Česko si připomíná srpen 1968. Sovětské tanky tehdy zmařily pokus o svobodnější poměry

Před třiapadesáti lety vtrhla do tehdejšího Československa vojska Varšavské smlouvy, a násilně tak ukončila liberalizační proces v tuzemské společnosti i politice. Výročí událostí 21. srpna 1968 připomínají vzpomínkové akce v Praze i regionech, nové knižní publikace i projekce na karlovarském filmovém festivalu.

Tradičního kladení věnců na Vinohradské třídě před budovou Českého rozhlasu se zúčastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí. Slavnostní projevy zahájil generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

Místopředseda sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti) a vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace.

„Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal. Jen ve společnosti, kde existují média nezávislá na počtu „kliknutí“ či svém majiteli, může demokracie vzkvétat, doplnil.

Před budovou Českého rozhlasu v Praze se konala tradiční vzpomínková akce k uctění památky obětí invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968
Zdroj: Šimánek Vít/ČTK

Schillerová ocenila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla. Ocenila i pamětníky, kteří se neobávali o událostech srpna 1968 říkat pravdu ještě v době, kdy to bylo spojené s hrozbou ztráty zaměstnání, kariéry či vězení.

Vzpomínkové akce se vedle pamětníků zúčastnila i senátorka Miroslava Němcová (ODS), podle které se Česko stále nevyrovnalo se svou nedávnou minulostí. Při pietě k srpnu 1968 označila za hanbu, že KSČM zastává ústavní funkce.

Okupaci připomenou i filmové projekce

Pietní akty a položení kytic u pamětních desek k uctění památky obětí z 21. srpna 1968 a 1969 připravili také v Brně. Zástupci města, kraje i další politici tam položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové, studentky, která byla zastřelena na Moravském náměstí v roce 1969 při ročním výročí okupace.

Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie. „Musíme si jí vážit, vidíme to o to víc ve vztahu k situaci v Afghánistánu v posledních dnech,“ zmínila Vaňková.

Lidé kladli 21. srpna 2021 v Brně věnce a květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové, jedné z obětí okupace vojsky Varšavské smlouvy v letech 1968 a 1969
Zdroj: ČTK

Vzpomínkové akce probíhají i na dalších místech v Česku. V pražském Muzeu paměti XX. století promítají film Nezvaný host z roku 1969, následuje debata na téma kontrastu výše důchodů prominentů minulého režimu a obětí komunistického režimu nebo koncert písničkáře Vladimíra Merty.

V areálu pardubického letního kina se k výročí 21. srpna chystá mimořádná projekce filmu Katyň, který připomíná masakr 22 500 polských vojáků i civilistů v režii sovětské tajné policie v roce 1940. V Plzeňském Prazdroji zvou na setkání s Josefem Švajcrem, který zažil dramatický útok sovětských vojáků na vysílač Krašov. Akce je součástí doprovodného programu výstavy Osvobození bez svobody.

V rámci Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se na plátně v premiéře představuje dokumentární film Rekonstrukce okupace. V Liberci se uskuteční pietní shromáždění s položením květin u Pomníku obětem okupace 68.

  • označení pro vpád armád Sovětského svazu, Polska, Maďarska, Bulharska Německé demokratické republiky
  • započala 20. srpna 1968 
  • vojska přijela na základě tzv. „zvacího dopisu“, který podepsali členové konzervativního křídla Komunistické strany
  • Ústřední výbor KSČ invazi odsoudil a zanedlouho vojska zatkla vedoucí představitele strany v čele s Alexandrem Dubčekem
  • veřejnost v prvních týdnech, i díky aktivnímu přístupu rozhlasu, kladla odpor, poté polevila
  • 16. ledna 1969 se v Praze na protest proti pasivnímu přístupu obyvatel vůči okupaci zapálil student Jan Palach
  • na první výročí se uskutečnily demonstrace, které byly brutálně potlačeny na povel tehdejší garnitury
  • vojska Sovětského svazu zůstala na území Československa až do roku 1991
  • v souvislosti s invazí přišlo 137 lidí o život a 500 lidí utrpělo vážné následky
  • po okupaci emigrovalo asi 300 tisíc lidí

Invazi si připomněla už v pátek položením věnce před budovu Univerzity Komenského v Bratislavě i slovenká prezidentka Zuzana Čaputová, která zdůraznila, že invaze spojeneckých vojsk v srpnu 1968 nebyla přátelskou pomocí, ale potlačením demokratizačních snah pražského jara. Události je podle prezidentky potřeba připomínat proto, aby nedocházelo k falšování a zkreslování historie.

Tank mířil na Kafku

U příležitosti 53. výročí pražského jara vycházejí nové publikace, které reagují na události předcházející i následující 21. srpnu 1968.

Publikace Pražské jaro 1968, Přerušená revoluce? od Miroslava Nováka zasazuje pražské jaro do širšího rámce etap rezistence proti komunistickým režimům. V úvodní části srovnává různé krize v komunistických státech. Druhá část knihy je věnována interpretaci pražského jara. Novák přitom rozlišuje tři rozdílné roviny: působení politiků „strany a vlády“ v ČSSR, aktivitu nekonformních spisovatelů, filozofů a žurnalistů, k nimž se brzy přidaly další vrstvy obyvatel, a nakonec manévrování Sovětského svazu a jeho čtyř satelitů, které vyústilo ve vojenskou okupaci.

K ní se vrací i kniha Tank mířil na Kafku, která shrnuje srpnový prožitek nositele Nobelovy ceny za literaturu Heinricha Bölla, který přijel (na pozvání Československého svazu spisovatelů) do Prahy jen den před invazí.

Knihu připravil a úvodním slovem a autentickými fotografiemi doplnil jeho syn René. Představuje především Böllovy deníkové zápisky z oněch několika dní strávených v Praze, kdy se významný autor stal očitým svědkem okupace, dále jeho dva esejistické texty reflektující srpnové události a několik rozhovorů pro tisk. Čtenář se tak může přesvědčit, jak vnímal pražské jaro, jeho násilné potlačení a pozdější vývoj v ČSSR západoněmecký spisovatel.