Vystudovaní učitelé se vracejí ze soukromého sektoru k výuce. Kvůli vyšším platům i jistotě

Nejistota v covidovém období i růst platů zvýšil zájem vystudovaných pedagogů o návrat k výuce na školách. Trend potvrzuje Asociace ředitelů základních škol i jednotliví ředitelé oslovení ČT. Kvalifikovaných učitelů převážně technických oborů je ale přesto nedostatek.

„Oproti předchozím letům, kdy jsme podávali inzeráty a doslova sháněli kvalifikované učitele, je teď situace obrácená. Musíme kvalifikované učitele odmítat,“ řekla ČT zástupkyně ředitele ZŠ Březová Jana Novotná. Rostoucí počet pedagogů s odpovídajícím vzděláním v některých regionech potvrzuje i prezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) Luboš Zajíc.

„V dlouhodobějším horizontu se skutečně do procesu vracejí někteří pedagogové, včetně mužů, kteří dříve působili mimo obor,“ přibližuje Zajíc. „Sledujeme zvýšený zájem o práci kvalifikovaných lidí, kteří dlouhodobě pracovali mimo školství,“ přidává se ředitel ZŠ Nové Město na Moravě Tomáš Augustýn.

„Mezi zájemci se objevovali i nepedagogové nebo pedagogové, kteří dlouho neučili. Často uváděným důvodem byly komplikace v daném oboru způsobené covidem a víra v jistoty, které poskytuje státní školství,“ vysvětluje možné příčiny rostoucího zájmu kvalifikovaných učitelů sehnat práci na školách Jana Novotná.

Stabilní plat

Větší zájem o práci na školách ze strany absolventů pedagogických fakult a fakult připravujících učitele, kteří se v minulosti po studiu rozhodli pracovat v jiné oblasti, potvrzuje i ministerstvo školství. Dalšími důvody pak mohou být třeba rostoucí platy v regionálním školství nebo zvyšování atraktivity učitelské profese.

„Obecně lze předpokládat, že výrazný nárůst platů učitelů v posledních letech, který zajistila současná vláda, vedl k tomu, že je o práci na školách větší zájem,“ informuje mluvčí ministerstva Ondřej Macura. „Je to dáno určitou stabilizací učitelských platů a relativní jistotou tohoto povolání,“ uvádí prezident AŘZŠ Luboš Zajíc. Řada pedagogů, kteří do škol nastoupili jako nekvalifikovaní, si podle něj navíc potřebné vzdělání doplňuje.

Kromě absolventů pedagogických fakult se na školy hlásí i jinak vysokoškolsky vzdělaní lidé. „Hlásí se vysokoškoláci z jiných oborů, inženýři a magistři, ekonomové, zemědělci, strojaři a další,“ vyjmenovává ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons a dodává, že ne všichni se ale na tuto práci hodí a může je tak přijmout.

Ze zákona by měli mít učitelé na základních školách pro výkon pedagogické profese potřebné vzdělání, tedy vysokoškolské vzdělání v oblasti pedagogických věd, případně vysokou školu a dodělané takzvané pedagogické minimum. Pokud ředitelům ale odpovídající učitelé chybí, mohou přijmout i osobu, která potřebné vzdělání nemá. Ta poté na škole může učit. Pokud se ale řediteli přihlásí kvalifikovaný pedagog, měl by osobu s nedostatečným vzděláním propustit.

Chybí hlavně fyzikáři

Kvalifikovaných pedagogů je ale i přesto podle prezidenta AŘZŠ Zajíce nedostatek. „Na naší škole učí cca 23 procent nekvalifikovaných pedagogů,“ konstatuje ředitel ZŠ Plaňany Martin Šmahel, přičemž dodává, že u nich žádný další uchazeč na inzeráty nereagoval.

„Nedostatek je stále aprobací s matematikou. Fyzikáři nejsou vůbec,“ přibližuje ředitel ZŠ Chomutov Miloslav Hons. Relativně hodně je naopak podle Honse učitelů se zaměřením na základy společenských věd.

Dvě nové učitelky s pedagogickým vzděláním nastupují třeba na ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné – jedna s pedagogickou fakultou, druhá s takzvaným pedagogickým minimem. Ta bude mít ale podle ředitele školy Tibora Hájka jen malý úvazek. „Vzhledem k tomu, že bude učit fyziku, bral bych ji i nekvalifikovanou,“ dodává.

Vysoké počty přihlášek zaznamenaly VŠ a univerzity s pedagogickými fakultami. „Mimořádný zájem uchazečů zaznamenala Fakulta pedagogická,“ říká mluvčí Západočeské univerzity v Plzni Šárka Stará. V případě magisterského programu Učitelství pro první stupeň základních škol zde stoupl počet přihlášek o šedesát procent. Nejvíce podaných přihlášek uchazeči pak doručili třeba na pedagogickou fakultu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 5 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 6 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 6 hhodinami

Nepedagogy budou ve školách platit obce a kraje, souhlasil prezident

Nepedagogické pracovníky budou od příštího roku místo státu platit obce a kraje coby zřizovatelé škol. Získají kvůli tomu vyšší podíl na daňových výnosech. Prezident Petr Pavel tuto změnu podepsal v novele školského zákona, která počítá se slučováním menších škol v příštích třech letech.
před 9 hhodinami

Penzijní systém skončil v pololetí s nejmenším schodkem od roku 2013

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Prezident podepsal novelu trestního zákoníku

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek podepsal novelu trestního zákoníku, která má vést ke snížení počtu vězňů a recidivy, rozpočtovým úsporám, ale také k rozšíření možnosti ukládat peněžité tresty. V tiskové zprávě o tom informoval Hrad. Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje, například neplacení výživného. Volnější budou třeba i pravidla pro pěstování a držení konopí. Předloha také zavádí výslovnou trestnost propagace komunistického hnutí.
před 10 hhodinami
Načítání...