Nejistota v covidovém období i růst platů zvýšil zájem vystudovaných pedagogů o návrat k výuce na školách. Trend potvrzuje Asociace ředitelů základních škol i jednotliví ředitelé oslovení ČT. Kvalifikovaných učitelů převážně technických oborů je ale přesto nedostatek.
„Oproti předchozím letům, kdy jsme podávali inzeráty a doslova sháněli kvalifikované učitele, je teď situace obrácená. Musíme kvalifikované učitele odmítat,“ řekla ČT zástupkyně ředitele ZŠ Březová Jana Novotná. Rostoucí počet pedagogů s odpovídajícím vzděláním v některých regionech potvrzuje i prezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Luboš Zajíc.
„V dlouhodobějším horizontu se skutečně do procesu vracejí někteří pedagogové, včetně mužů, kteří dříve působili mimo obor,“ přibližuje Zajíc. „Sledujeme zvýšený zájem o práci kvalifikovaných lidí, kteří dlouhodobě pracovali mimo školství,“ přidává se ředitel ZŠ Nové Město na Moravě Tomáš Augustýn.
„Mezi zájemci se objevovali i nepedagogové nebo pedagogové, kteří dlouho neučili. Často uváděným důvodem byly komplikace v daném oboru způsobené covidem a víra v jistoty, které poskytuje státní školství,“ vysvětluje možné příčiny rostoucího zájmu kvalifikovaných učitelů sehnat práci na školách Jana Novotná.
Stabilní plat
Větší zájem o práci na školách ze strany absolventů pedagogických fakult a fakult připravujících učitele, kteří se v minulosti po studiu rozhodli pracovat v jiné oblasti, potvrzuje i ministerstvo školství. Dalšími důvody pak mohou být třeba rostoucí platy v regionálním školství nebo zvyšování atraktivity učitelské profese.
„Obecně lze předpokládat, že výrazný nárůst platů učitelů v posledních letech, který zajistila současná vláda, vedl k tomu, že je o práci na školách větší zájem,“ informuje mluvčí ministerstva Ondřej Macura. „Je to dáno určitou stabilizací učitelských platů a relativní jistotou tohoto povolání,“ uvádí prezident AŘZŠ Luboš Zajíc. Řada pedagogů, kteří do škol nastoupili jako nekvalifikovaní, si podle něj navíc potřebné vzdělání doplňuje.
Kromě absolventů pedagogických fakult se na školy hlásí i jinak vysokoškolsky vzdělaní lidé. „Hlásí se vysokoškoláci z jiných oborů, inženýři a magistři, ekonomové, zemědělci, strojaři a další,“ vyjmenovává ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons a dodává, že ne všichni se ale na tuto práci hodí a může je tak přijmout.
Ze zákona by měli mít učitelé na základních školách pro výkon pedagogické profese potřebné vzdělání, tedy vysokoškolské vzdělání v oblasti pedagogických věd, případně vysokou školu a dodělané takzvané pedagogické minimum. Pokud ředitelům ale odpovídající učitelé chybí, mohou přijmout i osobu, která potřebné vzdělání nemá. Ta poté na škole může učit. Pokud se ale řediteli přihlásí kvalifikovaný pedagog, měl by osobu s nedostatečným vzděláním propustit.
Chybí hlavně fyzikáři
Kvalifikovaných pedagogů je ale i přesto podle prezidenta AŘZŠ Zajíce nedostatek. „Na naší škole učí cca 23 procent nekvalifikovaných pedagogů,“ konstatuje ředitel ZŠ Plaňany Martin Šmahel, přičemž dodává, že u nich žádný další uchazeč na inzeráty nereagoval.
„Nedostatek je stále aprobací s matematikou. Fyzikáři nejsou vůbec,“ přibližuje ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons. Relativně hodně je naopak podle Honse učitelů se zaměřením na základy společenských věd.
Dvě nové učitelky s pedagogickým vzděláním nastupují třeba na ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné – jedna s pedagogickou fakultou, druhá s takzvaným pedagogickým minimem. Ta bude mít ale podle ředitele školy Tibora Hájka jen malý úvazek. „Vzhledem k tomu, že bude učit fyziku, bral bych ji i nekvalifikovanou,“ dodává.
Vysoké počty přihlášek zaznamenaly VŠ a univerzity s pedagogickými fakultami. „Mimořádný zájem uchazečů zaznamenala Fakulta pedagogická,“ říká mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará. V případě magisterského programu Učitelství pro první stupeň základních škol zde stoupl počet přihlášek o šedesát procent. Nejvíce podaných přihlášek uchazeči pak doručili třeba na pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
