Nezaměstnanost v Česku po červencové stagnaci klesla v srpnu o desetinu procentního bodu na 3,6 procenta. Počet uchazečů o práci klesl proti červenci o 4289 na 267 889. Naopak nabízených pracovních míst přibylo. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. Podle analytiků data ukazují, že problémem českého trhu práce se stává opět nedostatek zaměstnanců, a ne samotný počet lidí bez práce. Nouze o vhodné kandidáty tak bude tlačit na růst mezd a zároveň omezuje oživení ekonomky po pandemii koronaviru.
Nezaměstnanost v srpnu klesla na 3,6 procenta, ekonomové očekávají tlak na růst mezd
Události: Nezaměstnanost v Česku klesla (zdroj: ČT24)
Ke konci srpna zaměstnavatelé nabízeli prostřednictvím úřadů práce 363 114 volných pracovních míst. Bylo to téměř o pět tisíc víc než v červenci. Ve srovnání s loňským srpnem přibylo skoro o 22 300 nabídek práce. Na jedno volné místo tak připadá méně než jeden uchazeč.
Výsledek je lepší, než předpovídali analytici. Ti očekávali stagnaci nezaměstnanosti na červencových 3,7 procenta. V srpnu se sice počet lidí bez práce obvykle mírně zvyšuje kvůli příchodu absolventů na pracovní trh, odborníci ale čekali, že čísla neporostou, protože ekonomika se zotavuje a zaměstnanců je nedostatek.
Vývoj nezaměstnanosti
Očekávaný nárůst počtu lidí bez práce se nekonal. Zaměstnavatelé naopak začali nabírat nové pracovníky, podotkl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon. Připomněl, že v září přicházejí další absolventi a také postupně končí sezonní práce. „V následujících měsících tak může nezaměstnanost stagnovat nebo mírně vzrůst, což odpovídá klasické vývojové křivce. V neposlední řadě se situace na trhu práce bude odvíjet od aktuální pandemické situace.“
Nedostatek pracovníků jako hlavní problém
„Je evidentní, že nezaměstnanost není hlavní problém, který by trápil českou ekonomiku. Naopak nedostatek pracovních sil neumožňuje naplno využít oživení globálního hospodářství po pandemii. Vedle problémů v dodavatelských řetězcích a chybějících materiálů a dílů, je staronový problém trhu práce hlavní brzdou rychlejšího růstu,“ komentoval situaci hlavní ekonom Deloitte David Marek. Během podzimních měsíců by měl podle něj pokles nezaměstnanosti pokračovat a zastaví ho až obvyklé zimní sezónní faktory.
„Pracovní síly se v Česku v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá. Nouze o vhodné kandidáty tak přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Ilustrační foto
Hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč upozornil, že podle tuzemských průzkumů podnikatelé v průmyslu i službách v dalších měsících nadále očekávají navyšování počtu zaměstnanců. Pro mnohé výrobce představuje nedostatek vhodných pracovníků významný problém. „Snižující se nezaměstnanost a rostoucí poptávka po pracovní síle povedou k tlakům na zvyšování mezd v české ekonomice, což by se mělo projevovat i v průběhu roku 2022,“ konstatoval.
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil uvedl, že v Česku zároveň schází velká část zahraničních zaměstnanců, kteří se po pandemii ještě nevrátili. „Celkem by tak podle nás měla letošní průměrná nezaměstnanost dosáhnout 3,9 procenta, což se v historických statistikách bude jevit jako relativně příznivý rok. Zároveň lze očekávat zesilování tlaku na mzdový růst.“
Nejvíc lidí bez práce je v Moravskoslezském kraji
Trh práce ovlivňuje především poptávka zaměstnavatelů po dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví, uvedl Úřad práce ČR. Nadále je velký zájem také o sezonní pracovníky v zemědělství, zahradnictví, lesnictví a rybářství. Zaměstnance hledají také třeba v živočišné a potravinářské výrobě a obchodu.
Nejvyšší nezaměstnanost mezi kraji byla v srpnu 5,4 procenta v Moravskoslezském, 5,3 procenta v Ústeckém a 4,7 procenta v Karlovarském kraji. „Tyto tři regiony měly nejvyšší podíl osob bez práce i v srpnu loňského roku, což odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci,“ uvedl Úřad práce. Naopak nejnižší podíl nezaměstnaných zůstal v Pardubickém kraji. Drží se na 2,3 procentech. Nejvýrazněji klesl počet osob bez práce v Plzeňském a Karlovarském kraji.
Nezaměstnanost v krajích ČR – srpen 2021 (v %)
Nejnižší počet nezaměstnaných na konci srpna hlásily okres Pelhřimov, Jindřichův Hradec Rychnov a Praha-východ, shodně 1,7 procenta. Nejvyšší podíl lidí bez práce zaznamenalo Karvinsko, kde čísla dosáhla devíti procent. Následuje Mostecko s 6,9 procenta a Ostrava-město s 6,6 procenta.
GALERIE
Nezaměstnanost v jednotlivých okresech
Během srpna úřady práce nově zaevidovaly 29 851 lidí, méně než v červenci i před rokem v srpnu. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský a Středočeský, nejméně potom Karlovarský kraj.
Bez práce byli nejčastěji lidé s vyučením bez maturity a se základním vzděláním. „Pokud jde o rozdělení podle profesí, ke konci srpna bylo v evidenci Úřadu práce ČR nejvíce pomocných a nekvalifikovaných pracovníků, a to 76 804,“ uvedl úřad.