Odsouzený za velezradu i oceněný za zásluhy o demokracii. Zemřel filozof Karel Hrubý

Ve věku 97 let zemřel v neděli v Basileji sociolog, politolog a publicista Karel Hrubý. V pondělí to potvrdil jeho syn Jiří Hrubý. Působil dlouhá léta v čelných funkcích exilové sociální demokracie. Mezi lety 1989 až 1995 byl jejím posledním předsedou. Angažoval se také v dalších exilových organizacích.

Jiří Hrubý řekl, že jeho otec zemřel v neděli v ranních hodinách. „Poslední rozloučení bude v úzkém rodinném kruhu. Kdy, zatím nevím. Ale bude to v každém případě velice intimní záležitost.“

ČSSD vyvěsila na Lidovém domě v Praze černou vlajku, předseda strany Jan Hamáček vzpomněl svou návštěvu Basileje v roce 2019, kdy s Hrubým strávil odpoledne. „Zajímal se o dění v České republice i sociální demokracii, ta schůzka pro mě byla velmi inspirativní. Dovolte mi, abych vyjádřil soustrast všem členům jeho rodiny. Je to pro nás všechny velká ztráta.“

Odsouzen k deseti letům

Karel Hrubý absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy. Studoval filozofii a sociologii. V roce 1945 vstoupil do Československé strany sociálně demokratické, po nástupu komunistického režimu se zapojil do činnosti ilegální skupiny sociálních demokratů.

V polovině 50. let byl zatčen a odsouzen k deseti letům za velezradu. Po amnestii v roce 1960 pracoval jako brusič a soustružník ve výrobním družstvu Mechana v Plzni, odkud pocházel.

V období pražského jara se Hrubý vrátil do politiky, byl členem přípravného výboru pro obnovu Československé strany sociálně demokratické. Po srpnové okupaci s rodinou vycestoval do Švýcarska, kde získal práci ve farmaceutické společnosti.

V exilu byl také členem výkonného výboru a předsednictva Československé společnosti pro vědy a umění (SVU), která sdružovala československou vědeckou a kulturní elitu v zahraničí. Byl také redaktor a vydavatel kulturně-politického dvouměsíčníku Proměny a předseda švýcarské skupiny SVU.

Oceněný za rozvoj demokracie

Od roku 1972 působil v exilové sociální demokracii, o rok později se stal jejím místopředsedou a koncem 80. let posledním předsedou. Počátkem roku 1990 také přijel do Prahy a účastnil se jednání o obnově tuzemské sociální demokracie.

Je autorem řady studií z oborů sociologie, politologie a filozofie. V roce 2017 vydal knihu Mohlo to být horší, v níž vzpomíná na komunistické vězení. 

Hrubého životní dílo ocenila v roce 1992 Československá akademie věd medailí za kulturní činnost v zahraničí. V roce 1995 se stal čestným občanem Plzně, téhož roku mu také tehdejší prezident Václav Havel udělil Řád T. G. Masaryka II. stupně za zásluhy při rozvoji demokracie, humanity a lidských práv.