Lustrační zákon platí už třicet let. Přežil pochybnosti i snahy o zrušení

3 minuty
Události: Třicet let lustračního zákona
Zdroj: ČT24

Před třiceti lety – 4. října 1991 – přijalo tehdejší Federální shromáždění jednu z nejznámějších polistopadových norem. Takzvaný lustrační zákon měl zabránit, aby se do vysokých funkcí v čele státu, armády, soudů, ale například i v televizi nebo rozhlase dostali bývalí příslušníci nebo spolupracovníci StB, vysocí funkcionáři KSČ nebo Lidových milicí. Přes opakované pokusy o jeho zrušení platí dodnes.

Zákon tehdy projednávali poslanci v přímém přenosu televize tři dny. Podali víc než sto pozměňovacích návrhů. 

Už tehdy měl řadu odpůrců. Jejich tehdejší argumenty se objevují dodnes, tedy že nechrání před neoprávněným obviněním a obsahuje princip kolektivní viny. Velká část materiálů StB byla navíc po listopadu 1989 zničena.

Postoje Čalfy a Havla

Obavy z přijetí zákona měl tehdejší premiér federální vlády Marián Čalfa. „Je to zákon, kterým se má zajistit určitá morální očista. Byl bych rád, kdyby se nezvrhla v odplatu,“ řekl 4. října 1991.

Podle prezidenta Václava Havla byl nutný, ale problematický. „To jsou jen a jen interní materiály státní bezpečnosti, které demokratický stát bere jako rozhodující kritérium k posuzování lidí,“ řekl 17. října stejného roku. 

Zákon měl platit pět let. Poslanci jeho účinnost ale přes veto Václava Havla nejprve prodloužili o pět let, pak omezení platnosti zrušili úplně. „Není moc dobrým nástrojem vyrovnávání se s minulostí, stejně ti největší viníci uniknou,“ domníval se v červnu 2001 Havel.

Snahy o zrušení neprošly

Norma vyvolala za tři desítky let řadu soudních sporů. Ministerstvo vnitra vydalo skoro 480 tisíc lustračních osvědčení, z toho přes deset tisíc pozitivních. V roce 1992 z ní Ústavní soud vyškrtl kategorie důvěrník a kandidát tajné spolupráce, do nichž StB zařadila i lidi bez jejich vědomí. Opakované snahy hlavně komunistů o zrušení zákona neprošly.

„Chceme legislativní prostor vyčistit od věcí, které tam podle našeho soudu nepatří,“ uvedl v listopadu 2013 předseda poslaneckého klubu KSČM Pavel Kováčik. Lustrační zákon do legislativy patří dodnes. Od roku 2014 ale negativní osvědčení nemusejí mít členové vlády. Umožnila to doprovodná norma ke služebnímu zákonu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Poslanci volají po prošetření kauzy darovaných bitcoinů

Sněmovna bude nejspíš příští týden jednat o daru bitcoinů přijatých exministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem (ODS). Opoziční ANO i SPD budou usilovat o demisi koaličního kabinetu a pokud neuspějí, zvažují vyvolání hlasování o nedůvěře vlády. Ani podle Pirátů vláda není důvěryhodná. O nutnosti kauzu objasnit hovoří i zástupci vládních stran a Blažkova stranická kolegyně a možná nástupkyně Eva Decroix. Ta nástupnictví nepotvrdila, ČT však sdělila, že jí je resort blízký.
před 7 hhodinami

Mátl: Pozastavení stavby D11 kvůli radiaci neovlivní datum dokončení

Pozastavení stavby dálnice D11 kvůli zjištění zvýšené přírodní radiace na třísetmetrovém úseku u Trutnova nebude mít vliv na plánované dokončení v roce 2028, oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. U dokončení celé části o délce 21 kilometrů očekává zpoždění maximálně půl roku. Budování by podle něj mělo pokračovat v létě i přes případné komplikace v tunelu Poříčí.
před 12 hhodinami

Silné bouřky dorazí i v pondělí, hrozí bleskové povodně

Bouřkové počasí o víkendu neskončí, silné bouřky doprovázené nárazovým větrem, přívalovými srážkami a krupobitím dorazí do Česka také v pondělí odpoledne a večer. Znovu se mohou rozvodnit menší toky a místy hrozí bleskové povodně. Vyplývá to z aktuální výstrahy a dalších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 14 hhodinami

Opozice bude kvůli daru bitcoinů usilovat o sesazení vlády

Opoziční ANO a SPD budou ve sněmovně při čtvrteční schůzi ke spornému daru bitcoinů ministerstvu spravedlnosti požadovat demisi koaličního kabinetu. Pokud neuspějí, pravděpodobně následně vyvolají hlasování o nedůvěře vládě. V Otázkách Václava Moravce to uvedli místopředsedové obou opozičních hnutí Karel Havlíček (ANO) a Radim Fiala (SPD).
před 15 hhodinami

Byli mezi prvními na světě. Teď lékaři z Hradce Králové léčbu stentgraftem rozvíjejí

Lékaři z Hradce Králové v Česku už 30 let rozvíjejí léčbu stentgraftem. Roztažitelná výztuž cév za tu dobu pomohla mnoha pacientům v tamní fakultní nemocnici, ale i jinde. Život zachránila třeba policistovi, kterého zranil pachatel na útěku. Doktoři mu do natržené aorty vložili zpevňující trubici. „Je to kovová konstrukce pokrytá cévní protézou, ona se dostává do místa toho natržení cévy, a stabilizuje cévní stěnu, zastavuje krvácení a ta cévní protéza se stává součástí vašeho těla,“ vysvětlil lékař Jan Raupach z Radiologické kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.
před 19 hhodinami

Velké baterie umožní zefektivnit využívání elektřiny

Přibývání velkých baterií v tuzemsku má od října umožnit novela známá jako Lex OZE 3. Využívat je půjde pro stabilizaci sítě i obchodně. A zájem investorů je obrovský. „Kdo nastoupí do trhu služeb výkonové rovnováhy nejdřív, vydělá na tom nejvíc, protože ceny budou klesat,“ míní specialista na baterie Ivo Apfel. Podle zástupců oboru ale ještě zbývá dořešit problémy s jejich připojováním k soustavě.
před 20 hhodinami

Alkohol či přeceňování sil. Vodní záchranáři před sezonou upozorňují na největší rizika

Nadměrné pití alkoholu, skoky do neznámé vody nebo přeceňování sil při náhlých změnách počasí. Taková jsou podle prezidenta Vodní záchranné služby ČČK Davida Smejkala hlavní rizika pohybu u vody. Vodní záchranné službě loni výrazně přibylo zásahů, celkem vyjeli 1309krát, přitom předloni měli za celou sezonu 836 výjezdů. Dvanácti lidem už nemohli minulý rok vodní záchranáři pomoci, v roce 2023 evidovali dvě úmrtí.
před 20 hhodinami

Ve školních jídelnách se má od září jíst zdravěji

Školní jídelny se připravují na změny jídelníčků. Už od září mají být obědy pestřejší a také nutričně vyváženější. Část zařízení má obavy z většího plýtvání a možného zdražení. Ministerstvo školství už ale ve vyhlášce, která změny přináší, větší změny nechystá. Počítá jen s ročním přechodným obdobím. Už teď se snaží některé školy komponovat do jídelníčku třeba luštěniny, s nimiž počítá také nová vyhláška. Ta zahrnuje i méně solení a slazení nebo maso dvakrát týdně. Sladké by pak měly jídelny nabízet nejvýš dvakrát do měsíce, naopak jedenkrát týdně rybu a zeleninu každý den.
před 21 hhodinami
Načítání...