Lustrační zákon platí už třicet let. Přežil pochybnosti i snahy o zrušení

3 minuty
Události: Třicet let lustračního zákona
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Zákon tehdy projednávali poslanci v přímém přenosu televize tři dny. Podali víc než sto pozměňovacích návrhů. 

Už tehdy měl řadu odpůrců. Jejich tehdejší argumenty se objevují dodnes, tedy že nechrání před neoprávněným obviněním a obsahuje princip kolektivní viny. Velká část materiálů StB byla navíc po listopadu 1989 zničena.

Postoje Čalfy a Havla

Obavy z přijetí zákona měl tehdejší premiér federální vlády Marián Čalfa. „Je to zákon, kterým se má zajistit určitá morální očista. Byl bych rád, kdyby se nezvrhla v odplatu,“ řekl 4. října 1991.

Podle prezidenta Václava Havla byl nutný, ale problematický. „To jsou jen a jen interní materiály státní bezpečnosti, které demokratický stát bere jako rozhodující kritérium k posuzování lidí,“ řekl 17. října stejného roku. 

Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně. „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.

Snahy o zrušení neprošly

Norma vyvolala za tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.

„Chceme legislativní prostor vyčistit od věcí, které tam podle našeho soudu nepatří,“ uvedl v listopadu 2013 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lustrační zákon do legislativy patří dodnes. Od roku 2014 ale negativní osvědčení nemusejí mít členové vlády. Umožnila to doprovodná norma ke služebnímu zákonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda omezí počet zákonů poslaných do sněmovny

Vláda výrazně omezí počet zákonů, které pošle do dolní parlamentní komory. Před středečním výjezdním zasedáním kabinetu v Kutné Hoře to uvedlo hned několik ministrů. Do konce volebního období zbývá zhruba čtyři a půl měsíce. Poslanci navíc chtějí standardní projednávání zákonů ukončit dřív – v červnu. Výjimku budou mít buď urgentní normy reagující na konkrétní situace, nebo naopak technické novely, na kterých se vláda dohodne s opozicí.
před 3 hhodinami

Cermat školství ničí, míní lektor. Testy tvoří experti, oponuje Krejčí

Cermat svými testy ničí naše školství, jsou tam příklady odtržené od praxe, uvedl v úterních Událostech, komentářích s moderátorem Martinem Řezníčkem lektor a didaktik Robert Čapek, který je známý pod přezdívkou Líný učitel. Podle bývalého ředitele Cermatu Miroslava Krejčího je řešení situace složitější a není cestou tyto typy testů zrušit. Zmínil, že se na nich podílejí odborníci. Školský systém podle něj potřebuje mít jasná čísla, kterými výsledky vzdělávání měří.
před 6 hhodinami

Fiala varoval před škodami kvůli odkladu dohody o Dukovanech

Premiér Petr Fiala (ODS) věří, že brněnský soud bude ve sporu o dostavbu Dukovan rozhodovat co nejrychleji a uvědomuje si rizika a škody, které vznikají z prodlení. Uvedl to po středečním zasedání vlády. Jaderný tendr loni vyhrála jihokorejská firma KHNP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Justiční špičky jednaly s Pavlem o násilí mladých či digitalizaci

Prezident Petr Pavel se ve středu odpoledne sešel s nejvyšší státní zástupkyní Lenkou Bradáčovou. Hovořili o prioritách v řízení státního zastupitelství či o rostoucím násilí nezletilých a mladistvých. Pavel jednal také s prezidentem Soudcovské unie Liborem Vávrou. Na Pražském hradě řešili například kroky státu k zefektivnění soudního řízení. Vávra dodal, že prezident by se chtěl začít s představiteli justice scházet častěji.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Den proti rakovině letos upozorňuje na karcinom tlustého střeva

V Česku se ve středu koná tradiční sbírka proti rakovině. Tisíce dobrovolníků v ulicích nabízejí umělé žluté kvítky měsíčku lékařského, letos se světle zelenou stužkou. Sbírka, kterou pořádá Liga proti rakovině, se tento rok zaměřuje na prevenci nádorů tlustého střeva a konečníku. Tyto nádory lékaři v Česku každoročně diagnostikují zhruba sedmi tisícům lidí.
před 8 hhodinami

Černá Hora zablokovala majetek motolského exnáměstka Budinského

Černá Hora na žádost Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO) zablokovala majetek bývalého náměstka motolské nemocnice Pavla Budinského. Jde o vilu poblíž přímořského letoviska Tivat a akcie v Černé Hoře registrované firmy. Informovala o tom stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Podle pondělních informací serveru Odkryto.cz se tak stalo na základě žádosti vyšetřovatelů z Česka. K podobnému kroku podle serveru přistoupily i úřady v Kostarice.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

„Sonda do duše“ profesionálů přinesla cenu reportáži o střelbě na fakultě

Nadace OSF v Praze ocenila novinářky a novináře, kteří citlivě, precizně a inovativně zpracovali klíčová témata v uplynulém roce. Cenu za audiovizuální reportáž získaly Zuzana Černá a Barbora Loudová za reportáž Temnota našich dní, která „přinesla sondu do duší“ těch, kteří byli na místě tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. „Z našeho pohledu to byli především trénovaní profesionálové, policisté, záchranáři a psychologové,“ uvedla Černá s tím, že jako autorky chtěly nabídnout společnosti terapii a ukázat, že „pokud tito lidé prožívají emoce a jsou zasaženi, tak na to má právo každý z nás“.
před 13 hhodinami

Na den reaktorovým fyzikem. Vysoké školy se v dětech snaží vzbudit zájem o jádro

Zejména kvůli plánované výstavbě jaderných bloků v Dukovanech a vývoji malých modulárních reaktorů bude Česko potřebovat další odborníky v jaderné energetice, kterých je už nyní nedostatek. Na situaci se snaží reagovat vysoké technické školy a nabízejí například nové studijní obory. Umožňují také středoškolákům vyzkoušet si v předstihu, zda by je práce v tomto sektoru zajímala.
před 20 hhodinami
Načítání...