bylo v poslední dekádě oběšení, tímto způsobem odešla ze světa více než polovina sebevrahů. Muži častěji než ženy volili jako způsob odchodu ze života hlavně zastřelení a oběšení, ženy naopak otrávení a skok z výše.

Otrava léky a léčivy byl jediný způsob provedení, kterým bylo spácháno ročně více sebevražd ženami než muži. Z hlediska věku docházelo k nejvyšším počtům dobrovolného odchodu ze života u osob z generace Husákových dětí (40–44 let) a u lidí ve věku 55–59 let.

V zimě lidé páchají méně sebevražd než na jaře

Sebevraždy jsou v Česku nejčastější v březnu až červenci, nejméně časté v prosinci. „Během podzimních měsíců sebevražednost klesá až k prosincovému minimu,“ upozorňuje Terezie Štyglerová. Rok 2020 se v tomto ohledu lišil. Nejnižší počet sebevražd byl v roce 2020 spáchán v květnu, vyšší byl v říjnu a v zimě.

Počet sebevražd na 100 tisíc obyvatel je tradičně nejnižší v Kraji Vysočina. Na aktuálním druhém a třetím místě s nejnižší mírou se díky nejvýraznějšímu poklesu ve druhé polovině 2. desetiletí dostaly kraje Olomoucký a Ústecký, které předtím patřily naopak mezi kraje s jednou z nejvyšších sebevražedností. Relativně nízká je úroveň sebevražednosti také v hlavním městě, Praha je ale ve srovnání s ostatními kraji specifická vysokou sebevražedností žen, zatímco muži ji mají nízkou.

„Regionem s nejvyšší mírou sebevražednosti je aktuálně Liberecký kraj. Ta zde byla v posledních pěti letech o téměř třicet procent vyšší oproti celostátnímu průměru. Následuje kraj Karlovarský,“ říká předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. V Libereckém kraji jako jediném byla sebevražednost v posledním pětiletém období vyšší než v první polovině dekády.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Aktivisté protestovali vyvěšením transparentu na budovu MŽP

Několik členů Greenpeace ráno vylezlo na budovu ministerstva životního prostředí (MŽP) a rozvinulo transparent s nápisem Braňme přírodu. Protestovali tak proti tomu, že řízením resortu je od pondělí pověřen předseda Motoristů Petr Macinka. Na místě zasahovala policie, krátce před 18:15 na síti X uvedla, že aktivisti slezli a že jejich přestupkové jednání oznámí správnímu orgánu. Studenti také odpoledne demonstrovali na pražském Hradčanském náměstí i v některých krajských městech.
10:55Aktualizovánopřed 1 hhodinou

SledujteBabiš uvedl ministry do úřadů

Premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl do úřadů nově jmenované ministry. Do funkcí je předtím na Pražském hradě jmenoval prezident Petr Pavel.
11:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

SZIF už pozastavil dotace firmám z Agrofertu kvůli Babišovu střetu zájmů

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) pozastavil vyřizování žádostí o dotace firmám z holdingu Agrofert. Stalo se tak 9. prosince, kdy prezident Petr Pavel jmenoval předsedu hnutí ANO Andreje Babiše premiérem, informovala nyní mluvčí fondu Eva Češpiva. Nadále podle ní platí, že situace bude trvat do doby, než Babiš střet zájmů právně vyřeší. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že holding respektuje rozhodnutí správních orgánů.
před 2 hhodinami

Energoaqua dostala pokutu pět milionů korun v kauze otravy Bečvy

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) uložila rožnovské společnosti Energoaqua v přestupkovém řízení v kauze otravy řeky Bečvy pokutu pět milionů korun kvůli vypouštění odpadních vod. Podle inspektorů spáchala firma přestupek proti vodnímu zákonu. Odpadní vody vypouštěla v rozporu s povolením, uvedla ČIŽP. Firma s rozhodnutím nesouhlasí a podala proti němu odvolání k ministerstvu životního prostředí. Rozhodnutí tak zatím není pravomocné.
15:24Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Pomoc Ukrajině oslabí, píší v zahraničí o nové vládě

V Česku nově povládne koalice populistických a krajně pravicových či protiunijních stran, píší světové tiskové agentury a některá evropská média po jmenování ministrů kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO). Zmiňují mimo jiné ohrožení pomoci Ukrajině nebo čínskou zkušenost nového ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD).
před 6 hhodinami

K soudu míří kvůli první odhalené varně klefedronu osm lidí

Ostravský státní zástupce obžaloval skupinu osmi lidí, kteří údajně provozovali první nalezenou varnu drogy klefedron v Česku. Jednotlivým obviněným hrozí pět až patnáct let vězení. České televizi to sdělil ostravský krajský státní zástupce Libor Malý. Celníci odhalili varnu klefedronu letos v dubnu na Ostravsku. Při razii zajistili 953 kilogramů nové psychoaktivní substance se stimulačním účinkem a vysokou toxicitou.
před 7 hhodinami

Budeme transparentní a slušní, slíbil Babiš po prvním zasedání vlády

V pondělí jmenovaná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) ve Strakově akademii absolvovala první, převážně koordinační jednání. Kabinet na něm jmenoval vedoucí úřadu vlády Tünde Barthu. Tiskovou mluvčí určil Karlu Mráčkovou. Zasedat bude vláda vždy v pondělí, oznámil Babiš.
09:36Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Prezident jmenoval vládu Andreje Babiše

Prezident Petr Pavel v pondělí v devět hodin ráno jmenoval v navrhovaném složení vládu Andreje Babiše (ANO). Ten předal hlavě státu nominace ministrů do vlády ANO, SPD a Motoristů po svém jmenování minulý týden. Ze zdravotních důvodů mezi nimi chybělo jméno poslance za Motoristy Filipa Turka. Pověření vést ministerstvo životního prostředí místo něj dostal předseda Motoristů a nově jmenovaný šéf diplomacie Petr Macinka.
06:50Aktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...