Záchranáři v posledních dnech stále častěji vyjíždějí k pacientům s covidem-19 nebo k těm, kteří mají jeho příznaky. ČT to potvrdily krajské zdravotnické záchranné služby. V Moravskoslezském kraji už posilnili své dosavadní záchranářské týmy o další čtyři. Rekordní počty událostí hlásí i v Jihomoravském kraji. Tam ke standardnímu počtu výjezdových skupin přidávají v pořadí již třetí posádku, aby situaci zvládli.
„Ostravské týmy jsou pro zásahy v posledních dnech nezřídka vyčerpány. K pacientovi pak musí vyjet posádka i ze vzdálenějšího stanoviště,“ popisuje situaci mluvčí moravskoslezských záchranářů Lukáš Humpl. Právě kvůli rostoucímu počtu výjezdů záchranářů ke covidovým pacientům jsou aktuálně v provozu navíc čtyři záchranářské týmy proti běžnému stavu.
V průběhu tohoto týdne pak další tým postaví i jihomoravští záchranáři. „Bylo třeba připravit urychleně opatření tak, abychom tuto situaci zvládli a postarali se o všechny pacienty, jejichž stav vyžaduje naši pomoc,“ říká jejich mluvčí Michaela Bothová. Dvěma výjezdovými skupinami služba běžný provoz posílila už v minulém týdnu.
Právě jihomoravští záchranáři se aktuálně dostávají na rekordní čísla počtu událostí. „V rámci kraje evidujeme často i přes tři sta výjezdů záchranářů za 24 hodin. Konkrétně včera to bylo 338, což se blíží k historickému rekordu, který je kolem 350,“ sděluje Bothová. V téměř třetině všech případů jde o pacienty s covidem či s podezřením na toto onemocnění, jejichž stav se zhoršil.
Skokově narůstají počty výjezdů ke covidovým pacientům i pražské záchrance. „Je teprve půlka měsíce a my jich už máme devět set,“ říká její mluvčí Jana Poštová. V srpnu přitom záchranáři vyjeli k 370 takovým případům, v září jich měli kolem pěti set a v říjnu přes osm set.
Desítky výjezdů ke covidovým pacientům nebo k těm s podobnými příznaky řeší denně i v Plzeňském kraji. Podle mluvčí tamních záchranářů Márii Svobodové vyjížděli ještě před dvěma týdny každý den k šesti až osmi takovým případům. Nyní jich denně řeší až 26.
Rostoucí počty výjezdů eviduje naprostá většina krajských záchranných služeb. „Nárůst pacientů je dán téměř výhradně nemocnými covidem,“ potvrzuje Humpl. Podle mluvčího záchranářů Kraje Vysočina Petra Janáčka téměř čtvrtinu všech výjezdů tvoří diagnózy jako dušnost, kolapsový stav, horečky či podezření na covid-19.
Převoz pacienta s covidem je pro posádku komplikací
Samotný kontakt s covidovým pacientem pak záchranářům komplikuje další práci. „Po kontaktu s covidovým pacientem musíme vydezinfikovat celou posádku, sanitku, aby to bylo připravené pro necovidového pacienta. To je pro nás nesmírně obtížné,“ popisuje náměstek olomouckých záchranářů pro přednemocniční neodkladnou péči Petr Šmejkal.
Zatížení jsou záchranáři nejen počtem výjezdů, ale i narůstající obtížností s předáváním pacientů do zdravotnických zařízení. „Není výjimkou, když tým musí s nemocným projet přes celou Ostravu, protože spádově bližší nemocnice jej nepřijmou,“ komentuje Humpl.
Mezi lidmi, ke kterým záchranáři vyrážejí, jsou pacienti různých věkových skupin. „Transportujeme mladší i starší věkové skupiny,“ konstatuje Svobodová. Častěji také záchranná služba převáží osoby, které si nestihly dojít na třetí dávku. V Olomouckém kraji pak služby častěji vyjíždí k pacientům nad šedesát let.
I když výjezdů záchranářů pro covidové pacienty skokově narůstá, počet těch, kteří po převozu do nemocnice skončí na jednotkách intenzivní péče (JIP) naštěstí není tak závratný. Podle Poštové skončilo na JIP v srpnu osm pacientů, v září dvanáct, v říjnu 21 a v listopadu prozatím 27. „Lidé nejsou zdaleka v tak kritickém stavu – což je rozdíl oproti předchozí době,“ podotýká Poštová.
