Akademický senát zvolil novou rektorkou Univerzity Karlovy (UK) Milenu Králíčkovou už v prvním kole hlasování. Její funkci ještě musí potvrdit prezident. Nejstarší a největší univerzitu v zemi povede do roku 2026. Dosavadní prorektorka byla zvolena jako první žena v historii školy.
Funkce by se měla nová rektorka ujmout v únoru 2022, kdy ve vedení školy vystřídá Tomáše Zimu. Ve volbě porazila hned v prvním kole jediného protikandidáta, kterým byl bývalý děkan Filozofické fakulty UK Michal Stehlík. Získala celkem 55 z 69 hlasů.
„Mým velkým cílem je moderní a uplatnitelný absolvent. Abychom dokázali na Univerzitě Karlově tak, jak se mění společnost, proměňovat i vzdělávání a abychom našim absolventům dávali znalosti a dovednosti, které jim pomohou na trhu práce nejen ve chvíli, kdy absolvují, ale i za deset či za dvacet a dále let,“ uvedla.
Devětačtyřicetiletá Králíčková vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni, kde od roku 2011 vede Ústav histologie a embryologie. Od roku 2014 je na UK prorektorkou pro studijní záležitosti.
V roce 2019 se také stala jednou z vůdčích osobností evropské univerzitní aliance 4EU+, již koordinuje pařížská Sorbonna a tvoří ji kromě Univerzity Karlovy též univerzity z Heidelbergu, Kodaně, Milána a Varšavy. Působí také jako ambasadorka Fulbrightovy komise.
Nový kampus i posílení digitalizace
Nově zvolená rektorka ve svém volebním programu slíbila, že by se chtěla zaměřit mimo jiné na posílení elektronizace a digitalizace, snížení administrativní zátěže a efektivnější čerpání peněz z evropských fondů.
„Nikdy jsem se v kampani nesnažila akcentovat nějakým silným způsobem, že jsem první žena, která kandiduje. Chtěla jsem, aby opravdu vyhrál ten silnější a schopnější kandidát,“ dodala.
Zmínila také, že chce usilovat o modernizaci studijního informačního systému a rozvoj ekologické udržitelnosti v provozu školy. Ve vedení univerzity bude Králíčková řešit i stavbu vědeckého a vzdělávacího kampusu v centru Prahy na pražském Albertově. Měl by stát zhruba osm miliard korun a být dokončený do konce roku 2025.
Vysokým školám bude také umožněno zapojení do čerpání dotací z Národního plánu obnovy, který má pomocí evropských peněz restartovat a modernizovat ekonomiku po koronavirové krizi. Plány obnovy všech členských států EU musí podporovat zejména digitální a zelenou transformaci, přičemž ministerstvo školství chce podpořit hlavně digitalizaci.
Narodila se 4. února 1972 ve Strakonicích. Vystudovala všeobecné lékařství na Lékařské fakultě UK v Plzni.
Od roku 1996 pracuje na této fakultě a na Gynekologicko-porodnické klinice Fakultní nemocnice Plzeň.
V rámci postgraduálního studia získala stipendium Fulbrightovy komise a akademický rok 1998/1999 strávila na Harvardově univerzitě. Pracovala také v Massachusettské všeobecné nemocnici v Bostonu, kde se věnovala genetickým příčinám poruch plodnosti.
V letech 2010 až 2014 byla proděkankou pro rozvoj na plzeňské lékařské fakultě. V roce 2016 byla jmenována profesorkou histologie a embryologie UK.
Od roku 2019 je jednou z vůdčích osobností evropské univerzitní aliance 4EU+, je také ambasadorkou Fulbrightovy komise.
V roce 2019 obdržela Cenu města Plzeň za vedení projektů napomáhajících zvýšení úspěšnosti léčby neplodnosti.
Je vdaná, má dvě dcery.
Zdroj: ČTK
