Nejvyšší soud zamítl dovolání Jany Nečasové a dalších tří odsouzených v kauze zneužití Vojenského zpravodajství. Podmíněné tresty, které vyřkl pražský městský soud, tedy platí. Nejvyšší soud oznámil, že o dovolání rozhodl již v květnu, tehdy ale ještě neoznámil, k jakému závěru dospěl.
Na Nejvyšší soud se někdejší šéfka kabinetu předsedy vlády Jana Nečasová, bývalí ředitelé Vojenského zpravodajství Milan Kovanda a Ondrej Páleník a bývalý zpravodajec Jan Pohůnek obrátili v roce 2019, kdy městský soud vynesl pravomocný verdikt.
Nečasová dostala v kauze Vojenského tříletý podmíněný trest a desetiletý zákaz činnosti ve státní správě. Kovandu potrestal soud dvouletou podmínkou a sedmiletým zákazem činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech, Páleníka dvouapůlletou podmínkou a osmiletým zákazem činnosti a Pohůnka dvacetiměsíčním podmíněným trestem spojeným se zákazem činnosti na šest let.
Městský soud svým verdiktem v roce 2019 zpřísnil původní rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1. Ten uznal obžalované vinnými, jím vyřčené tresty – v rozpětí osmnácti měsíců až dvou let a pětileté zákazy činnosti – však považoval odvolací senát za nepřiměřeně mírné. Zároveň však neshledal důvody pro uložení nepodmíněných trestů.
V případu šlo o to, že Jana Nečasová (tehdy Nagyová) nechala v roce 2012 Vojenským zpravodajstvím sledovat Radku Nečasovou, která v té době byla manželkou tehdejšího premiéra Petra Nečase. Podle soudu se snažila prokázat, že má milence.
Případem se soudy zabývaly velmi dlouho. Poprvé vyřkl již v roce 2014 obvodní soud podmíněné tresty trestním příkazem, proti němu však podali obžalovaní odpor. Následně je soud v hlavním řízení zprostil obžaloby, takový verdikt však zrušil odvolací senát. Ten navíc nařídil výměnu soudkyně. Na podzim 2017 dostali obžalovaní podmíněné tresty, které odvolací soud po roce a půl zpřísnil. Nejvyšší soud zamítl dovolání rok poté, co se ke kauze vyjádřil z jiného úhlu. Rozhodl, že odposlechy byly v tomto případu pořízeny nelegálně.
Jana Nečasová figuruje i v dalších kauzách. Obžaloby z údajného vyzrazení zprávy Bezpečnostní informační služby však byla pravomocně zproštěna. Pravomocné rozsudky zatím justice nevyřkla v případě takzvaných poslaneckých trafik, v němž je obžalován i Petr Nečas, a údajného krácení daně. Zatím naposledy padly loni v létě zprošťující verdikty, proti nim se však odvolal státní zástupce.
