Nebýt vakcíny, leželo by na nemocničních jednotkách intenzivní péče (JIP) s covidem-19 až o tisíc lidí více, řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. V pondělí bylo pacientů na JIP 256, více než dvě třetiny z nich neočkovaní. Celkově v nemocnicích leželo 1813 lidí s nákazou. Podle Duška bude hospitalizací ještě nejméně dva nebo tři týdny přibývat, počty se mohou i zdvojnásobit. Průměrně nyní končí v nemocnicích 150 lidí denně, z toho třicet na JIP.
Loňské úrovně až 9500 hospitalizovaných a ke dvěma tisícům na JIP v jednom dni ale podle Duška pravděpodobně už dosaženo nebude. „V podobném rozsahu je to extrémně nepravděpodobné. To už bychom teď viděli na daleko prudších nárůstech,“ řekl.
Řada seniorů, kteří se dostanou do nemocnice, tam podle něj stráví jen několik dní na kyslíkové podpoře. Části pomohou také monoklonální protilátky – léky, které fungují podobně jako očkování a mohou se podat nově nakaženým, aby se nedostali do vážného stavu.
I tak mohou být podle šéfa ÚZIS dosažena zhruba poloviční čísla proti loňským maximům. „Jak narůstá počet nakažených lidí, tak roste pravděpodobnost, že do nemocnice přijde člověk s nějakým zdravotním problémem a je při vstupu pozitivně testován,“ vysvětlil. V současné době je hospitalizovaných 1813, loni jich bylo skoro 7500 a na JIP přes 1100. Přesto se kvůli chybějícím kapacitám v některých regionech už omezuje plánovaná a zbytná nemocniční péče.
Ochranný efekt vakcinace dokazuje to, že sice roste počet nakažených a příjmů do nemocnic, ale ne tak rychle obsazenost JIP, uvedl Dušek. Riziko vážného průběhu podle něj snižuje vakcína o 85 procent. „Díky proočkovanosti je na jednotkách intenzivní péče opravdu proporcionálně méně lidí, než by bylo touto dobou minulý rok,“ sdělil. U očkovaných jsou to často lidé ve vyšším věku kolem 75 let s dalšími nemocemi, neočkovaní průměrně o několik let mladší.
Nemocnice opět vyčleňují covidová oddělení
Nejrychleji přibývají nakažení v nemocnicích v Moravskoslezkém kraji. Za poslední týden jich přijali místní zdravotníci téměř tři stovky. Z běžného na koronavirové začali proto předělávat v Městské nemocnici Ostrava už třetí oddělení. „V tuto chvíli máme 75 covidových pacientů a jejich počet neustále narůstá. První se objevil 14. října a od té doby v podstatě každý týden musí být otevřená nová covidová jednotka,“ přiblížil primář tamní interny Jan Šmíd.
Ze sedmdesáti pěti hospitalizovaných pacientů, je jich 31 plně očkovaných, žádný ale nevyžaduje intenzivní péči. Z pěti, kteří leží na anesteziologicko-resuscitačním oddělení, není očkovaný ani jeden. Nemocnice očekává, že na plnou kapacitu se dostane v řádu dní. Od pátku proto omezí plánované operace.
Situace se rychle zhoršuje také na jihu Čech a Moravy. Na plicním oddělení v Kroměříži už není jediné volné lůžko. Poslední místa zbývají také na druhé covidové jednotce vytvořené z oddělení následné péče. Za poslední tři týdny přijala nemocnice 70 pacientů s koronavirem, třináct z nich zemřelo. „Nejvíce nás asi zasáhlo úmrtí pětatřicetileté pacientky, neočkované. Během dvou dnů tady byli hospitalizováni i její rodiče – 53 a 57 let, kteří byli také ve vážném stavu. Mladá paní bohužel zemřela, rodiče si tady poleželi asi deset dní,“ přiblížila vrchní sestra plicního oddělení Michaela Chocholatá. Operace v nemocnici zatím neruší.
Hygieny nestihají trasovat
V řadě krajů začínají být přetížené také hygienické stanice, mnohdy nestíhají trasovat. Do jednoho dne se zvládnou lidem ozvat zhruba jen v polovině krajů. Opět tak na řadě míst potřebují pomoc. Jihočeským hygienikům pomáhají hasiči, policie i celní správa. Kvůli nedostatku lidí nestíhá trasovat ani Vysočina nebo Jihomoravský kraj - v něm za poslední týden hygienici vytrasovali v průměru vůbec nejméně kontaktů.
Dobře si nestojí ani Praha. „Ne vždy se stihne pozitivní případ kontaktovat do 24 hodin. Ale do 48 hodin jsou kontaktovány všechny pozitivně testované osoby,“ uvedl její mluvčí Zbyněk Boublík.
Hygienám navíc přibyly další povinnosti – psaní karantén a vypisování neschopenek pro rizikové kontakty, které donedávna vyřizovali praktičtí lékaři. Nově musí také posílit kontroly prokazování bezinfekčnosti.
Přes deset tisíc nakažených za den
V pondělí přibylo do statistik víc než sedm tisíc nově pozitivně testovaných. Nárůst se podle Duška očekával také kvůli prodlouženému víkendu. „Určitě očekávejme, že zítra (ve středu, pozn. red.) budou čísla ještě vyšší. Je úterý, to bývá nejvyšší hodnota v týdnu,“ řekl. Čeká proto překonání až deseti tisíců případů za den a 400 případů na sto tisíc obyvatel za týden.
„Naplňují se předpoklady, že epidemie bude v hlubších podzimních měsících sílit. Souvisí to i se sezonním efektem, je to respirační virus. Listopad, prosinec a začátek roku jsou vrcholovým obdobím respiračních nemocí. Koronavirus není žádnou výjimkou,“ uvedl.
Epidemie podle něj poroste zcela určitě ještě čtrnáct dní i tři týdny. „Takto skokově ale spíš ne. Po určité době se začne vyčerpávat, protože epidemie projde populací relativně velkou rychlostí,“ uvedl. Dnes nakažení se do stavu, který bude vyžadovat hospitalizaci, dostanou za týden až dva. Nárůst počtu lidí v nemocnicích tak bude dál pokračovat. Nákaza se nyní podle něj nešíří primárně mezi mladými, jako tomu bylo v září, ale už i u lidí mezi třiceti a padesáti lety.
Rychlejší šíření
Šíření epidemie je podle Duška asi o sedm dní rychlejší, než předvídaly modely. Současná čísla nákaz se blíží k rizikovému scénáři. „Že k němu může dojít, jsme prezentovali v podstatě od konce srpna,“ dodal. Chystaly se na něj nemocnice i trasovací kapacity. „Jenom se nevědělo, kdy k němu může dojít,“ doplnil.
Za podstatné parametry epidemie Dušek považuje růst podílu pacientů, kteří mají příznaky covidu-19, počtu testů indikovaných lékaři a jejich relativní pozitivita. V Moravskoslezském, Jihomoravském a Jihočeském kraji je pozitivita těchto testů přes dvacet procent, v Olomouckém přes třicet procent. „Každý třetí je tam pozitivní. Roste pravděpodobnost, že potkáte nakaženého člověka a že se tam šíření dostane do zranitelné části populace,“ řekl.
Současná protiepidemická opatření Dušek hodnotit nechtěl. „Můžete mít skvělá opatření, ale pokud je nikdo nedodržuje a nikdo nekontroluje, tak jsou bezcenná,“ dodal.
