Opevnění jako za Velkomoravské říše dokončili v archeoskanzenu na Slovácku

V Archeoskanzenu Modrá na Uherskohradišťsku dokončili stavbaři novou dřevohliněnou hradbu s čelní kamennou zdí z doby Velké Moravy. Podkladem pro její vznik byly zbytky opevnění, které archeologové objevili v Uherském Hradišti před čtyřiačtyřiceti lety.

Opravené hradby v archeoskanzenu v Modré
Zdroj: ČT24

Nová hradba v archeoskanzenu v Modré na Slovácku má na délku dvacet, na šířku devět a na výšku pět metrů. A přesně tak mohla vypadat část nejpevnějšího opevnění Velkomoravského Veligradu, jehož základy objevili v minulém století asi o osm kilometrů dál.

Nejmohutnější opevnění z doby Velké Moravy archeologové našli v Uherském Hradišti v roce 1977. Na délku mělo asi čtyři sta metrů, pak se stáčelo podél pravého břehu řeky Moravy směrem do Starého Města.

„Pro představu, originální zeď v Uherském Hradišti při výzkumu byla u báze široké dva metry. To znamená, že nahoře se musela zužovat zhruba na 50 až 60 centimetrů, aby dotyčný střelec seshora mohl ostřelovat lukem útočníka nebo aby na ně dosáhl sekyrou,“ vysvětluje vědecký garant z Moravského zemského muzea Luděk Galuška.

Opravené hradby v archeoskanzenu v Modré
Zdroj: ČT24

Materiál z regionu

Na stavbu dělníci spotřebovali šestnáct kubíků opracovaného dřeva a čtyřicet tun pískovce. Jednotlivé kameny kladli na sebe přesně tak jako jejich předci, tedy bez použití malty do navazujících linií.

„Je to hlína odtud, totožná s místem nálezu. Stejně tak kameny, aby byly pokud možno přímo od nás z Karpat, které jsou nejblíž nálezu v Rybárnách. I duby jsou místní –⁠ chřibské,“ popisuje sběr materiálu starosta Modré Miroslav Kovářík.

Kromě dalšího dokladu života lidí v devátém století našeho letopočtu mohou návštěvníci díky stavbě obdivovat ještě jednu věc, a to pohled přes věže velehradské baziliky až na hrad Buchlov.