Lustrační zákon platí už třicet let. Přežil pochybnosti i snahy o zrušení

Nahrávám video

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Zákon tehdy projednávali poslanci v přímém přenosu televize tři dny. Podali víc než sto pozměňovacích návrhů. 

Už tehdy měl řadu odpůrců. Jejich tehdejší argumenty se objevují dodnes, tedy že nechrání před neoprávněným obviněním a obsahuje princip kolektivní viny. Velká část materiálů StB byla navíc po listopadu 1989 zničena.

Postoje Čalfy a Havla

Obavy z přijetí zákona měl tehdejší premiér federální vlády Marián Čalfa. „Je to zákon, kterým se má zajistit určitá morální očista. Byl bych rád, kdyby se nezvrhla v odplatu,“ řekl 4. října 1991.

Podle prezidenta Václava Havla byl nutný, ale problematický. „To jsou jen a jen interní materiály státní bezpečnosti, které demokratický stát bere jako rozhodující kritérium k posuzování lidí,“ řekl 17. října stejného roku. 

Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně. „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.

Snahy o zrušení neprošly

Norma vyvolala za tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.

„Chceme legislativní prostor vyčistit od věcí, které tam podle našeho soudu nepatří,“ uvedl v listopadu 2013 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lustrační zákon do legislativy patří dodnes. Od roku 2014 ale negativní osvědčení nemusejí mít členové vlády. Umožnila to doprovodná norma ke služebnímu zákonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volby do sněmovny by v červenci vyhrálo ANO, Motoristé propadli

Pokud by se v červenci konaly sněmovní volby, zvítězilo by hnutí ANO se ziskem 34 procent hlasů. S odstupem následuje STAN, které by dalo hlas 15 procent voličů, třetí je ODS s podporou 12 procent. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median, který má k dispozici tisková agentura ČTK.
před 4 mminutami

Šikana i zneužívání. O vzkazy z pražského muzea mají zájem psychologové

Skoro sedm set dětí a rodičů využilo schránky důvěry, která byla součástí výstavy v Muzeu Prahy. Mimořádná odezva překvapila organizátory. Většina vzkazů se týkala duševních potíží, šikany ve škole, zneužívání i domácího násilí. O materiály teď projevili zájem psychologové.
před 34 mminutami

Ke stažení vládní kulturní politiky vyzvaly profesní organizace, spolky i odbory

Profesní organizace, instituce, spolky, platformy či odbory působící v kultuře v otevřeném dopise vyzvaly vládu ke stažení nové Státní kulturní politiky ČR 2026–2030, která vznikla na ministerstvu kultury. Důvodem je způsob přípravy, který považují za netransparentní. Dopis žádá využití dokumentu o kulturní politice, který na podzim přijala předchozí vláda Petra Fialy (ODS). Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) sdělil, že navzdory kritice není důvod nic měnit.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoNATO vždy zareaguje na hrozby adekvátně, ale musíme být připraveni, míní Vondráček

„Myslím si, že NATO vždycky zareaguje adekvátně,“ řekl předseda zahraničního výboru sněmovny Radek Vondráček (ANO) k incidentům, mezi které patří nedávný dopad ruské rakety na východě Polska či ruské přelety v blízkosti mezinárodních vod. Vyzdvihl součinnost členských zemí Aliance, ale upozornil na nutnost připravenosti na případné hrozby. „Myslím, že v Česku se dělá maximum pro to, a spolupracujeme i s našimi partnery, aby k něčemu takovému nedošlo,“ uvedl dále k hybridním útokům. Mezi další témata Interview ČT24, které moderoval Jiří Václavek, patřily i senátní volby, v nichž ANO cílí na změnu rozložení sil v horní komoře. Vondráček se vyjádřil i k nadcházejícím prezidentským volbám. Váží si tvrzení exprezidenta Miloše Zemana, který ho označil za ideálního kandidáta na hlavu státu, nicméně v současné době prý jeho kandidatura „není na stole.“
před 11 hhodinami

Motolská korupční kauza se dál rozrůstá, policie obvinila další dvě firmy

Policisté obvinili další dvě společnosti v souvislosti s motolskou korupční kauzou. Celkem tak stíhají devatenáct lidí a osm firem. České televizi to sdělila mluvčí Úřadu evropského veřejného žalobce Lidija Globokar. Mezi stíhanými je i exředitel motolské nemocnice Miloslav Ludvík a jeho bývalý náměstek Pavel Budinský. Oba muži byli v lednu propuštěni z vazby a jsou stíháni na svobodě.
před 15 hhodinami

Během jednoho z nejtragičtějších víkendů na českých silnicích zemřelo osm lidí

O uplynulém víkendu zahynulo na silnicích v Česku osm lidí, z toho pět motocyklistů. Jde o jeden z nejtragičtějších víkendů, uvedla v pondělí policie. V srpnu dosud při dopravních nehodách zemřelo 18 lidí, z toho 11 na motocyklech.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Kontrola na Úřadu práce zjistila nedostatky v účetnictví za 5,6 miliardy

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) během kontroly účetnictví Úřadu práce ČR (ÚP ČR) zjistil významné nedostatky v účetnictví v objemu 5,6 miliardy korun. Vzhledem k tomu, že kontrola začala již loni, mohl úřad chyby a zjištěné nedostatky průběžně opravovat. Chyby za 3,5 miliardy korun úřad práce opravil, neopravené nesprávnosti za zhruba dvě miliardy korun nebyly podle NKÚ z hlediska účetní závěrky významné. V pondělí o tom informoval NKÚ.
před 22 hhodinami

VideoRozšíření asistované reprodukce u ministerstev naráží

Ministerstvo zdravotnictví se musí vypořádat s řadou připomínek k návrhu, který má rozšířit možnost umělého oplodnění i na ženy bez partnera. Přístup k umělému oplodnění má ze zákona pouze heterosexuální pár, což by ministerstvo chtělo změnit. Některé rezorty novinku nezpochybňují, proti jsou ale třeba ministerstva práce nebo spravedlnosti. Rezort práce a sociálních věcí má k návrhu sedm zásadních připomínek. Podle něj by stát například neměl uměle vytvářet matky samoživitelky. Zájem o umělé oplodnění vzrostl za posledních 15 let skoro na trojnásobek. Loni se díky asistované reprodukci narodilo dosud nejvíce dětí, více než pět tisíc.
včera v 06:30

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.