Lustrační zákon platí už třicet let. Přežil pochybnosti i snahy o zrušení

3 minuty
Události: Třicet let lustračního zákona
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Zákon tehdy projednávali poslanci v přímém přenosu televize tři dny. Podali víc než sto pozměňovacích návrhů. 

Už tehdy měl řadu odpůrců. Jejich tehdejší argumenty se objevují dodnes, tedy že nechrání před neoprávněným obviněním a obsahuje princip kolektivní viny. Velká část materiálů StB byla navíc po listopadu 1989 zničena.

Postoje Čalfy a Havla

Obavy z přijetí zákona měl tehdejší premiér federální vlády Marián Čalfa. „Je to zákon, kterým se má zajistit určitá morální očista. Byl bych rád, kdyby se nezvrhla v odplatu,“ řekl 4. října 1991.

Podle prezidenta Václava Havla byl nutný, ale problematický. „To jsou jen a jen interní materiály státní bezpečnosti, které demokratický stát bere jako rozhodující kritérium k posuzování lidí,“ řekl 17. října stejného roku. 

Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně. „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.

Snahy o zrušení neprošly

Norma vyvolala za tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.

„Chceme legislativní prostor vyčistit od věcí, které tam podle našeho soudu nepatří,“ uvedl v listopadu 2013 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lustrační zákon do legislativy patří dodnes. Od roku 2014 ale negativní osvědčení nemusejí mít členové vlády. Umožnila to doprovodná norma ke služebnímu zákonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Ekonomika si podle expertů příští rok udrží růst, inflace mírně zvolní

Česká ekonomika si v příštím roce udrží rychlý růst, když se hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o dvě až 2,5 procenta. Inflace se dál přiblíží k dvouprocentnímu cíli České národní banky (ČNB). Růst nominálních mezd překoná tempo růstu spotřebitelských cen, zvýší se tedy i reálné příjmy domácností. Nezaměstnanost mírně vzroste, přesto bude nadále patřit mezi nejnižší v Evropské unii. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí na základě prognóz patnácti tuzemských odborných institucí a odhadů analytiků.
Právě teď

Kaligrafie, háčkování či výroba svíček. Zájem o ruční dovednosti stoupá

Od digitálního světa se někteří mladí lidé vracejí k ručním dovednostem. Například ke kaligrafii, háčkování nebo ručnímu šití. Zájem o takové kurzy podle oslovených organizátorů roste. Vyhledávají je hlavně mladí lidé, maminky s dětmi, ale i firmy – jako benefity pro své zaměstnance.
před 28 mminutami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
před 1 hhodinou

Ústavní soud čeká v příštím roce dvacítka nevyřešených případů

Ústavní soud (ÚS) vstupuje do roku 2026 s dvacítkou nevyřešených případů. Kauzy projednává celé plénum, které letos vydalo skoro padesát nálezů. Obstála třeba podoba úhradové vyhlášky či volební kandidátky, na kterých se objevují jména lidí z více stran, což kritici označovali za skryté koalice. Ústavní soudci naopak zasáhli do advokátních tarifů nebo třeba zrušili oddělené zápisy do škol pro ukrajinské děti.
před 1 hhodinou

Letošní rozpočet směřuje k překročení naplánovaného schodku

Stát letos velmi pravděpodobně nedodrží schodek rozpočtu, který předchozí vláda naplánovala na 241 miliard korun. Deficit byl totiž už před vánočními svátky téměř 275 miliard. Z nejnovějších dat ministerstva financí to zjistila ČT. S dodržením plánovaného schodku už nepočítá ani nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ani nejsilnější opoziční strana ODS, ze které je předchozí šéf resortu.
před 11 hhodinami

Soud poslal zápasníka Vémolu a další dva obviněné do vazby

Zápasník Karel „Karlos“ Vémola, který čelí obvinění z organizované drogové trestné činnosti, půjde do vazby. Rozhodl o tom Obvodní soud pro Prahu 7. Do vazby poslal i další dva obviněné, sdělili mluvčí policejní Národní protidrogové centrály Lucie Šmoldasová a pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Obviněným hrozí až osmnáct let vězení.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Benzin je nejlevnější za více než čtyři roky

Benzin v Česku je nyní nejlevnější za více než čtyři roky. Od minulého týdne cena Naturalu 95 klesla o 41 haléřů na průměrných 33,35 koruny za litr. Nižší byla naposledy v červenci 2021. O více než čtyřicet haléřů zlevnila za týden také nafta, prodává se v průměru za 32,62 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
před 18 hhodinami
Načítání...